Chromatics byla americká elektronická hudební kapela, která během svého dvacetiletého působení propojovala žánry synth‑popu, dream popu, synthwave, Italo disco a indie elektroniky do charakteristické noční, filmově‑atmosférické estetiky. Skupina vznikla v Portlandu, Oregon, USA, v roce 2001, a během své existence se stala vlivným subjektem v rámci alternativní elektronické scény 2000.–2010. let.
Vznik a vývoj hudební identity
Chromatics původně vznikli pod vedením Adam Miller jako projekt ovlivněný punkem, no‑wave a lo‑fi zvuky. Postupně prošli významnou stylistickou transformací, když se jejich hudební zaměření přesunulo od raného experimentálního rocku k synthpop/Italo disco‑inspirativní elektronice poté, co se v roce 2005–2006 etablovalo stabilní obsazení s Ruth Radelet (zpěv, kytara, syntezátory), Nat Walker (bicí, syntezátory) a Johnny Jewel (producent, multi‑instrumentalista).
Hudební styl a charakteristika zvuku
Zvuk Chromatics lze chápat jako noční, atmosférická elektronika kombinující:
syntezátorové vrstvy a pulzující rytmy inspirované 1980s Italo disco a synthpopem;
vrstvené, často reverb‑em okořeněné vokály Ruth Radelet;
film‑noir a noir‑elektronické textury, které evokují noční jízdu městem po neonově osvětlené dálnici;
instrumentální minimalismus v kombinaci s emotivními melodickými strukturami.
Takový zvuk byl často popisován jako cinematic synth pop / dream pop, který se odlišoval od tehdejší mainstreamové elektroniky právě svým dramatickým, introspektivním tónem.
Diskografie a klíčová díla
Chromatics zveřejnili několik alb, která definovala jejich vývojový směr a dopad na undergroundovou elektronickou hudbu:
Night Drive (2007) – průlomové album vydané u labelu Italians Do It Better, které představilo nový styl kapely, těžící z Italo disco, dream pop a synthpop vlivů.
Kill for Love (2012) – čtvrté studiové album, které mělo výrazný kritický ohlas díky epické, ambientně‑popové struktuře a kombinaci rytmických elementů s introspektivními texty.
Closer to Grey (2019) – jejich poslední vydané album, které obsahovalo i coververze (např. The Sound of Silence od Simon & Garfunkel) a představilo chladnější, subtilnější zvukový přístup než předcházející práce.
Kapela rovněž oznámila projekt Dear Tommy již v roce 2014, který však nebyl nikdy oficiálně vydán, a zůstává jedním z nejznámějších „nevyplněných“ slibů v alternativní elektronické hudbě.
Význam a vliv v hudební kultuře
Chromatics se díky svému zvuku stali kulturně vlivným prvkem v elektronické a indie hudbě. Jejich skladba Tick of the Clock se objevila na soundtracku filmu Drive (2011), což pomohlo popularizovat jejich zvuk mezi širší veřejností a přispělo k většímu zájmu o synthwave a retro‑elektronické zvuky.
Tato filmová a televizní přítomnost neznamenala jen období mainstreamového uznání, ale také pomohla utvářet estetiku nočních, emotivních a introspektivních soundscapů, které ovlivnily řadu současných producentů v synthwave a dream pop komunitách.
Line‑up a personální role
Ve své klíčové fázi kapela fungovala ve složení:
Ruth Radelet – hlavní zpěv, doprovodné nástroje;
Adam Miller – kytara, syntezátory, vokoder;
Nat Walker – bicí, syntezátory;
Johnny Jewel – producent, klávesy, syntezátory.
Johnny Jewel, spoluzakladatel labelu Italians Do It Better, sehrál zvláštní roli jako hlavní producent a jako kreativní motor, který nejen formoval zvuk Chromatics, ale ovlivnil i celkový směr hudební kolektivní scény kolem jejich vydavatelství.
Ukončení činnosti a odkaz
Oficiálně kapela oznámila ukončení činnosti v srpnu 2021, po přibližně 20 letech společného působení, což potvrdili členové Ruth Radelet, Adam Miller a Nat Walker ve společném prohlášení.
Nutno dodat, že kapela i po rozpadu zůstává předmětem zájmu kolekcjonerů, fanoušků retro‑elektronické hudby a kritiků, a jejich alba jsou stále reeditována a vyhledávána pro svůj posluchačsky silný a niterně filmový charakter.
Závěr
Chromatics představovali jeden z nejvlivnějších projektů elektronické a synth‑popové scény 21. století, jejichž hudba spojila nostalgii 80. let, indie estetiku a filmový atmosférický zvuk do jednotné, osobité výpovědi. Jejich vliv lze vystopovat jak v undergroundových elektronických kruzích, tak i v populární kultuře prostřednictvím filmů, televizních seriálů a stylisticky laděných playlistů retrospektivní elektroniky.
