Film Flash 2: Tricksterova pomsta (originál The Flash II: Revenge of the Trickster) je americký akční/sci‑fi / superhrdinský snímek z roku 1991. Wikipedia+1 Tento film vznikl jako filmová kompilace dvou epizod seriálu The Flash (1990 TV series) — „The Trickster“ a „Trial of the Trickster“ — a není samostatnou filmovou adaptací, ale spíše „řezem“ seriálového materiálu do formátu hraného filmu. Wikipedia+1 Hlavní postavou je hrdina Barry Allen alias The Flash, kterého ztvárnil herec John Wesley Shipp, a jeho protivník — padouch James Jesse alias The Trickster, kterého hraje Mark Hamill.
Stručné shrnutí děje / dějová linie
Film navazuje na pilotní díl seriálu, ve kterém Flash vyřídil gang. V pokračování se však objevuje nový protivník — Trickster — který po své dopadení slibuje pomstu. Po rozsudku se mu podaří uniknout, a začne terorizovat město a svého úhlavního nepřítele, Flashe. Strategie antagonisty zahrnuje nejen klasické zločiny, ale i manipulaci: Trickster unese Flashe, aplikuje na něj psychologickou manipulaci a dokonce mu „vymyje mozek“, aby se stal jeho komplicem. Zvrat řeší partnerky a přátelé Flashe — a konečný konflikt vede k opětovnému střetu dobra a zla. Wikipedia+2ČSFD.cz+2
Tímto způsobem film kombinuje akční prvky, psychologické drama a superhrdinský motiv — i když pro diváka orientovaného na moderní standardy může některé části příběhu působit jednoduše až schematicky.
Žánr, styl a charakter adaptace
Hybrid seriál × film: Film není samostatným originálním titulem, ale sestřihem ze seriálových epizod; to má zásadní dopad na strukturu, tempo a vyrovnání děje. Místo klasicky vystavěné filmové dramaturgie dostáváme dva propletené televizní díly, přetavené do filmové podoby. Wikipedia+1
Superhrdinský akční sci‑fi: Žánrově patří k superhrdinskému mainstreamu raných 90. let, kdy nadpřirozené schopnosti, rychlost a akce byly zřetelně preferovány před hlubší psychologií či realistickým ztvárněním.
Estetika doby a technologie: Film, jako produkt počátku 90. let, nese znaky televizní produkce — střih, kamera, herecký styl a efekty odpovídají tehdejším možnostem nízkorozpočtového (neceseriózního) superhrdinského filmu.
Hlavní postavy a herecké výkony
The Flash / Barry Allen (John Wesley Shipp): Hrdina s nadlidskou rychlostí — jeho herecký projev je odvážný, přesto s bis‑měřítkem typickým pro tehdejší televizní/film produkci; rychlost, akce a heroické gesto jsou klíčovými atributy.
The Trickster / James Jesse (Mark Hamill): Jedna z nejvýraznějších postav — herec dává padouchovi výstřední, až křečovitý styl; jeho chování připomíná karikaturu (někdy kritikové zmiňují inspiraci postavami jako Joker či Riddler), což podtrhuje groteskní složku filmu. ČSFD.cz+2ČSFD.cz+2
Vedlejší postavy (např. Tina McGee, Megan Lockhart, Julio Mendez) plní typické roli podpory hlavního hrdiny — jejich dramatický potenciál je omezen, slouží především jako prostředek k pohybu děje a morální opora Flashe. FDb.cz+1
Tematické prvky a interpretace
I když Flash 2 zůstává povrchním akčním filmem, přesto můžeme identifikovat několik významných tematických vrstev:
Identita a manipulace: Tricksterova schopnost manipulovat psychikou Flashe a proměnit jej v partnera představuje motiv ztráty já, manipulace s vnímáním reality a problém svobodné vůle.
Pomsta a obnova spravedlnosti: Film staví na klasickém superhrdinském motivu — zločin, viník, konfrontace, příchod spravedlnosti. Ale skrze psychologické prvky (vymytí mozku, psychický teror) upozorňuje i na cenu, kterou hrdina může zaplatit.
Kontrast chaosu a řádu: Trickster přináší anarchii, náhodu, chaos a absurditu; Flash reprezentuje řád, zákon a pořádek — střet těchto principů je základním konfliktem filmu.
Tyto prvky — byť zpracované jednoduše — dávají filmu potenciál ke čtení nejen jako „dětské“ nebo nostalgické superhrdinské podívané, ale i jako reflexi motivů moci nad myslí a etiky zásahu proti zlu.
Silné a slabé stránky filmu
Silné stránky:
Výrazný herecký výkon Marka Hamilla jako Trickstera — jeho charismatický a bizarní padouch dává filmu výraznou identitu. Wikipedia+1
Nostalgická hodnota pro fanoušky klasického televizního superhrdinského žánru počátku 90. let; film nabízí jednoduchou, přehlednou akční zápletku s ikonickým hrdinou.
Dynamika děje a střih zajišťují relativně svižné tempo — vhodné pro ty, kdo hledají lehkou a rychlou podívanou.
Slabé stránky:
Strukturální omezení — protože jde o sestřih seriálových epizod, film postrádá komplexní vývoj postav, hloubku děje a soudržnost filmové struktury.
Styl a produkční kvalita působí zastarale ve srovnání s moderními superhrdinskými filmy; některé efekty, kostýmy a herecké gesty mohou dnes působit kýčovitě.
Omezená psychologická hloubka postav a morální dilemata nejsou výrazně rozvíjena — film zůstává v rovině „zábavné escapistické“ akce.
Recepce a místo v historii superhrdinských adaptací
Film má smíšené hodnocení — podle některých recenzí patří spíše k podpultovým produkcím, které neosloví široké publikum. Například na portálu, který uvádí index hodnocení, má film střední až podprůměrné skóre. dokina.tiscali.cz+1 Kritici i fanoušci často upozorňují, že Flash 2 nedosahuje kvalit profesionálních celovečerních superhrdinských filmů — ale zároveň jej někteří cení pro nostalgii a jedinečný styl. ČSFD.cz+1
V širším kontextu je film typickým produktem počátků adaptací komiksových seriálů do filmové podoby — experiment s dlouhometrážním formátem na základě televizních epizod. V době, kdy superhrdinské blockbustery teprve začínaly získávat sílu, se Flash 2 jeví jako zajímavý dokument vývoje žánru — s omezeními, ale i s nostalgií a odvahou riskovat.
Závěr
Flash 2: Tricksterova pomsta je dnes spíše kuriozitou než fundamentálním kamenem žánru — hybrid epizod seriálu, který se pokusil proměnit televizní příběh v samostatný film. Tento pokus je zároveň jeho hlavní slabinou i předností: film sice postrádá hloubku a výraznou produkční kvalitu, ale nabízí autenticitu, charakteristické postavy, možnost nostalgického návratu a prostou, srozumitelnou superhrdinskou zábavu. Pro fanoušky raných adaptací komiksů má hodnotu jako ukázka vývoje a limitů tehdejší filmové praxe.
