Hexenkraft není tradiční kapela v klasickém slova smyslu (tedy vícečlenná rock/metalová skupina), ale hudební projekt/interpret elektronické hudby, který se pohybuje v rámci subžánru darksynth / retro‑elektronika. Jeho tvorba kombinuje prvky temné elektroniky s inspirací hororovou estetikou a někdy s metalovými vlivy, přičemž projekt získal pozornost v undergroundových synthwave komunitách. 

Hudební styl a žánrové vymezení
Hexenkraft je autorem tvorby, která je stylisticky zakotvena v darksynth – subžánru vycházejícím z synthwave, ale s důrazem na temné, industriální a často hororové sonické prvky. Tato hudba používá elektronické syntetizátory, hutné basové linky a dramatické rytmy, které evokují atmosféru retro‑futurismu a estetiku 80. let, často kombinovanou s estetikou hororových filmů či temných vizuálních narativů.

Korelace s hororovou estetikou
Hexenkraft čerpá inspiraci z hororové kultury a hudebních motivů legendárních autorů filmových soundtracků (např. John Carpenter, Goblin atd.), přičemž jeho skladby mohou vyvolávat asociace s lovecraftovskými či démonickými tématy. Tento přístup je patrný jak z názvů skladeb, tak z celkové atmosféry hudby, která se často pohybuje na hranici mezi taneční elektronikou a dramatickým hudebním vyprávěním.

Diskografie a významná díla
Projekt Hexenkraft vydal několik oficiálních nahrávek prostřednictvím digitálních platforem:

  • „Hexenkraft“ (EP, 2016) – debutové EP obsahující čtyři skladby charakteristické pro jeho temný synth styl.

  • „The Infernal Schism“ (EP, 2017) – pětiskladbové EP, nabízející hlubší exploraci darksynth zvuku.

  • Remixy a singly, například Slayer – Raining Blood (Hexenkraft Remix) (2016), kde Hexenkraft reinterpretoval klasickou metalovou skladbu do temné elektronické polohy.
    Tyto vydání jsou dostupné na běžných streamovacích službách jako Spotify či Apple Music a na platformách typu Bandcamp.

Tematická kontinuita a narativní prvky
Hexenkraft často pracuje s názvy a tématy skladeb, které evokují okultní, mytologické či apokalyptické obrazy (např. The Devil Rides Out, BlackSynth Cyborg Death Squad), což posiluje jeho umělecký profil jako projektu propojujícího hudbu s narativními a vizuálními konotacemi temného fantasy a sci‑fi.

Publikum a kontext scény
Hexenkraft se pohybuje převážně v undergroundové elektronické scéně, kde oslovuje fanoušky darksynthu, hororových soundtracků a retro‑elektronické estetiky. Jeho tvorba není orientována na mainstreamové hudební žebříčky, ale spíše na specializovaná publika, která vyhledávají temné, energické a atmosferické elektronické kompozice vhodné jak pro poslech, tak pro digitální nebo audiovizuální projekty.

Závěr
Project Hexenkraft představuje specifický příklad uměleckého využití darksynthu jako hudebního jazyka, spojujícího temnou elektroniku, hororovou narativitu a retro‑estetiku. Jeho diskografie reflektuje průzkum temných zvukových světů a jeho tvorba je součástí širší undergroundové synthwave / elektronikové komunity včetně fanoušků hororové kultury a retro‑audio‑vizuálních zážitků.