Film Klaun Ferdinand a raketa byl natočen roku 1962 v Československu režisérem Jindřich Polák a scénář napsal společně se spisovatelem Ota Hofman. Snímek měl premiéru 10. května 1963 a jeho stopáž činí 72 minut. Filmový přehled+2nfa.cz+2
Tento film patří k raným pokusům československé kinematografie o kombinaci dětského filmu, komedie a sci‑fi — tedy o žánrovou syntézu, která v té době nebyla běžná. Režisér Polák, známý později například díky filmu „Ikarie XB 1“, tak ukázal zájem nejen o vážnou sci‑fi, ale i o lehčí formy určené dětskému publiku.
Žánr, styl a cílové publikum
Film je oficiálně klasifikován jako dětský snímek. Filmový přehled+1 Film kombinuje prvky komedie, pohádky, dobrodružství a sci‑fi: klaun, děti, talky, raketa, vesmír — to vše prochází rámcem lehké dětské fantazie. Taková žánrová syntéza je sama o sobě ambiciózní: využívá sci‑fi ikonografii (raketa, vesmírná loď, robot), ale udržuje atmosféru hravosti, grotesky a dětského humoru. To z něj činí významný pokus o osvěžení dětského filmu v éře raného československého sci‑fi. Podle některých filmově‑historických analýz se tento snímek vymyká standardním dětským pohádkám své doby právě díky sci‑fi dekoru a fantaskní představě cestování do vesmíru. iluminace.cz+1
Děj a narativní konstrukce
Děj filmu je poměrně jednoduchý a přehledný – vhodný pro dětské publikum: do města přilétá neznámé těleso, obyvatelé jsou evakuováni, ale klaun Ferdinand (hraje ho Jiří Vršťala) zůstává, protože má vystupovat. Náhodou potká tři děti — dívku a dva chlapce — a nakonec s nimi „Klingelingem“ vjede do přistávací rakety. Raketa vzlétne, děti s klaunem prožijí řadu fantaskních dobrodružství — potkají neviditelného robota, objeví stroj, který dokáže „reprodukovat“ předměty, zažijí komické i napínavé situace. Nakonec raketu navedou zpět na Zemi. Filmový přehled+2FDb.cz+2
Tato narativní linie je klasickým příkladem „fantazie bez komplikací“ — končí šťastně, nabízí bezpečný návrat domů, tím pádem nesází na trauma, ale na dobrodružství a naději. To koresponduje s předpokládanou cílovou skupinou: děti a rodiny.
Technické a výtvarné řešení
Výraznou zvláštností filmu je, že interiéry rakety a další dekorace byly využity z příprav a natáčení ambicióznějšího sci‑fi snímku Ikarie XB 1 — což umožnilo ekonomičtěji dosáhnout „vesmírné“ atmosféry. Filmový přehled+2Wikipedia+2
Design rakety, futuristické místnosti, robotických rekvizit — to všechno dává snímku vizuální přitažlivost jako sci‑fi fantazii. Nicméně — kvůli limitům rozpočtu a technologii té doby — efekty a scénografie působí stylizovaně, někdy i přehnaně komicky, což spíše než realistické sci‑fi vytváří atmosféru fantaskní pohádky ve stylu retro.
Postavy a herecké ztvárnění
Klaun Ferdinand – profesionálně ztvárněný Jiřím Vršťalou – je srdcem a motorem filmu: jeho fyzická komedie, klaunská groteska, interakce s dětmi i s fantastickými prvky (roboti, raketa) tvoří hlavní východisko pro dětskou představu a zábavu. FDb.cz+1
Dětské postavy (dva chlapci, dívka) jsou typizované — reprezentují děti‑diváky, jejich touhu po dobrodružství, objevování a úniku z reality. Jejich charakter není psychologicky rozvíjen, ale to odpovídá cíli filmu: přinést lehkou fantastickou podívanou, ne dramatickou psychologii.
Robot v raketě – s nímž klaun a děti zažívají komické scény – je představitelem fantaskního momentu, který umožňuje skloubit dětskou hravost s sci‑fi motivem.
Tematický rozměr a ideologické pozadí
Na první pohled film nepůsobí jako nositel hlubokého sociálního či ideologického poselství — je to dětská zábava. Přesto lze jeho existenci a strukturu částečně chápat jako projev dobového optimismu a zájmu o vesmír, technologie a budoucnost. V 60. letech byla sci‑fi ve světě i v Československu často spojována s myšlenkou pokroku, s nadějí v kvalitu života, s pohledem k hvězdám. Model rakety a cesty do vesmíru v tomto filmu funguje jako symbol úniku z každodennosti, jako nabídka fantazie pro děti — možnost, že někde tam venku je něco víc.
Navíc adaptace pro děti znamená, že sci‑fi není prezentována jako seriózní žánr pro dospělé, ale jako hravý svět, kde se fantazie, hravost a objevování mísí. To je pro dobu natáčení (rané 60. léta) významné — jde o pokus zpřístupnit vesmírné myšlenky i mladší generaci.
Recepce, význam a limitační aspekty
Podle archivních dat a filmových přehledů film patřil do distribuce až do konce 80. let; po roce 1988 byl z distribuce stažen. Filmový přehled+1 Hodnocení současných i pozdějších diváků je smíšené — někteří chválí jeho vtip, fantazii a historický význam jako raritní dětské sci‑fi, jiní poukazují na schematičnost děje, dětinskost některých momentů a omezený rozpočet, který zanechal viditelné stopy na scénografii či logice příběhu. FDb.cz+1
Z odborného hlediska film má hlavní hodnotu jako historický dokument: ukazuje, jak v Československu v 60. letech vypadala snaha o sci‑fi pro děti, jak se kombinovala komedie, fantazie a tehdejší filmová technologie. Je to příklad navázání na západní sci‑fi motivy — raketa, vesmír, robot — a jejich reinterpretace v rámci místních kulturních podmínek.
Závěr: Význam Klauna Ferdinanda a rakety v kontextu československého filmu
Klaun Ferdinand a raketa je významným — i když ne vždy vysoko hodnoceným — pokusem propojit dětské filmové vyprávění s fantaskní sci‑fi myšlenkou v Československu. Film ukazuje, jak mohly v době raného socialismu vznikat díla, která nebyla ideologickými pamflety, ale spíše lehkými, hravými produkty pro děti.
Z filmověhistorického hlediska je cenný jako ukázka, že i s omezenými prostředky a v rámci tehdejších podmínek mohl vzniknout film, který se odvážil snít o raketách a vesmíru — a to z perspektivy klauna a dětí. Přestože dnes některé prvky působí archaicky nebo naivně, jako symbol dobové dětské fantazie a technické i kulturní naděje má film stále své místo v historii československého i dětského filmu.
