Film Královna Sumuru (v originále The Million Eyes of Sumuru, 1967) je britsko-západoněmecký špionážní snímek režiséra Lindsayho Shonteffa, inspirovaný postavou Sumuru z pulpové literatury Saxe Rohmera. Film patří do proudu exploatační kinematografie 60. let a kombinuje prvky špionážního thrilleru, science fiction, erotizované estetiky a dobrodružného filmu. Vznikl v kontextu popularity bondovek a reaguje na dobovou fascinaci tajnými organizacemi, technologiemi a globálními hrozbami.

Postava královny Sumuru jako ústřední prvek
Královna Sumuru je zobrazena jako charismatická a inteligentní vůdkyně ženské organizace, jejímž cílem je destabilizace mužsky dominovaného světa a převzetí globální moci. Její charakter kombinuje rysy klasické femme fatale, diktátorky a ideologické revolucionářky. Sumuru není pouhou zápornou postavou, ale zosobněním strachu z emancipačních tendencí žen, jak byly v 60. letech často stereotypně interpretovány populární kulturou.

Dějová struktura a narativní konvence
Vyprávění filmu je lineární a silně podřízené žánrovým konvencím špionážního filmu. Děj se soustředí na snahu mezinárodních agentů zastavit plán královny Sumuru, který zahrnuje únosy vědců, manipulaci s technologiemi a infiltrace politických struktur. Narativ není zaměřen na psychologickou hloubku postav, ale na sled epizodických situací, exotických lokací a konfrontací dobra se zlem.

Genderová tematika a ideologické podtexty
Jedním z nejvýraznějších aspektů filmu je jeho práce s genderovou tematikou. Organizace vedená ženami je prezentována jako nebezpečná, manipulativní a autoritářská. Film tím odráží dobové obavy z narušení tradičních genderových rolí. Feministický potenciál postavy Sumuru je však záměrně neutralizován jejím vykreslením jako hrozby, což činí film zajímavým objektem analýzy z hlediska kulturních studií a genderové reprezentace.

Vizuální styl a exploatační estetika
Vizuální stránka filmu pracuje s výraznou stylizací. Kostýmy jsou extravagantní, často sexualizované, a podtrhují exotický a dekadentní charakter Sumuriny organizace. Kamera klade důraz na tělesnost hereček a efektní kompozice interiérů tajných základen. Speciální efekty a technologie působí naivně, avšak odpovídají estetice levnější žánrové produkce své doby.

Postavy mužských agentů a obraz Západu
Mužští protagonisté reprezentují tradiční obraz západní racionality, profesionality a morální nadřazenosti. Jsou postaveni do role obránců globální stability, přestože jejich jednání je často reaktivní a méně sofistikované než strategie Sumury. Tento kontrast posiluje dramatické napětí, ale zároveň zjednodušuje ideologický rámec filmu.

Kulturní a historický kontext vzniku
Film vznikl v období studené války, kdy populární kultura často pracovala s motivy tajných organizací, globálního ohrožení a technologické dominance. Královna Sumuru zapadá do této tradice, avšak přidává prvek ženské hegemonie, který odlišuje snímek od standardních špionážních filmů. Současně navazuje na literární tradici orientalistických padouchů, typickou pro tvorbu Saxe Rohmera.

Přijetí a význam v dějinách žánru
Film nebyl kriticky ani komerčně výrazně úspěšný, avšak postupem času získal status kultovního díla mezi fanoušky exploatační a béčkové kinematografie. Je ceněn především jako dobový artefakt, který ilustruje estetiku, ideologii a obavy své éry. V odborném kontextu je zajímavý jako příklad filmové reakce na společenské změny 60. let.

Závěr
Královna Sumuru je filmem, který nelze hodnotit pouze podle narativní kvality či hereckých výkonů. Jeho skutečná hodnota spočívá v kulturním a ideologickém významu. Snímek nabízí cenný materiál pro analýzu genderových stereotypů, studenoválečné imaginace a exploatační estetiky populární kinematografie. Jako takový představuje důležitý doklad o tom, jak film reflektuje a zároveň formuje společenské obavy své doby.