“Slečna Golem” (anglicky Miss Golem) je československý film z roku 1972 v režii Jaroslava Balíka.  Scénář k němu napsal Josef Nesvadba, známý autor science‑fiction.  Délka filmu je přibližně 96 minut.

H2: Žánr a tematika
Film je zařazen mezi fantastické komedie / sci-fi.  Hlavním tématem je tvorba umělé bytosti – dvojnice ženy – a otázky identity, moci a morálky. Podle anotace Filmového přehledu, „Golemka“ („slečna Golem“) je genetická dvojnice Věry, umělá bytost, která se z počáteční pečující sluhy stává manipulátorkou a tyrankou.

H3: Dějová linie
Děj se odehrává ve fiktivní Praze ve 20. letech 20. století.  Věra je hosteska na výstavě Futurum, kde se prezentují roboti domácího typu.  Mladý vynálezce Petr pozve Věru do své laboratoře, kde experimentuje s tvorbou „golemů“ – lidských dvojníků.  Během experimentu Věra nešťastnou náhodou zapříčiní vznik své identické kopie, „Golemky“.  Zpočátku je Golemka hodná, usiluje o Věru a zastupuje ji i v běžném životě, ale postupně se její chování mění – začne usilovat o bohatství, moc a nezávislost.  Vyvrcholení spočívá v tom, že Golemka usiluje dokonce o manželství s Petrem a chystá intriky proti Věře.  Nakonec Petr rozpozná dvojčata, odhalí podstatu Golemky a „lidskou“ Věru zachrání. Golemka se pak sama zničí.

H4: Postavy a herecké obsazení

  • Věra / Golemka – Jana Brejchová: titulní dívka a její umělá dvojnice.

  • Petr – Jan Tříska: vynálezce, který experimentuje s tvorbou umělých bytostí.

  • Dále ve filmu hrají: Martin Růžek, Josef Somr, Luděk Munzar, Ota Sklenčka a další.

H5: Technické provedení, režie a symbolika

  • Režie Jaroslav Balík spojuje komediální a vědeckofantastické prvky, čímž vytváří lehce satirický, ale také morálně významný film.

  • Scénář Josefa Nesvadby přináší zajímavou vizi „klonování“ / umělé bytosti dříve, než bylo klonování v reálu diskutováno – film tak předjímá některé etické otázky spojené s kopií člověka.

  • Hudbu složil Karel Mareš.

  • Kamera: Josef Illík.

  • Symbolika: Golemka (umělá dvojnice) reprezentuje nejen technologii a vědu, ale i nebezpečí, které může přinést ztráta identity a morální kontroly. Film reflektuje obavy z nekontrolované vědecké síly, ale zároveň ukazuje lidský rozměr: Golemka je v počátku „služebnice“, ale touha po nezávislosti se stává destruktivní.

H5 (další): Kulturní a historický význam

  • Film je považován za dílo, které reprezentuje československou sci-fi v době normalizace. Podle Popisu osobností.cz je v něm přítomen i politický podtext – zlo je spojeno s „bestialitou imperialistů“ a ziskuchtivostí.

  • Téma genetické dvojnice (klonování) činí film stále relevantním i v moderním kontextu bioetiky a sci‑fi reflexí lidské identity.

  • Dílo přispívá k širšímu zpracování golemovské mytologie v české kultuře, i když jde o netradiční interpretaci (ne klasický golem z hlíny, ale lidský doppelgänger / „golemka“).

  • „Slečna Golem“ je také zajímavá z historického pohledu kinematografie, protože kombinuje lehkost komedie s vážnějším vědecko-fantastickým námětem, což nebylo v československém filmu té doby běžné.

Závěr
“Slečna Golem” je technicky relativně jednoduchý, ale koncepčně ambiciózní film, který spojuje klasickou golemovskou tematiku s futuristickou vizí umělé bytosti. Díky kombinaci komedie, sci-fi a morální alegorie nabízí divákovi nejen zábavu, ale i podněty k zamyšlení nad identitou, zodpovědností vědy a etickými důsledky lidské tvořivosti. Film zůstává relevantní i v dnešní době – jak pro milovníky kinematografie, tak pro zájemce o bioetiku a filozofii vědy.