Vznik, autorské zdroje a technické údaje
Film Tajna tretej planěty (Тайна третьей планеты, Mystery of the Third Planet) vznikl v Sovětském svazu v roce 1981.  Režisérem je Roman Kačanov, scénář napsal Kir Bulyčov podle své knihy Alena z planety Země.  Film má délku přibližně 48 minut.  Hudbu složil Aleksandr Zatsepin.  Mezi klíčové tvůrce patří i kameramanka Svetlana Kaščejeva a výprava Natalya Orlova.

Děj a formální struktura
Děj se odehrává v 22. století. Hlavní postavou je devítiletá dívka Alisa Selezňova, která se spolu se svým otcem, profesorem Železňovem, a pilotem Zelenym vydává na vesmírnou loď Pegas na průzkum galaxií. Cílem je objevit nové, neobyčejné tvory, které by mohly být přivezeny na Zemi jako expozice do intergalaktické zoologické zahrady.

Během cesty se setkávají s řadou exotických a často nebezpečných bytostí a narazí také na spiknutí doktora Verkhovceva, jenž plánuje zničit známé kapitány (Kim a Buran) a využít jejich expedici ke svým cílům. Klíčovou rolí disponuje mluvící pták Govorun, který svými znalostmi pomáhá posádce v rozhodujících momentech.

Struktura filmu je lineárně dobrodružná, s relativně jednoduchou motivickou stavbou – průzkum → setkání s neznámým → konflikt → rozuzlení. Film neobsahuje větší složité podzápletky, je spíše orientován na zážitkový a fantastický prvek než na psychologickou hloubku postav.

Témata, motivy a symbolika

  • Průzkum neznámého / touha po nových světech – motiv vesmírné cesty, objevování nových druhů, planet, což odpovídá tradici sovětské sci‑fi, kde cestování vesmírem slouží jako metafora lidského poznání.

  • Etika sběru / kolonizace – nápad přivést živé tvory z jiných planet jako atrakce pro zoo nese etický rozměr: otázku, zda je správné manipulovat s životem mimo Zemi pro lidské potěšení.

  • Konflikt dobra a zla prostřednictvím spiknutí (dr. Verkhovcev), který představuje vědu / technologii jako nástroj, který může být zneužit.

  • Role dětí jako prostředku obdivu a idealizace – Alisa jako symbol bezprostřední zvědavosti, odvahy a srdečnosti, která postrádá cynismus.

  • Mimozemské bytosti a planeta jako prostor fantazie – vizuální i vypravěčské zkoumání tvorů mimo lidské chápání; film pracuje s představami jinakosti, často do imaginace a pohádkového rámce.

Vizuální styl, animace a zvuková stránka
Film je animovaný, produkce studia Sojuzmultfilm, což zajišťuje charakteristický sovětský animační rukopis – stylizovaná kresba, výrazné barvy, ale zároveň snaha o detail v prostředí a prostředcích vesmírné lodi.  Zvuková složka – hudba Zatěspina – vytváří atmosféru dobrodružství a exotiky. Recenze zmiňují i psychedelické prvky v barevnosti a sekvencích mimozemských světů.

Silné stránky a kritika
Silné stránky:

  • Výjimečná vizuální originalita pro dobu a prostředí sovětského animovaného filmu.

  • Schopnost vtáhnout diváka do světa fantazie, kombinace dobrodružství a fantazie je přirozená, ne přetížená.

  • Působivý hudební doprovod, který podporuje emocionální naladění v kritických pasážích.

  • Délka 48 minut – poskytuje intenzivní zážitek, aniž by docházelo ke značnému rozepisování.

Slabiny / omezení:

  • Kratší stopáž způsobuje, že některé motivy a postavy nejsou plně rozvinuty – může působit, že některé scény jsou náhlé či neúplné. Recenze tuto nedostatečnost rozvoje děje kritizují.

  • Dějová zkratkovitost – některé skoky v logice nebo přechody mohou být pro diváka dezorientující.

  • Zvuková / hudební stránka není pro všechny – styl hudby může být pro současného diváka obtížný, zvláště pokud je zvyklý na moderní efekty.

Přijetí, kulturní význam a místo v dějinách žánru
Film je považován za jednu z klasik sovětské animované sci‑fi. Na domácích (sovětských) poměrech i v postsovětském prostoru zaujímá významné místo jako adaptation známé literatury Kira Bulyčova.  Hodnocení diváků v ČR a SR: kolem 75 % dle Kinobox.cz.

Kromě toho film získal ocenění: v roce 1987 Zlatou cenu na filmovém festivalu v Quitu a Cenu poroty na moskevském festivalu. Film byl také uveden s novým anglickým dabingem v polovině 90. let, kdy byly sovětské animace distribuovány na Západ jako součást širšího zájmu o unikátní animované fantasy / sci‑fi.

Závěr
Tajna tretej planěty je výjimečným dílem v oblasti animované sci‑fi: propojuje literární původ, vizuální invenčnost a fascinaci vesmírem s morálními otázkami ohledně poznání, kolonizace a zacházení s životem mimo lidské zkušenosti. Přestože film kvůli své délce a formě nemůže nabídnout hlubokou psychologii postav či detailní světotvorbu jako delší sci‑fi filmy, jeho silné momenty – fantazie, vizuální styl, dobrodružná jízda – ho činí významným pro studium animace i žánru fantasy či sci‑fi.