Temná věž (The Dark Tower, 2017) představuje filmovou adaptaci ikonické románové série Stephena Kinga, která čítá osm hlavních knih a propojuje horor, fantasy, sci-fi, western i metafikci. Režie se ujal Nikolaj Arcel a hlavní role ztvárnili Idris Elba (Revolver Roland Deschain) a Matthew McConaughey (Muž v černém / Walter O’Dim).

Film měl sloužit jako volné pokračování literární série, nikoliv její první díl. Tento koncept vycházel z Kingovy myšlenky cyklického putování Rolanda na cestě k Temné věži, což umožnilo filmařům vytvořit komprimovanou verzi událostí – ovšem za cenu výrazného zjednodušení komplexního světa.

Narativní struktura a hlavní dějová linie
Film sleduje paralelní příběhy dvou protagonistů:

  • Jake Chambers, chlapec z New Yorku trpící vizemi Středosvěta, Demiworldu a démonických bytostí,

  • Roland Deschain, poslední z rodu pistolníků, kteří kdysi chránili Středosvět před chaosem.

Jake odhalí existenci dimenzionálních bran a uniká před Stvůrami v lidské podobě, které jej chtějí použít jako zdroj „síly mysli“ pro destrukci Temné věže – metafyzického pilíře existence spojujícího všechny světy. Setkává se s Rolandem, který zpočátku sleduje pouze svůj osobní cíl: pomstít smrt své rodiny zabitím Muže v černém.

Temná věž zde vystupuje jako kosmická konstanta, jejíž narušení vede k entropii a rozpadu reality. Walter O’Dim ji chce zničit, aby otevřel cestu temným entitám z vnějších dimenzí. Roland a Jake tvoří dvojici, která spojuje starý, magicko-westernový svět s moderní realitou Země.

Odlišnosti od literární předlohy
Film čelil kritice zejména proto, že přistoupil k adaptaci velmi volně. Mezi nejvýraznější změny patří:

  • komprese rozsáhlé mytologie do 95 minut,

  • redukce filozoficko-metafyzických rovin,

  • změna Rolanda v archetypálního filmového hrdinu oproti literární introspektivní postavě,

  • výrazné omezení dějových linií z více knih,

  • orientace na akční děj namísto putování a existenciálního tónu série.

Z pohledu filmové dramaturgie jsou tyto úpravy pochopitelné, ale pro odborníky i fanoušky znamenaly ztrátu klíčových prvků Kingova univerza.

Postavy a jejich filmová interpretace

  • Roland Deschain (Idris Elba)
    Elba ztvárnil Rolanda jako fyzicky silného, mlčenlivého bojovníka, jehož identita pistolníka je prezentována prostřednictvím choreograficky propracovaných přestřelek. Film však upozadil jeho morální ambivalenci a psychologickou hloubku.

  • Walter O’Dim / Muž v černém (Matthew McConaughey)
    McConaughey představuje Waltera jako chladného manipulátora s telepatickými a magickými schopnostmi. Film jej stylizuje spíše jako charismatického padoucha než mytologickou konstantu Zla, jak tomu bývá v knihách.

  • Jake Chambers (Tom Taylor)
    Jake slouží jako emoční jádro filmu. Je prezentován jako „Breaker“, dítě se silou schopnou narušit Temnou věž. Film klade větší důraz na jeho vizi a psychické propojení se Středosvětem.

Vizuální styl, produkční design a technické zpracování
Produkce se snažila propojit dvě kontrastní estetické roviny:

  • Středosvět – polopouštní krajiny, ruiny civilizací, westernové motivy, technologie připomínající zbytky starověké pokročilé kultury.

  • Moderní Země – New York s realistickou kamerou, který zdůrazňuje interdimenzionální kontrast.

Akční scény Rolanda byly choreograficky nejvýraznějším prvkem filmu. Kombinují:

  • rychlé přebíjení pomocí signature pohybů,

  • akrobatické využití prostoru,

  • balistickou stylizaci připomínající akční fantasy.

CGI bylo použito zejména pro portály, destrukci reality a design temných entit. Kritika se často zaměřovala na průměrnost některých vizuálních efektů vzhledem k ambiciózní mytologii.

Hudba a zvuková dramaturgie
Soundtrack Toma Holkenborga (Junkie XL) kombinuje elektrické motivy, rytmickou perkusivní akci a temné orchestrální pasáže. Hudba se soustředí spíše na podporu tempa akčních sekvencí než na metafyzickou atmosféru známou z knih.

Tematická rovina: Zlo, řád a entropie
Z filozofického hlediska film pracuje s několika základními koncepty:

  • Střet řádu (Temná věž) a chaosu (vnější entita),

  • dualismus pistolníka a černokněžníka,

  • osud a cykličnost – film v náznacích odkazuje na nekonečný cyklus, který je klíčový pro literární sérii,

  • síla představivosti – Jakeova mysl jako tvůrčí i destruktivní síla.

Tyto motivy jsou přítomny, ale převážně zjednodušené, aby odpovídaly mainstreamovému publiku.

Kritické přijetí
Film po premiéře obdržel převážně negativní recenze kvůli:

  • přílišnému zjednodušení předlohy,

  • strukturálním narativním nedostatkům,

  • nedostatečné délce,

  • povrchnímu rozvinutí komplexních postav.

Naopak oceňovány byly herecké výkony Elby a McConaugheyho, hudba, tempo a akční choreografie.

Závěr: Místo filmu v rámci kingovských adaptací
Temná věž z roku 2017 představuje odvážný, avšak kontroverzní pokus převést komplexní multižánrové literární dílo na plátno. Jako samostatný akční sci-fi film funguje solidně, ale jako adaptace je nedostatečná; její ambice převést tisíce stran mytologie do jednoho filmu vedla k výrazné redukci témat, estetiky i filozofie Kingova světa.

Filmová verze však zůstává zajímavým materiálem pro analýzu toho, jak obtížné je adaptovat rozsáhlé a mnohovrstevnaté literární universum. Je zároveň příkladem střetu mezi očekáváním fanoušků a potřebou filmového průmyslu vytvářet divácky atraktivní, jasně strukturované snímky.

V rámci kingovských adaptací je Temná věž vnímána jako experiment, jehož hodnota spočívá spíše v produkční a narativní analýze než v samotném filmovém výsledku.