Temná věž (The Dark Tower, 2017) představuje filmovou adaptaci ikonické románové série Stephena Kinga, která čítá osm hlavních knih a propojuje horor, fantasy, sci-fi, western i metafikci. Režie se ujal Nikolaj Arcel a hlavní role ztvárnili Idris Elba (Revolver Roland Deschain) a Matthew McConaughey (Muž v černém / Walter O’Dim).
Film měl sloužit jako volné pokračování literární série, nikoliv její první díl. Tento koncept vycházel z Kingovy myšlenky cyklického putování Rolanda na cestě k Temné věži, což umožnilo filmařům vytvořit komprimovanou verzi událostí – ovšem za cenu výrazného zjednodušení komplexního světa.
Narativní struktura a hlavní dějová linie
Film sleduje paralelní příběhy dvou protagonistů:
Jake Chambers, chlapec z New Yorku trpící vizemi Středosvěta, Demiworldu a démonických bytostí,
Roland Deschain, poslední z rodu pistolníků, kteří kdysi chránili Středosvět před chaosem.
Jake odhalí existenci dimenzionálních bran a uniká před Stvůrami v lidské podobě, které jej chtějí použít jako zdroj „síly mysli“ pro destrukci Temné věže – metafyzického pilíře existence spojujícího všechny světy. Setkává se s Rolandem, který zpočátku sleduje pouze svůj osobní cíl: pomstít smrt své rodiny zabitím Muže v černém.
Temná věž zde vystupuje jako kosmická konstanta, jejíž narušení vede k entropii a rozpadu reality. Walter O’Dim ji chce zničit, aby otevřel cestu temným entitám z vnějších dimenzí. Roland a Jake tvoří dvojici, která spojuje starý, magicko-westernový svět s moderní realitou Země.
Odlišnosti od literární předlohy
Film čelil kritice zejména proto, že přistoupil k adaptaci velmi volně. Mezi nejvýraznější změny patří:
komprese rozsáhlé mytologie do 95 minut,
redukce filozoficko-metafyzických rovin,
změna Rolanda v archetypálního filmového hrdinu oproti literární introspektivní postavě,
výrazné omezení dějových linií z více knih,
orientace na akční děj namísto putování a existenciálního tónu série.
Z pohledu filmové dramaturgie jsou tyto úpravy pochopitelné, ale pro odborníky i fanoušky znamenaly ztrátu klíčových prvků Kingova univerza.
Postavy a jejich filmová interpretace
Roland Deschain (Idris Elba)
Elba ztvárnil Rolanda jako fyzicky silného, mlčenlivého bojovníka, jehož identita pistolníka je prezentována prostřednictvím choreograficky propracovaných přestřelek. Film však upozadil jeho morální ambivalenci a psychologickou hloubku.Walter O’Dim / Muž v černém (Matthew McConaughey)
McConaughey představuje Waltera jako chladného manipulátora s telepatickými a magickými schopnostmi. Film jej stylizuje spíše jako charismatického padoucha než mytologickou konstantu Zla, jak tomu bývá v knihách.Jake Chambers (Tom Taylor)
Jake slouží jako emoční jádro filmu. Je prezentován jako „Breaker“, dítě se silou schopnou narušit Temnou věž. Film klade větší důraz na jeho vizi a psychické propojení se Středosvětem.
Vizuální styl, produkční design a technické zpracování
Produkce se snažila propojit dvě kontrastní estetické roviny:
Středosvět – polopouštní krajiny, ruiny civilizací, westernové motivy, technologie připomínající zbytky starověké pokročilé kultury.
Moderní Země – New York s realistickou kamerou, který zdůrazňuje interdimenzionální kontrast.
Akční scény Rolanda byly choreograficky nejvýraznějším prvkem filmu. Kombinují:
rychlé přebíjení pomocí signature pohybů,
akrobatické využití prostoru,
balistickou stylizaci připomínající akční fantasy.
CGI bylo použito zejména pro portály, destrukci reality a design temných entit. Kritika se často zaměřovala na průměrnost některých vizuálních efektů vzhledem k ambiciózní mytologii.
Hudba a zvuková dramaturgie
Soundtrack Toma Holkenborga (Junkie XL) kombinuje elektrické motivy, rytmickou perkusivní akci a temné orchestrální pasáže. Hudba se soustředí spíše na podporu tempa akčních sekvencí než na metafyzickou atmosféru známou z knih.
Tematická rovina: Zlo, řád a entropie
Z filozofického hlediska film pracuje s několika základními koncepty:
Střet řádu (Temná věž) a chaosu (vnější entita),
dualismus pistolníka a černokněžníka,
osud a cykličnost – film v náznacích odkazuje na nekonečný cyklus, který je klíčový pro literární sérii,
síla představivosti – Jakeova mysl jako tvůrčí i destruktivní síla.
Tyto motivy jsou přítomny, ale převážně zjednodušené, aby odpovídaly mainstreamovému publiku.
Kritické přijetí
Film po premiéře obdržel převážně negativní recenze kvůli:
přílišnému zjednodušení předlohy,
strukturálním narativním nedostatkům,
nedostatečné délce,
povrchnímu rozvinutí komplexních postav.
Naopak oceňovány byly herecké výkony Elby a McConaugheyho, hudba, tempo a akční choreografie.
Závěr: Místo filmu v rámci kingovských adaptací
Temná věž z roku 2017 představuje odvážný, avšak kontroverzní pokus převést komplexní multižánrové literární dílo na plátno. Jako samostatný akční sci-fi film funguje solidně, ale jako adaptace je nedostatečná; její ambice převést tisíce stran mytologie do jednoho filmu vedla k výrazné redukci témat, estetiky i filozofie Kingova světa.
Filmová verze však zůstává zajímavým materiálem pro analýzu toho, jak obtížné je adaptovat rozsáhlé a mnohovrstevnaté literární universum. Je zároveň příkladem střetu mezi očekáváním fanoušků a potřebou filmového průmyslu vytvářet divácky atraktivní, jasně strukturované snímky.
V rámci kingovských adaptací je Temná věž vnímána jako experiment, jehož hodnota spočívá spíše v produkční a narativní analýze než v samotném filmovém výsledku.
