Wonder Woman 1984 (2020) je americký superhrdinský film režisérky Patty Jenkins, který navazuje na snímek Wonder Woman (2017) a je součástí filmového univerza DC Extended Universe (DCEU). Hlavní roli princezny Diany z Themysciry ztvárnila Gal Gadot, přičemž film byl distribuován společností Warner Bros. v hybridním modelu kinodistribuce a streamingu, což výrazně ovlivnilo jeho recepci.
Produkční a historický kontext vzniku
Film vznikal v období, kdy se DCEU snažilo redefinovat svůj tón směrem k větší žánrové rozmanitosti a optimističtějšímu vyznění. Zasazení děje do roku 1984 není náhodné – odkazuje na estetiku a ideologii pozdní studené války, éru konzumerismu a mediální expanze. Produkce byla rozpočtově výrazně náročnější než u prvního dílu a kladla důraz na spektakulární výpravu a vizuální efekty.
Žánrové zařazení a stylová inspirace
Film kombinuje superhrdinský žánr s prvky fantasy, romantického melodramatu a dobrodružného filmu. Stylově se inspiruje:
blockbusterovou estetikou 80. let,
klasickými komiksovými příběhy DC z období tzv. Silver Age,
rodinně přístupným tónem odlišným od temnějších filmů DCEU.
Tento přístup však vede k výrazné tonální proměnlivosti, která je jedním z hlavních předmětů odborné kritiky.
Dějová struktura a narativní konstrukce
Příběh sleduje Dianu Princeovou v době, kdy žije izolovaným životem mezi lidmi a stále se vyrovnává se ztrátou Steva Trevora. Ústředním narativním prvkem je mystický artefakt – Kámen snů –, který plní přání za cenu osobní oběti. Dějová struktura je založena na morálním dilematu:
osobní štěstí versus kolektivní odpovědnost,
touha versus sebekontrola.
Z odborného hlediska film trpí roztříštěným tempem a nadměrnou délkou, což oslabuje dramatickou gradaci.
Postavy a jejich tematická funkce
Diana Princeová je zde zobrazena jako postava, která čelí vnitřnímu konfliktu spíše než fyzickým výzvám. Její vývoj je tematicky konzistentní, avšak místy narativně opakující se.
Maxwell Lord, ztvárněný Pedrem Pascalem, funguje jako alegorie neregulovaného kapitalismu a mediální moci 80. let. Barbara Minerva (Cheetah) představuje paralelní vývojovou linii k Dianě – příběh outsidera, jehož touha po uznání vede k morálnímu pádu. Její transformace však není dramaturgicky dostatečně rozvinuta.
Vizuální styl a akční sekvence
Vizuální stránka filmu se vyznačuje sytou barevností, rozsáhlými lokacemi a výraznou prací s digitálními efekty. Akční sekvence jsou koncipovány spíše jako komiksové tableaux než realistické souboje. Některé scény (např. honička v poušti či závěrečný konflikt) však byly kritizovány za:
nevyváženou kvalitu CGI,
nedostatečné fyzické ukotvení akce.
Z odborného pohledu film upřednostňuje symboliku před kinetickou dynamikou.
Hudba a zvuková dramaturgie
Hudební doprovod Hanse Zimmera navazuje na tematické motivy z prvního filmu, avšak rozšiřuje je o syntetické a rytmické prvky evokující 80. léta. Hudba plní výraznou emotivní funkci, přesto není vždy v harmonii s obrazovou složkou, zejména v klíčových dramatických momentech.
Kritická recepce a odborné hodnocení
Přijetí filmu bylo výrazně polarizované. Odborná kritika oceňovala:
snahu o morálně ukotvený superhrdinský příběh,
důraz na empatii a nenásilné řešení konfliktu.
Naopak negativní ohlasy směřovaly k:
nelogičnostem v ději,
problematickému etickému rámci některých narativních rozhodnutí,
nevyváženému tempu a délce filmu.
Hybridní způsob distribuce během pandemie COVID-19 rovněž ovlivnil vnímání filmu jako „události“.
Význam filmu v kontextu DCEU a superhrdinského žánru
Wonder Woman 1984 představuje odklon od temnějších tónů DCEU a pokus o návrat k idealismu klasických komiksů. Z odborného hlediska je film zajímavý jako experiment s morálním vyprávěním v superhrdinském žánru, avšak zároveň ukazuje limity tohoto přístupu v rámci blockbusterového formátu.
Závěr
Film Wonder Woman 1984 je ambiciózním, avšak problematickým pokračováním, které klade důraz na tematickou rovinu více než na narativní preciznost. Jeho význam spočívá spíše v diskusi, kterou vyvolal o směřování superhrdinského filmu, než v jeho bezprostředním uměleckém nebo vypravěčském dopadu.
