• Želví nindžové III byl uveden v roce 1993 režisérem Stuart Gillard.

  • Film trvá cca 95–96 minut.

  • Produkční náklady se odhadují na přibližně 21 miliónů USD, což jej řadí k relativně skromně rozpočtovaným částem hollywoodské akční rodinné kinematografie té doby.

  • Přestože jde o třetí a dosud poslední hraný film původní trilogie, jeho umělecké a komerční přijetí bylo nejméně úspěšné z celé trilogie.

  • Koncept, děj a narativní struktura

    • Hlavní příběhová premisa staví na mechanismu časového přesunu — díky starobylému japonskému žezlu (sceptru) je novinářka April O'Neil omylem přenesena do Japonska počátku 17. století. To vede čtyři želvy ninja k následování za ní, aby ji zachránily.

    • Příběh kombinuje několik motivů: tradiční elementy superhrdinského akčního filmu (nindža boj, humor, týmová dynamika) s historickým exotismem — feudalní Japonsko, samurajové, intriky i konflikt.

    • Tímto krokem autoři odklonili film od předchozích dílů, kde hlavním antagonistem byl typicky padouch z moderního prostředí; v „trojce“ chybí tradiční padouch z první dvou částí, což znamená zásadní dramaturgickou změnu.

    Tento narrativní obrat mohl být vnímán jako snaha o oživení série, ale s sebou přinesl i celou řadu nových problémů.

    Produkce, kostýmy a vizuální provedení

    • Podstatným technickým odklonem od předchozích filmů je výroba kostýmů a animatroniky — místo originálního týmu (např. Jim Henson's Creature Shop) tentokrát výrobu převzala firma All Effects Company. To mělo vliv na vizuální kvalitu: kostýmy želv a Master Splintera byly recenzenty i fanoušky chápány jako výrazné zhoršení oproti předchozím dílům.

    • Produkční design „japonské části“ kombinuje stylizaci samurajského Japonska s filmovými kulisami a rekvizitami typickými pro Hollywood 90. let. Nicméně kvůli omezenému rozpočtu a rozsahu natáčení výsledkem často bývá vizuální nedotaženost, která narušuje atmosféru. Recenze upozorňují na světelné a kamerové řešení, které někdy působí „příliš jasně a stylizovaně“, což snižuje napětí scény.

    Výsledkem je, že film – ač komerčně částečně úspěšný – trpí výraznými estetickými a produkčními kompromisy.

    Hodnocení, přijetí kritikou a komerční úspěch

    • Finančně film debutoval na prvním místě v amerických kinech s úvodním víkendem přibližně 12,4 miliónů USD, celkově v Severní Americe vydělal kolem 42,2 miliónů USD, celosvětově cca 54,4 miliónů USD — nejnižší výdělek z celé původní seriálové trilogie.

    • Z hlediska kritického hodnocení je film považován za nejslabší díl trilogie: na recenzním serveru má pouze 19 % „Tomatometer“, průměrné kritické hodnocení 4,10/10. Hlavní kritika mířila na unavenou zápletku s cestováním časem, dramaturgické nesrovnalosti a pokles atraktivity oproti předchozím dílům.

    • Podle agregátu kritických recenzí na Metacritic má film skóre 40/100 (mixed or average).

    Z těchto čísel je zřejmé, že film – ač zachytil fanouškovskou pozornost a dosáhl rozumných tržeb – coby umělecké či kvalitativní dílo ztratil mnoho ze své původní síly.