Koudel je přírodní textilní materiál, který vzniká jako vedlejší produkt při zpracování lýkových rostlin, zejména lnu (Linum usitatissimum) a konopí (Cannabis sativa). V historickém kontextu se jednalo o široce dostupný, levný a přitom velmi užitečný materiál, který nacházel uplatnění v mnoha oblastech každodenního života – od výroby provazů až po výplně ochranných oděvů, včetně středověkých gambesonů. Tento článek se zaměřuje na co nejkonkrétnější popis fyzikálních a mechanických vlastností koudelového vlákna, způsob jeho zpracování a historických aplikací v textilním a vojenském průmyslu.
Definice a původ koudelového vlákna
Koudel (někdy nazývaná česanec, zbytky po česání nebo odpadní vlákno) je vláknitý zbytek, který vzniká jako odpad při česání lnu nebo konopí. Na rozdíl od dlouhého přadného vlákna, které se používá ke tkaní jemných tkanin, je koudel hrubá, krátká, neuspořádaná a často obsahuje i zbytky lýka, kůry a jiných nečistot.
Původní suroviny: Len, konopí (v menší míře juta nebo ramie).
Délka vláken: zpravidla 1–5 cm.
Barva: světle šedá až nahnědlá (v závislosti na míře znečištění).
Zápach: mírně rostlinný, někdy zatuchlý v případě nevhodného skladování.
Výroba koudelového materiálu
Získání koudelového vlákna probíhá v několika fázích tradičního zpracování lýkových rostlin:
Pěstování a sklizeň: Sklizeň se provádí těsně před dozráním semen, aby stonky byly bohaté na lýko.
Rosolování (nebo máčení): Dochází k oddělení lýkových vláken od dřevnatého stonku pomocí mikrobiologického procesu.
Sušení a lámání: Dřevnaté části jsou mechanicky rozdrceny.
Česání (dráždění): Vláknitý materiál je rozčesán na dlouhá vlákna (přadné) a krátká vlákna (koudel).
Koudel tvoří přibližně 15–30 % hmotnosti celkové vlákniny po česání.
Fyzikální a mechanické vlastnosti koudelového vlákna
| Vlastnost | Hodnota / Popis |
|---|---|
| Průměr vlákna | 20–80 µm (hrubé, nepravidelné) |
| Délka vlákna | 1–5 cm (často lámané části) |
| Nasákavost | Až 250 % vlastní hmotnosti |
| Tepelná vodivost | Nízká (vhodné pro izolační účely) |
| Biologická rozložitelnost | Vysoká (100 % přírodní vlákno) |
| Odolnost vůči tření | Nízká (vlákno se snadno drolí) |
| Hořlavost | Vysoká (snadno zápalná, častý podpalovací materiál) |
Díky těmto vlastnostem byla koudel považována za ideální výplňový materiál, ale méně vhodná pro tkaní, šití nebo výrobu jemných textilií.
Historické využití koudelového vlákna
1. Výplň do ochranných oděvů (gambesony, kabátce, čabraky)
Koudel byla hojně používána jako výplňová hmota v gambesonech, kde tvořila hlavní tlumicí vrstvu. Výhody zahrnovaly:
Dostupnost pro nižší vrstvy obyvatelstva i vojáky nižších hodností.
Dobrá schopnost pohlcovat nárazy díky nepravidelné struktuře.
Snadná aplikace – vlákna se mohla vrstvit mezi plátěné díly bez speciální úpravy.
Pro zvýšení ochranné schopnosti se koudel stlačovala a vrstveně prošívala v kosočtvercových nebo svislých vzorech, které fixovaly vlákna na místě a bránily jejich sesouvání při pohybu.
2. Výroba těsnicích materiálů
Koudel byla využívána jako těsnění spojů ve stavebnictví a tesařství (např. do spár mezi trámy nebo potrubí). Pro tento účel byla často napouštěna dehtem nebo fermeží.
3. Provazy a lanoví nižší kvality
Hrubší koudel se stáčela do provazů tam, kde nebyla vyžadována vysoká nosnost – např. u sedlářského vybavení, pytloviny nebo pytlů na obilí.
4. Základ pro výrobu papíru
Ve středověkých papírnách byla koudel zpracovávána jako jedna z alternativ k hadrovému vláknu.
5. Zápalný materiál a podpalovač
Díky své vysoké hořlavosti byla koudel často používána k rozdělávání ohně (zejména v kombinaci s pazourkem a křesadlem).
Nevýhody a omezení použití koudel
Navzdory své univerzálnosti měla koudel i řadu nevýhod:
Nízká pevnost – nevhodná pro napínání nebo šití.
Hygroskopicita – při navlhnutí ztrácela izolační vlastnosti a podporovala plísně.
Krátká životnost – materiál se rychle rozpadal, zejména při opakovaném mechanickém namáhání.
Zápach a prašnost – při nevhodném skladování zapáchala a byla prašná.
Proto se v některých případech kombinovala s kvalitnějšími výplněmi (např. plsť, vlněná střiž) nebo se vyvažovala důkladnou konstrukcí a hustým prošíváním.
Koudel v experimentální archeologii a rekonstrukci
Současné rekonstrukce historických gambesonů často využívají koudel pro co nejvyšší autenticitu. Výsledky testů ukazují:
Vysokou schopnost pohlcovat údery – zejména při vrstvení 2–3 cm.
Výrazné ztěžknutí po namočení, což zhoršuje nositelnost v dešti.
Nutnost velmi hustého prošívání, jinak dochází k sesouvání a vytváření chuchvalců.
Z tohoto důvodu moderní reenactoři někdy volí alternativní výplně (např. plsť nebo polyesterové vlákno), pokud autenticita není prioritou.
Závěr
Koudel hrála v textilní a vojenské historii významnou roli jako levný, snadno dostupný a funkčně využitelný materiál. Její použití jako výplně do gambesonů, těsnění nebo zápalného materiálu ukazuje na univerzálnost a adaptabilitu této suroviny. Přestože byla považována za „odpadní“ produkt, její význam v každodenním životě středověkého člověka nelze podceňovat. V kontextu experimentální archeologie zůstává koudel i nadále předmětem zkoumání díky své autenticitě a funkčním vlastnostem.
