Film Modrá jako safír (Saphirblau, 2014) představuje druhý díl německé filmové trilogie adaptující literární sérii „Edelstein-Trilogie“ (Edelsteinová trilogie) od spisovatelky Kerstin Gierové. Tato fantasy série spojuje prvky časového cestování, romantického příběhu a mysteriózní symboliky. Filmovou adaptaci režíroval Felix Fuchssteiner, který navázal na svůj úspěch s prvním dílem Rubínově červená (Rubinrot, 2013). Scénář vypracovala Katharina Schöde, která zároveň spolupracovala s Fuchssteinerem na produkci i dramaturgii celé trilogie.
Produkční kontext a vznik filmu
Po úspěchu prvního dílu (Rubinrot), který se stal v Německu komerčně ziskovým projektem, bylo rozhodnuto o pokračování. Natáčení Modré jako safír probíhalo v letech 2013–2014 v Německu, Skotsku a Belgii. Rozpočet filmu se pohyboval kolem 6 milionů eur, což odpovídá střední produkční úrovni evropského fantasy filmu.
Hlavní role zůstaly zachovány z předchozího dílu:
Maria Ehrich jako Gwendolyn Shepherdová,
Jannis Niewöhner jako Gideon de Villiers,
Laura Berlin jako Charlotte,
Peter Simonischek, Kostja Ullmann a Jennifer Lotsi v podpůrných rolích.
Produkci zajišťovaly společnosti Lieblingsfilm GmbH, Mem-Film a distribuční společnost Concorde Filmverleih. Hudbu složil Philipp F. Kölmel, kameramanem byl Sonja Rom.
Dějová osnova a narativní struktura
Děj filmu Modrá jako safír navazuje bezprostředně na události prvního dílu. Gwendolyn, dívka s genetickou schopností cestovat časem (tzv. „časový gen“), se snaží vypořádat s nově nabytou identitou „Saphíru“ – jednoho z dvanácti vyvolených cestovatelů, jejichž krev má umožnit dokončení tajemného „Chronografu“.
Spolu s Gideonem pokračuje ve výpravách do minulosti, kde se snaží rozluštit záhadu organizace Strážců a odhalit skutečný cíl jejich vůdce hraběte Saint Germaina. Zároveň se mezi oběma hlavními postavami prohlubuje romantické napětí, které je komplikováno nedůvěrou a manipulací ze strany jejich okolí.
Narativ filmu je rozdělen do tří rovin:
Romanticko-psychologická linie (Gwendolyn × Gideon),
Historicko-fantastická linie (cestování do 18. století, tajemství hraběte),
Komedie současnosti (školní prostředí, Gwendolynina přítelkyně Leslie, ironizace klasických motivů fantasy).
Estetika a vizuální koncepce
Vizuální složka filmu navazuje na styl prvního dílu, ale zřetelně rozšiřuje barevnou a prostorovou koncepci. Hlavním vizuálním motivem je modrý filtr, který podtrhuje symboliku titulu – „safírová barva“ reprezentuje zralost, introspekci a duchovní probuzení hlavní hrdinky.
Kamera využívá měkké světlo, kontrast mezi současností a minulostí je zvýrazněn rozdílným barevným tónováním:
Současnost – chladné modré a šedé odstíny, realistická světla, ruční kamera,
Minulost – teplé zlaté tóny, stylizované kompozice inspirované barokní malbou.
Kostýmní výprava (tým Uta Spikermann) se vyznačuje vysokou historickou přesností, zejména v sekvencích 18. století. Zvláštní efekty byly realizovány převážně digitálně, přičemž důraz byl kladen na přirozené integrace CGI do reálných lokací (např. časové portály a vizuální zobrazení chronografu).
Symbolika a tematická interpretace
Film Modrá jako safír rozvíjí několik symbolických motivů, které mají filozofický i emocionální význam:
Safír jako kámen moudrosti – reprezentuje sebepoznání, intuici a důvěru v vlastní schopnosti. Gwendolyn zde symbolicky prochází procesem vnitřní zralosti.
Čas a osud – film tematizuje otázku determinace a svobodné vůle. Gwendolyn se staví proti hierarchickému systému Strážců, čímž se stává zástupkyní individuální svobody.
Dualita vědy a magie – Chronograf jako technologicko-magický přístroj představuje průsečík racionality a mysticismu, typický pro evropskou fantasy tradici.
Láska jako katalyzátor poznání – romantická linie není pouze doplňkem, ale prostředkem k pochopení širšího metafyzického rámce příběhu.
Hudební a zvuková složka
Hudební doprovod Philippa F. Kölmela kombinuje orchestrální kompozice s moderními elektronickými prvky, což odpovídá kontrastu mezi historickým a současným světem. Leitmotiv Gwendolyn je založen na melodii houslí a harfy, zatímco akční sekvence doprovází rytmické smyčce a syntetické efekty.
Zvuková postprodukce byla provedena v Bavaria Tonstudio, přičemž prostorový mix 5.1 zajišťuje dynamickou rovnováhu mezi dialogy a efekty.
Recepce a kritické hodnocení
Film byl uveden v německých kinech 14. srpna 2014 a stal se komerčně úspěšným – navzdory průměrně příznivým kritikám. Divácké přijetí bylo pozitivní zejména u mladšího publika, které oceňovalo romantickou linii a vizuální stylizaci.
Kritici (např. portály Filmstarts.de, Cinema.de) chválili herecký výkon Marie Ehrich a kvalitní vizuální efekty, ale upozorňovali na zjednodušenou adaptaci vůči literární předloze a přílišnou délku filmu (116 minut). Akademicky lze film hodnotit jako příklad moderní evropské young-adult fantasy, která kombinuje hollywoodské produkční vzory s evropským důrazem na psychologickou věrohodnost.
Na mezinárodních databázích dosáhl film hodnocení:
IMDb: 6,3/10,
Rotten Tomatoes (uživatelské skóre): 72 %,
Kinopoisk: 6,7/10.
Srovnání s předchozím a následujícím dílem
Z hlediska vývoje trilogie představuje Modrá jako safír nejvyváženější díl – spojuje akční, romantické i mysteriózní prvky s lepším tempem a komplexnější kamerovou stylizací než první film.
Závěrečný díl Zelená jako smaragd (Smaragdgrün, 2016) pak přináší uzavření dějových linií, ale nedosahuje vizuální ani dramatické soudržnosti Saphirblau.
Závěr: Význam filmu v kontextu evropské fantasy produkce
Modrá jako safír lze chápat jako důležitý mezník v novodobé německé filmové adaptaci literatury pro mládež. Film úspěšně dokládá, že i mimo Hollywood lze realizovat vizuálně kvalitní fantasy projekt se silným emocionálním jádrem a filozofickým přesahem.
Z hlediska teorie žánru spojuje film rysy romantického fantasy, dobrodružného filmu a coming-of-age příběhu, čímž reprezentuje evropskou variaci na populární americké série jako Twilight či The Mortal Instruments.
Na rozdíl od těchto vzorů však Modrá jako safír klade větší důraz na reflexi času, identity a vědomí – témata, která vnášejí do žánru hloubku a intelektuální rozměr.
