Saint Seiya: Rytíři zvěrokruhu – Počátek (Knights of the Zodiac, 2023) je hraný akční fantasy film inspirovaný ikonickou japonskou mangou Saint Seiya od Masami Kurumady. Režisérem filmu je Tomek Bagiński, producentem mimo jiné japonské studio Toei Animation, které stálo i u původní anime adaptace. Film představuje pokus o globální restart značky a její uvedení do západního filmového kontextu.
Produkční a transkulturní kontext
Vznik filmu je příkladem transkulturní adaptace, kdy je výrazně japonský mytologický a estetický materiál převeden do hollywoodského narativního a vizuálního rámce. Produkce probíhala mezinárodně (Japonsko, USA, Maďarsko, Chorvatsko) a byla zaměřena na mainstreamové publikum mimo tradiční fanouškovskou základnu anime. Tento přístup zásadně ovlivnil výslednou podobu filmu, zejména v oblasti charakterů, tempa vyprávění a vizuální stylizace.
Žánrové zařazení a tematické ukotvení
Film se pohybuje na pomezí akční fantasy, superhrdinského filmu a mytologického eposu. Ústředními tématy jsou:
hledání identity a původu,
osudovost a předurčení,
oběť jednotlivce ve jménu vyššího řádu.
Tyto motivy vycházejí z původní mangy, avšak jsou zjednodušeny a přizpůsobeny západnímu modelu „origin story“.
Dějová struktura a narativní pojetí
Příběh sleduje Seiyu, pouličního bojovníka, který postupně odhaluje své spojení s bohyní Athénou a je vtažen do konfliktu mezi rytíři chránícími řád světa a silami usilujícími o jeho narušení. Film je koncipován jako úvodní kapitola plánované série, což se odráží v:
důrazu na expozici světa a pravidel,
omezeném dramatickém uzavření,
postupném představování mytologie Kosmu a zbrojí (Cloth).
Z odborného hlediska trpí narativ nadměrným vysvětlováním na úkor dramatického rozvoje.
Postavy a herecké obsazení
Hlavní roli Seiyi ztvárnil Mackenyu, jehož fyzický projev odpovídá akčnímu pojetí postavy, avšak psychologická hloubka zůstává omezená. Sean Bean v roli Almana Kidda dodává filmu autoritu, ale jeho postava je výrazně přepracována oproti předloze. Famke Janssen jako antagonista představuje západní interpretaci moci, která kontrastuje s mytologickým rámcem původního díla.
Vizuální styl a zpracování akčních scén
Vizuální stránka filmu staví na kombinaci digitálních efektů a choreografované akce. Charakteristickými prvky jsou:
výrazně stylizované bojové sekvence,
digitálně generované zbroje a energetické efekty,
tlumená barevná paleta odlišná od sytých barev anime.
Z odborného pohledu je patrná snaha přiblížit se estetice současných superhrdinských filmů, což však vede ke ztrátě jedinečné vizuální identity původní série.
Hudba a zvuková dramaturgie
Hudební doprovod podporuje epický charakter filmu, avšak postrádá výrazné tematické motivy, které by navázaly na ikonickou hudbu anime adaptací. Zvuková složka je funkční, avšak podřízená akčním sekvencím a digitálním efektům.
Kritická recepce a reakce fanouškovské obce
Film byl přijat rozporuplně. Kritici i fanoušci oceňovali:
snahu o seriózní, dospělejší tón,
fyzicky náročné akční scény.
Naopak kritika směřovala k:
zjednodušení mytologie,
odklonu od ducha původní mangy a anime,
nevyváženému tempu a slabší práci s emocemi.
Z odborného hlediska je recepce příkladem napětí mezi fanouškovskou věrností a snahou o globalizaci značky.
Význam filmu v kontextu hraných adaptací anime
Saint Seiya: Rytíři zvěrokruhu – Počátek lze vnímat jako případovou studii problémů hraných adaptací anime: obtížného přenosu stylizace, mytologie a emocionální intenzity do realistického filmového jazyka. Film zároveň ukazuje limity přístupu, který upřednostňuje univerzální vypravěčské schéma před specifickou kulturní identitou originálu.
Závěr
Z odborného pohledu představuje Saint Seiya: Rytíři zvěrokruhu – Počátek ambiciózní, avšak ne zcela přesvědčivý pokus o restart legendární japonské série. Jeho význam spočívá méně v samotné kvalitě výsledného díla a více v tom, že ilustruje současné tendence globalizace popkulturních značek a rizika spojená s jejich transkulturní adaptací.
