Vynález zkázy (1958), režie Karel Zeman, je klíčové dílo československé filmové tvorby 20. století a jeden z nejvlivnějších filmů světového fantasy a sci-fi žánru. Film vznikl ve studiu Filmové ateliéry Gottwaldov (Zlín) a byl inspirován románem „Face au drapeau“ (Proti vlajce) od Julesa Verna, přičemž čerpá i z dalších Vernových děl.
Zemanův film není jen adaptací literárního zdroje, ale také originální výtvarnou reinterpretací světa, jak jej znali čtenáři ilustrovaných vydání Verna v 19. století – především s výtvarným stylem Léona Benetta, ilustrátora původních francouzských vydání Vernových knih. Tento film tak nevytváří realistickou iluzi, ale stylizovanou obrazovou realitu, která se vědomě inspiruje rytinou a dobovou kresbou.
Význam a originalita výtvarného řešení
Jedním z nejrevolučnějších aspektů Vynálezu zkázy je jeho vizuální styl, který je výsledkem kombinace hraného filmu, animace, loutkového filmu a dekorací ve stylu rytin 19. století. Klíčové výtvarné postupy zahrnují:
Ruční rytinový raster – ručně malované kulisy, rekvizity i kostýmy byly pokryty čárovou texturou napodobující knižní rytinu
Optické triky a koláže – kombinace miniatur, kreslených prvků a trikových projekcí
Zploštění perspektivy – záměrné potlačení hloubky pro evokaci grafického vzhledu dobových ilustrací
Minimalizace stínů a světelných přechodů – pro zachování iluze tištěného obrazu
Tento „grafický realizmus“ se stal Zemanovým výrazovým znakem a byl ve své době naprosto unikátní. Film není zasazen do skutečného světa, ale do fiktivní reality odpovídající představám 19. století o vědě a technice.
Technické zpracování a triková kamera
Karel Zeman a jeho tým použili řadu pokročilých filmových technik:
Multiexpozice – umožnila spojení herců s kresleným nebo modelovým pozadím
Trikové prolínačky – plynulé přechody mezi animací, kresbou a hranými scénami
Loutkové animace a modelová akce – zejména při zobrazování lodí, ponorek a explozí
Zastavovaná animace (stop-motion) – použitá pro strojní zařízení, výbuchy nebo zvířata
Zpomalené a zrychlené záběry – k zesílení dramatického či stylizovaného efektu
Všechny tyto prvky byly skládány ručně, opticky, bez počítačové technologie, čímž film předběhl svou dobu a ovlivnil podobu světové trikové kinematografie.
Děj a žánrová struktura
Děj filmu sleduje příběh inženýra Harta, jenž se dostává do zajetí pirátů a šíleného vědce hraběte Artigase, který chce pomocí destruktivního vynálezu ovládnout svět. Děj je klasickým zástupcem vědeckofantastického žánru, kombinujícího:
Dobrodružný příběh – s prvky špionáže, útěku, infiltrace
Sci-fi motivy – tajná podmořská základna, futuristické zbraně
Utopicko-dystopickou rovinu – technologie v rukou amorální moci
Romantický motiv – vztah mezi Hartem a dívkou Janou
Struktura je lineární, s klasickým třístupňovým obloukem (expozice – kolize – vyvrcholení), zakončeným vítězstvím dobra a morálním poučením.
Ideový a kulturní význam
Vynález zkázy je možné číst nejen jako dobrodružné sci-fi, ale také jako reflexi moci vědy a techniky, které – pokud se odtrhnou od morální odpovědnosti – mohou vést ke katastrofě. V kontextu studené války (film vznikl tři roky po smrti Stalina a v době jaderného napětí) působí jako varování před militarizací vědy a bezohledným technologickým pokrokem.
Postava hraběte Artigase zosobňuje hybrid mezi romantickým vědcem a technokratickým diktátorem, zatímco hlavní hrdina Hart představuje racionální humanismus a ideál „dobrého“ vědce.
Mezinárodní úspěch a kritické přijetí
Film získal mezinárodní uznání:
Velká cena EXPO 58 v Bruselu
Cena filmové kritiky v Locarnu
Uveden v distribuci ve více než 70 zemích (včetně USA a Japonska)
Americký distributor ho uvedl pod názvem The Fabulous World of Jules Verne (s anglickým dabingem), kde byl v 60. letech uváděn jako alternativa k hollywoodské produkci
Kritici oceňovali především:
Originalitu výtvarného stylu
Preciznost trikového zpracování
Nadčasový morální a vědecký podtext
Vliv ilustrace a literatury na filmové médium
Odkaz a vliv na světovou kinematografii
Zemanův film ovlivnil tvůrce jako Terry Gilliam, Tim Burton nebo Wes Anderson, kteří přiznávají inspiraci v jeho výtvarném stylu a poetice. V roce 2015 byl film digitálně restaurován ve spolupráci Národního filmového archivu a českých restaurátorů pod dohledem Zemanovy dcery a uváděn na festivalech jako historický milník.
V kontextu české kinematografie představuje Vynález zkázy unikátní syntézu:
Výtvarného umění
Filmové řemeslnosti
Vědeckofantastického žánru
Etického poselství
Závěr: Vynález zkázy jako filmová symbióza vědy, poezie a technologie
Vynález zkázy není pouze filmem – je to vizuální báseň o moci lidské představivosti a zároveň varování před její bezduchou instrumentalizací. Karel Zeman vytvořil dílo, které je nejen technicky a výtvarně nadčasové, ale i morálně aktuální v jakékoli době. Díky unikátnímu stylu, důrazu na etiku vědy a dokonalé ruční práci zůstává tento film ikonickým vrcholem československé i světové kinematografie.
