> > Wiki

Wiki



Spřádání představuje základní proces při výrobě příze, kdy jsou jednotlivá vlákna seskupována, zkroucena a přeměněna do kontinuálního vláknitého útvaru vhodného pro další textilní zpracování, jako je tkaní či pletení. Výběr typu spřádání má zásadní vliv na fyzikální, mechanické a estetické vlastnosti výsledné příze a textilu.
Více...





Objemná příze je speciální typ příze, která má oproti standardním přízím výrazně zvětšený objem při stejné nebo nižší hmotnosti. Tento efekt je dosažen modifikací struktury příze tak, aby obsahovala větší množství vzduchu, což vede ke zvýšení objemu a často i měkkosti a tepelné izolace textilního materiálu. Objemné příze jsou klíčové pro výrobu lehkých, teplých a komfortních textilií.
Více...





Zahuštění textilní struktury označuje procesy a technologie, které vedou ke zvýšení hustoty vláken, přízí nebo vlákenných útvarů v tkanině nebo pletenině. Cílem zahuštění je zlepšení mechanických vlastností materiálu, zvýšení pevnosti, zlepšení bariérových vlastností a často také zvýšení estetické hodnoty textilu.
Více...





Vlasové vázání představuje speciální techniku strukturování textilního materiálu, při níž se na povrchu tkaniny nebo pleteniny vytváří dlouhé, volné, vlasové útvary – tzv. vlas. Tento vlas je tvořen vyčesanými, prodlouženými vlákny, které výrazně mění estetické a funkční vlastnosti textilu.
Více...





Kartáčování je povrchová úprava textilních materiálů, která spočívá v mechanickém vyčesávání vláken na povrchu tkaniny nebo pleteniny za účelem vytvoření měkkého, chlupatého a objemnějšího povrchu. Tato úprava výrazně ovlivňuje estetické i užitné vlastnosti finálního textilu.
Více...





Textilní senzory představují inovativní skupinu zařízení integrovaných přímo do textilních materiálů, které umožňují detekovat a měřit různé fyzikální, chemické či biologické veličiny v reálném čase. Tyto senzory transformují tradiční textilie na inteligentní systémy využívané v oblasti zdravotnictví, sportu, bezpečnosti i průmyslu.
Více...





Osnova a útok jsou dvě základní složky tkaniny, které společně vytvářejí její strukturální základ. Osnova (warp) představuje soubor podélných vláken, napnutých na tkalcovském stavu, zatímco útok (weft nebo filling) tvoří příčná vlákna, která jsou proplétána osnovou během tkaní.
Více...





Jemná vlákna jsou textilní vlákna s velmi malým průměrem, typicky pod 1 denier (1 denier = hmotnost 1 gramu na 9000 metrů vlákna). Průměr vláken se často udává v mikrometrech a jemná vlákna mívají průměr běžně v rozmezí 1–10 μm. Jejich malý průřez přispívá k měkkosti, lehkosti a vysoké jemnosti textilií, které z nich vznikají.
Více...





Vizuální testy představují základní a nezbytnou metodu kontroly kvality v textilním průmyslu. Jejich cílem je odhalit vady a nesrovnalosti v textilních materiálech již v raných fázích výroby, aby bylo možné zajistit vysokou kvalitu finálních produktů. Vizuální inspekce je často kombinována s dalšími testovacími metodami a může probíhat manuálně i pomocí automatizovaných systémů.
Více...





Módní průmysl představuje komplexní odvětví zahrnující návrh, výrobu, distribuci a prodej oděvů, obuvi a módních doplňků. Je to dynamický sektor, který výrazně ovlivňuje nejen ekonomiku, ale i společenské a kulturní trendy. Módní průmysl je klíčový pro vytváření nových stylů a ovlivňuje spotřebitelské chování v globálním měřítku.
Více...





Povrchové nánosy představují klíčovou technologii úpravy textilních materiálů, která významně ovlivňuje jejich funkční, mechanické a estetické vlastnosti. Jedná se o aplikaci tenkých vrstev různých materiálů na povrch vláken, přízí nebo hotových textilií, jejichž cílem je zlepšit odolnost, vzhled, vodoodpudivost, antibakteriální účinky či další speciální vlastnosti.
Více...





Kalandrování představuje klíčovou mechanickou a fyzikálně-chemickou úpravu textilních materiálů, která slouží k dosažení specifických povrchových vlastností, jako jsou lesk, hladkost, zhutnění a zvýšení mechanické pevnosti. Tento proces je nezbytný zejména při výrobě tkanin a pletenin z přírodních i syntetických vláken, ale nachází uplatnění i v úpravách netkaných textilií a technických materiálů.
Více...





Absorpce je jedním z klíčových fyzikálních jevů, který ovlivňuje vlastnosti textilních materiálů. V textilu označuje schopnost vláken a celého textilního materiálu pohlcovat kapaliny, plyny či elektromagnetické záření, přičemž se nejčastěji zkoumá absorpce vody, potu a světla. Správné pochopení absorpčních procesů je nezbytné pro optimalizaci funkčních, komfortních a estetických parametrů textilií.
Více...





Rozptyl světla je klíčovým optickým jevem, který výrazně ovlivňuje vizuální vnímání a funkční vlastnosti textilních materiálů. V textilu představuje proces, při němž dopadající světlo mění svůj směr na základě interakcí s vlákny, jejich povrchem, strukturou i případnými úpravami. Studium rozptylu světla umožňuje lepší návrh textilií z hlediska průhlednosti, lesku, barevnosti, ale také funkčnosti, například v oblasti ochrany proti slunečnímu záření či světelné signalizace.
Více...





Propučnost světla v textilu představuje schopnost textilního materiálu propouštět světlo skrze svůj objem nebo povrch. Tento optický jev je zásadní pro řadu aplikací, kde je vyžadována specifická míra průsvitnosti, například v oděvnictví, interiérovém designu, sportovních textiliích či technickém textilu. Kvantifikace a kontrola propučnosti světla umožňuje návrh textilií s požadovanými estetickými a funkčními vlastnostmi.
Více...





Potisk textilií představuje specifickou technologii aplikace barev nebo chemických látek na povrch textilního materiálu s cílem vytvořit trvalý nebo dekorativní vzor. Na rozdíl od barvení, které zajišťuje plošné probarvení celého textilního substrátu, potisk aplikuje barvivo pouze na vymezené oblasti, čímž vzniká vzor. Potisk se uplatňuje v oděvním průmyslu, bytovém textilu, reklamní výrobě, sportovních textiliích, ale i v technických aplikacích (např. značení funkčních oblastí).
Více...





Povrchové apretace v textilu představují klíčový krok v dokončovacích procesech výroby textilií. Jedná se o technologické úpravy aplikované na povrch textilního materiálu (tkaniny, pleteniny, netkané textilie), jejichž cílem je zlepšit nebo změnit fyzikální, chemické, estetické či funkční vlastnosti textilie bez zásahu do její vnitřní struktury. Apretace mají často formu tenkého filmu, impregnace, nánosu nebo fixace specifické látky na povrch vláken.
Více...





Optické bělení je specifická chemická úprava textilií, jejímž cílem není odstranit barvu z materiálu, ale vizuálně zvýšit bělostní dojem pomocí tzv. optických zjasňovačů. Tyto látky působí na principu fluorescence – přeměňují neviditelné UV záření na viditelné modrobílé světlo, čímž maskují žlutavý odstín textilního substrátu a vytvářejí dojem „jasné bílé“. Optické bělení je běžnou součástí finálních úprav přírodních i syntetických vláken, především v oděvním, bytovém a technickém textilu.
Více...





Krytost je optická vlastnost textilie vyjadřující její schopnost zakrývat podklad, a to jak z hlediska vizuálního (neprůhlednost), tak funkčního (izolace, estetika, soukromí). Na rozdíl od průhlednosti, která se hodnotí schopností materiálu propouštět světlo, krytost souvisí s mírou, do jaké textilie brání prosvítání objektů nebo povrchu pod sebou. Tato vlastnost je důležitá jak ve vývoji oděvních a bytových textilií, tak v oblasti technického textilu, zdravotnictví nebo filtrace.
Více...





Vlasové úpravy představují důležitý soubor technologických procesů, při kterých dochází k modifikaci povrchu textilie za účelem vytvoření vlasu – tedy vrstvy volných nebo částečně ukotvených vláken vyčnívajících z plochy tkaniny nebo pleteniny. Tyto úpravy mají významný vliv na vzhled, omak, tepelněizolační schopnosti a funkčnost textilních materiálů. Využívají se jak u klasického oděvního a bytového textilu, tak i ve funkčních a technických aplikacích.
Více...





Krytost je důležitým vizuálním a funkčním parametrem textilních materiálů, který vyjadřuje schopnost textilie zakrýt podklad nebo zakrýt části těla. Jedná se o opačnou charakteristiku k průhlednosti a má zásadní význam v oděvnictví, bytovém textilu, zdravotnictví i technických aplikacích. Krytost se vztahuje k hustotě, konstrukci a povrchovým vlastnostem textilie, a je ovlivněna řadou technologických faktorů. Je rovněž důležitým kritériem při návrhu textilií, kde je vyžadována optická neprůhlednost, ochranná funkce nebo estetická uniformita.
Více...





Průhlednost je důležitou optickou vlastností textilních materiálů, která hraje klíčovou roli jak z hlediska estetiky, tak i funkčnosti. V textilním inženýrství se termín „průhlednost“ vztahuje ke schopnosti textilie propouštět světlo a umožnit vizuální kontakt skrze její strukturu. V závislosti na požadovaném účelu může být průhlednost výhodou (např. u záclon, módních oděvů) nebo nevýhodou (např. u ochranných a pracovních oděvů). Pochopení faktorů, které průhlednost ovlivňují, je nezbytné pro řízený návrh textilních struktur.
Více...





Estetické vlastnosti vláken představují klíčovou složku hodnocení textilních materiálů, zejména v oblasti oděvnictví, bytového textilu a interiérového designu. Tyto vlastnosti ovlivňují vizuální i hmatový dojem z hotového výrobku a často rozhodují o spotřebitelských preferencích. Mezi nejvýznamnější estetické atributy vláken patří lesk, barvitelnost, omak, průhlednost, barva a povrchová textura.
Více...





Morfologie v textilii se zabývá studiem vnitřní i vnější struktury textilních komponent, a to jak na mikroskopické, tak makroskopické úrovni. Zkoumá tvar, uspořádání a vlastnosti jednotlivých textilních vláken, přízí a finálních textilních plošných struktur (tkaniny, pleteniny, netkané textilie). Tato oblast hraje klíčovou roli při hodnocení mechanických, fyzikálních a estetických vlastností textilií, jako jsou pevnost, pružnost, omak, vzhled nebo schopnost propouštět vzduch a vlhkost.
Více...





Textilní vlákna představují základní stavební jednotky všech textilních materiálů. Jedná se o dlouhá, tenká tělesa s vysokým poměrem délky k průměru, která jsou dostatečně pevná a pružná, aby byla schopna odolávat mechanickému namáhání při výrobě příze, tkaniny či netkané textilie. Textilní vlákna mohou být přírodního, umělého nebo syntetického původu a každá skupina má své specifické fyzikálně-chemické vlastnosti, které určují jejich využití v praxi.
Více...





Historické repliky látek představují přesné nebo stylizované napodobeniny textilií z různých historických období, vytvářené za účelem restaurování, muzejních expozic, scénografie, krojové tvorby či historických rekonstrukcí. Cílem je co nejvěrnější reprodukce původní látky včetně surovinového složení, vazby, způsobu barvení, tisku či ornamentiky. Výroba historických replik je mezioborová disciplína na pomezí textilní technologie, dějin odívání, archeologie a restaurátorství.
Více...





Výztuže v textilu představují specifické materiály nebo konstrukční prvky integrované do textilií za účelem zvýšení jejich mechanické stability, pevnosti, odolnosti proti deformaci nebo zajištění funkčních vlastností. Mohou být trvale začleněny do textilní struktury (např. v kompozitních tkaninách) nebo použity jako dočasné opory během zpracování (např. při šití oděvů).
Více...





Speciální vazby v textilu představují rozšířenou skupinu tkalcovských struktur, které se nevztahují přímo k základním vazbám (plátnová, keprová, atlasová) ani k jejich jednoduchým modifikacím. Tyto vazby jsou výsledkem cíleného vývoje, jehož cílem je dosáhnout unikátních vlastností textilie – ať už z hlediska funkce, estetiky, nebo strukturální integrity. Využívají se v módním, technickém i funkčním textilu, kde klasické vazby nedostačují.
Více...





Příze je základní surovinou pro většinu textilních výrobků. Jde o spojitý útvar vzniklý seskupením, seřazením a zákrutem vláken tak, aby vznikl pevný a pružný materiál vhodný k dalšímu zpracování (např. tkaní, pletení, háčkování). Druh, struktura a vlastnosti příze zásadním způsobem ovlivňují výsledné vlastnosti textilie – její omak, pevnost, pružnost, vzhled i funkčnost. Textilní průmysl rozeznává širokou škálu přízí podle původu, struktury a způsobu výroby.
Více...





Vazební osnova je klíčovým konceptem v oblasti tkaní a textilní technologie, který představuje uspořádání osnovních nití ve vazbě tkaniny tak, aby bylo možné definovat průnik osnovních a útkových nití podle zvoleného vzoru vazby. Vazební osnova je grafické nebo tabulkové znázornění pořadí, v jakém jednotlivé osnovní nitě procházejí nad nebo pod útkovými nitěmi během procesu tkaní.
Více...





Kategorie

Nejprodávanější produkty

Všechny nejprodávanější produkty