Film AUN: Začátek a konec všeho (v originále AUN: The Beginning and the End of All Things, 2011) je rakousko-japonská sci-fi/ fantasy koprodukce režiséra Edgara Honetschlägera. Snímek spojuje dystopické vize, vědeckou spekulaci a estetiku snového tvaru reality. V tomto článku analyzuji klíčové aspekty díla – od jeho narativní struktury a postav přes výtvarný styl až po filozofické a ekologické motivy.
Narativní rámec a hlavní dějové linie
Děj filmu začíná u japonského vědce Sekaiho, který usiluje o nalezení alternativního zdroje energie. Jeho výzkum však končí tragicky – Sekai umírá, aniž by dosáhl průlomu. O dvacet let později brazilský matematik Euclides pokračuje v Sekaiově práci, avšak chybí klíčový komponent, kvůli němuž jeho výzkum stagnuje. Jedině AUN, Sekaiův syn, podle zdání vykazuje schopnost přinést potřebné řešení, které může zabránit apokalyptické sebe‑zániku lidstva. FDb+2FDb+2
Důležitou rovinou příběhu jsou AUNovy snové vize, které se prolínají s reálným světem – tyto obrazy vytváří silně symbolické sekvence, podporované ambientní hudbou, a přispívají k mystickému charakteru jeho existence. FDb
Hlavní postavy a jejich role
AUN – klíčová postava, syn Sekaiho. Reprezentuje naději i potenciální záchranu lidstva, ale současně nese v sobě mystickou záhadu, která je zčásti mimo racionální vysvětlení.
Sekai – zemřelý vědec, jehož vize a výzkum formují základ příběhu i AUNovy možnosti.
Euclides – brazilský matematik, jehož vědecká logika kontrastuje s mystickými dimenzemi AUNovy vize.
Vedlejší postavy – doplňují narativní dynamičnost a fungují jako reprezentanti lidské obavy, naděje, ale i technologického a morálního progresu.
Vizuální styl a filmová estetika
Režie Honetschlägera a výtvarné pojetí filmu kladou důraz na vizuálně meditativní zážitky:
Film využívá snové sekvence, kde realita přechází plynule v symbolické obrazy – často prezentované pomocí pomalého střihu a barevných filtrů, které evokují iluzi snu.
Hudební doprovod je významnou složkou vizuálně-narativního zážitku: ambientní kompozice od Christiana Fennesze a Ryuichiho Sakamota podtrhují mystickou a kontemplativní atmosféru filmu. IMDb+2Plex.tv+2
Kamera často pracuje s poetickými vizuály, minimalistickými záběry prostoru a detailními pohledy na obličeje, čímž podporuje introspektivní a filozofický tón filmu.
Tematické a filozofické roviny
Věda versus mystika
Film zkoumá napětí mezi racionálním vědeckým bádáním (Euclides) a tajemnými, snovými vizemi (AUN). Tento kontrast odráží filozofické otázky lidského poznání a limitů racionality.Existenciální riziko a záchrana lidstva
Výzkum alternativní energie představuje metaforu pro lidskou snahu překonat vlastní sebezničení. AUN je v tomto kontextu vnímán jako klíč, možná dokonce mesiášská figura.Symbolika začátku a konce
Název filmu sám naznačuje cyklickou povahu existence – AUN není jen pokračovatelem, ale i bodem obratu: jeho existence může znamenat jak nový začátek, tak možný konec všeho.Prognostika a proroctví
Po jaderné tragédii ve Fukušimě (která je v kontextu filmu zmiňována) získávají některé části příběhu proroctví nebo varovný charakter. FDb
Technické zpracování a produkce
Koprodukce: film je mezinárodní, pochází z Rakouska a Japonska. FDb+1
Střih a tempo: střihová konstrukce vyvažuje pomalejší snové pasáže s realistickými dialogy, což posiluje introspektivní charakter díla.
Zvuk a hudba: použití ambientní hudby a prostorového zvuku vytváří silný emocionální a myšlenkový dojem, podporující filozofické téma filmu.
Obraz: kromě reálných natáčených scén jsou významné i symbolické obrazy, které mohou být digitálně upravené nebo stylizované, aby zvýraznily snový charakter.
Sociální a kulturní význam
Film se dotýká univerzálních témat, jako je dědictví, genetický potenciál a mezigenerační zodpovědnost.
V kontextu japonsko‑rakouské koprodukce odráží i kulturní fúzi: západní vědecké myšlení a východní mystické tradice.
V době po jaderné katastrofě ve Fukušimě (2011) může být film vnímán jako varovný komentář k nebezpečím technologického pokroku a zneužití energetických zdrojů.
Žánrové zařazení
Film je hybridním dílem, které kombinuje:
sci-fi – výzkum alternativní energie, vědecký vývoj, technologické spekulace,
fantasy / snové kino – mystické vize, symbolické obrazy a metafyzická rovina,
filozofické drama – existenciální otázky, morální dilemata a reflexe lidské existence.
Tato kombinace žánrů umožňuje filmu oslovit diváky, kteří hledají nejen vizuální podívanou, ale i intelektuální a emoční stimulaci.
Závěr
AUN: Začátek a konec všeho je výrazný a ambiciózní film, jenž propojuje vědu, mystiku a existenciální otázky do esteticky bohatého a poetického vyprávění. Díky svému snovému vizuálnímu stylu, filozofickému zabarvení a silnému hudebnímu doprovodu vytváří dílo, které není jen akcí, ale meditací nad limity poznání, zodpovědností a lidskou schopností utvářet vlastní osud — možná i osud lidstva.
