3D tisk, známý také jako aditivní výroba (Additive Manufacturing – AM), je výrobní proces, při kterém jsou trojrozměrné objekty vytvářeny postupným nanášením materiálu po vrstvách podle digitálního modelu. Tato technologie se v posledních dvou desetiletích vyvinula z prototypování do plnohodnotného výrobního nástroje v průmyslu, medicíně, architektuře i textilním a potravinářském sektoru. Tento článek nabízí podrobný odborný pohled na základní technologie 3D tisku, používané materiály, výhody, omezení a současné praktické využití.
Princip a základní fáze 3D tisku
Proces 3D tisku se skládá z několika klíčových kroků:
3D modelování: návrh objektu pomocí CAD softwaru (např. SolidWorks, Fusion 360, Blender)
Převod do STL/AMF souboru: geometrie modelu se převede do formátu obsahujícího trojúhelníkové plochy
Slicing (řezy): model je digitálně rozřezán na tenké vrstvy (typicky 0,05–0,3 mm)
Tisk: vrstvy jsou po jedné aplikovány tiskovou hlavou nebo laserem podle zvolené technologie
Postprocessing: odstranění podpěr, finální opracování, čištění, tepelné zpracování
Hlavní technologie 3D tisku
FDM/FFF (Fused Deposition Modeling / Fused Filament Fabrication)
Nejrozšířenější metoda pro plasty
Materiál: termoplasty ve formě struny (filamentu)
Princip: roztavení a vytlačování materiálu tryskou po vrstvách
Výhody: nízká cena, jednoduchost
Nevýhody: nižší rozlišení, potřeba podpěr
SLA (Stereolithography)
Používá UV laser k vytvrzování fotocitlivé pryskyřice
Výborná přesnost a detail (25–100 mikronů)
Používá se v medicíně, šperkařství, zubní protetice
SLS (Selective Laser Sintering)
Práškový materiál (např. PA12) spékán laserem
Bez potřeby podpěr – okolní prášek slouží jako podpora
Vysoce odolné funkční díly, vhodné pro malosériovou výrobu
DMLS/SLM (Direct Metal Laser Sintering / Selective Laser Melting)
Práškový kov (titan, hliník, ocel) spékán nebo taven laserem
Používá se v letectví, automobilovém a lékařském průmyslu
Nutná postprodukce: odstranění podpěr, tepelná úprava
Binder Jetting, Multi Jet Fusion, LOM (Laminated Object Manufacturing)
Specializované metody pro kovy, kompozity, papír, keramiku
Výhoda: rychlá produkce, nízké náklady u určitých typů dílů
Používané materiály pro 3D tisk
Plasty:
PLA (polylaktid): biologicky odbouratelný, snadný tisk, nízká teplotní odolnost
ABS (akrylonitril butadien styren): pevný, odolný, vyžaduje uzavřenou tiskovou komoru
PETG (glykol-modifikovaný PET): kombinace pevnosti a pružnosti, dobrá chemická odolnost
Nylon (PA): houževnatý, opotřebenívzdorný
TPU/TPE (termoplastické elastomery): pružné materiály pro měkké díly
Kovy:
Titan Ti-6Al-4V: pro implantáty, letectví – lehký, biokompatibilní
Nerezová ocel: odolnost proti korozi, technické díly
Hliník, slitiny na bázi niklu, kobalt-chrom: specializované aplikace
Další:
Fotopolymerní pryskyřice: pro SLA, různá tvrdost, pružnost
Kompozity (uhlíková vlákna, sklo): vyztužené plasty
Biomateriály: gelové materiály pro tkáňové inženýrství (bio-printing)
Keramika, beton, čokoláda: využití v průmyslu, architektuře a potravinářství
Aplikace 3D tisku v praxi
Strojírenství a průmysl
Výroba prototypů, funkčních dílů, přípravků a nástrojů
Optimalizace topologie pro odlehčené konstrukce
Výroba náhradních dílů na vyžádání (on-demand manufacturing)
Medicína
Individuální implantáty, protézy, chirurgické pomůcky
3D tištěné ortézy, zubní náhrady, lebeční implantáty
Biotisk (3D tisk buněk, podpůrné struktury pro regeneraci tkání)
Stavebnictví a architektura
Tisk konstrukčních prvků z betonu (např. mosty, malé domy)
Modely staveb, urbanistické studie
Móda a design
Tištěné šperky, boty, módní doplňky
Textilní struktury kombinující pružnost a nositelnost
Automobilový a letecký průmysl
Lehké konstrukce, výfukové systémy, turbínové lopatky
Výroba interních komponent, které by byly konvenčně nevyráběné
Vzdělávání a výzkum
Didaktické pomůcky, modely, laboratorní zařízení
Rychlé testování konstrukcí a biomechaniky
Výhody a nevýhody 3D tisku
Výhody:
Personalizace: výroba na míru, individualizace produktů
Rychlost vývoje: zkrácení času od návrhu k prototypu
Úspora materiálu: minimum odpadu, aditivní princip
Složitá geometrie: tisk i vnitřních struktur a porézních tvarů
Nevýhody:
Omezená výrobní rychlost: oproti sériové výrobě
Mechanické vlastnosti: závislé na vrstvené struktuře
Potřeba postprocesingu: odstranění podpěr, vyhlazení, kalibrace
Cena materiálů: některé materiály, zejména pryskyřice a kovy, jsou drahé
Závěr
3D tisk představuje zásadní změnu v přístupu k navrhování a výrobě objektů, od prototypů po koncové produkty. Nabízí bezprecedentní úroveň flexibility, individualizace a efektivity, čímž rozšiřuje možnosti v mnoha průmyslových odvětvích. S rozvojem nových materiálů, zrychlením tisku a automatizací postprocesingu se očekává, že 3D tisk bude stále více integrovanou součástí běžné výroby.