Buck Rogers je jednou z nejvlivnějších postav rané americké science fiction, která se zrodila původně jako literární postava v povídce Armageddon 2419 A.D. (1928) od Philipa Francise Nowlana. Postava Bucka Rogerse se postupně etablovala jako ikona populární kultury v komiksech, rozhlasu, televizi a také ve filmu. Filmové ztvárnění Bucka Rogerse, zejména snímek „Buck Rogers“ z roku 1939, představuje zásadní milník ve vývoji audiovizuálního sci-fi žánru a položilo základy pro další filmové vesmírné ságy, včetně Hvězdných válek.
Charakteristika filmu Buck Rogers (1939)
Film z roku 1939, produkovaný společností Universal Pictures, byl uveden jako filmový seriál (serial) o 12 epizodách. Hlavní roli ztvárnil Buster Crabbe, který byl už známý díky roli Flashe Gordona – další slavné postavy space opery. Buck Rogers je zde prezentován jako americký pilot, který se při havárii letadla dostane do stavu animace (podobné hibernaci) a probudí se až v roce 2440. Země je ovládána diktátorem Killer Kanem a Buck Rogers se přidává k podzemnímu hnutí, aby obnovil svobodu a demokracii.
Témata a ideologické rámce filmu
Film vychází z několika zásadních narativních a ideologických schémat své doby:
technologický optimismus: technologie je zobrazena jako nástroj pokroku i boje proti tyranii, přičemž Buck Rogers je symbolem americké inženýrské dovednosti a odvahy;
americký exceptionalismus: Buck reprezentuje morální i vojenskou sílu Spojených států, která se přenáší i do budoucnosti – v době vzniku filmu v době mezi dvěma světovými válkami šlo o jasný propagandistický signál;
dualita dobra a zla: film nezobrazuje šedé morální zóny; hlavní hrdinové jsou čistí a spravedliví, zatímco protivníci, jako Killer Kane, jsou archetypální diktátoři bez výčitek;
genderová role ženy: Wilma Deering je jednou z prvních ženských postav ve sci-fi, která se účastní boje, i když v rámci stereotypních mantinelů 30. let.
Vizuální efekty a produkční design
Vzhledem k technickým možnostem 30. let byl filmový seriál Buck Rogers výrazně limitován rozpočtem a technologiemi. Přesto se tvůrcům podařilo vytvořit ikonickou vizuální estetiku budoucnosti pomocí:
modelových efektů a miniatur: raketové lodě, futuristická města a zbraně byly často tvořeny ručně s důrazem na technickou estetiku inspirovanou art decem;
kostýmního designu: uniformy, přilby a elektronické přístroje měly design, který výrazně ovlivnil pozdější sci-fi filmy i televizní produkce – zejména „space opera“ styl;
recyklace scénografie: mnoho vizuálních prvků bylo recyklováno z filmů Flash Gordon nebo jiných Universal produkcí.
Kulturní a historický význam
Film Buck Rogers z roku 1939 není jen zábavním produktem své doby, ale zásadní kulturní artefakt, který předznamenal, jak bude vypadat sci-fi vizuální jazyk 20. století. Ovlivnil nejen kinematografii, ale i komiks, literaturu a později televizní seriály. Buck Rogers:
kodifikoval základní prvky space opery (galaktický diktátor, rebelská organizace, vesmírné lodě, laserové zbraně, atd.),
ovlivnil vývoj seriálového formátu sci-fi, přičemž inspirace je patrná např. v seriálech jako Star Trek nebo Battlestar Galactica,
předznamenal vizuální styl pozdějších filmů George Lucase a Ridleyho Scotta.
Moderní reinterpretace a vliv na současné médium
Buck Rogers byl několikrát adaptován i po roce 1939 – zejména v roce 1979 jako televizní seriál Buck Rogers in the 25th Century, který reagoval na tehdy čerstvý úspěch Star Wars. Tato verze byla vizuálně propracovanější a více inklinovala k akčnímu žánru a vesmírnému dobrodružství, nicméně ztratila původní morálně-didaktický rozměr.
Plánované byly i další adaptace, například projekt George Clooneyho (2020), ale ten zatím nedospěl k realizaci.
Závěr
Film Buck Rogers z roku 1939 představuje klíčový moment v dějinách vědeckofantastického filmu. Nejenže zpopularizoval řadu žánrových prvků, ale významně přispěl ke vzniku „space opery“ jako samostatného podžánru. Ačkoli jeho technické provedení odpovídá limitům své doby, jeho kulturní a historický význam je mimořádný. Buck Rogers se tak stal nejen fikční postavou, ale ikonou technologického optimismu a futuristické imaginace 20. století.
