Druhy finálních úprav textilií

Finální úpravy lze rozdělit do několika hlavních kategorií podle jejich účinků a aplikace na textilie. Tyto kategorie zahrnují úpravy mechanické, chemické a speciální funkční úpravy.

  1. Mechanické úpravy
    Mechanické úpravy jsou procesy, které využívají fyzikální síly k dosažení určitého vzhledu nebo textury textilie. Tyto úpravy nevyžadují použití chemických látek a jsou primárně zaměřeny na zlepšení vzhledu, pohodlí a rozměrové stability.

    • Kalandrování: Tento proces zahrnuje procházení textilie mezi vyhřívanými válci, což jí dodává hladký, lesklý povrch. Kalandrování se používá u saténových a dekorativních textilií.
    • Sanforizace: Jedná se o proces, který zajišťuje rozměrovou stabilitu textilie tím, že předchází jejímu srážení. Sanforizace je běžná u bavlněných tkanin používaných pro oděvy, kde je důležité, aby si textilie zachovala tvar i po několikanásobném praní.
    • Raising (počesávání): Tato úprava je zaměřena na vytvoření měkkého, chlupatého povrchu, který je příjemný na dotek. Počesávání se provádí mechanicky pomocí kartáčů a je běžné u flanelových textilií a dalších materiálů pro zimní oblečení.

  2. Chemické úpravy
    Chemické úpravy zahrnují aplikaci různých látek, které se vážou na povrch textilie a dodávají jí specifické vlastnosti, jako je vodoodpudivost, nehořlavost nebo odolnost proti mačkání.

    • Nehořlavé úpravy: Nehořlavé úpravy snižují riziko vzplanutí textilie nebo jejího hoření, což je důležité pro ochranné oděvy a interiérové textilie. Tyto úpravy se aplikují pomocí speciálních chemikálií, které zpomalují hoření nebo se při vysoké teplotě mění na ochranný film.
    • Vodoodpudivé a hydrofobní úpravy: Hydrofobní úpravy chrání textilie před průnikem vody, což je výhodné pro outdoorové a sportovní textilie. Aplikují se prostřednictvím fluorokarbonů, silikonů nebo jiných vodoodpudivých látek, které vytvářejí na povrchu textilie neviditelnou ochrannou vrstvu.
    • Úpravy proti mačkání (kreperesistentní úpravy): Tato úprava dodává textilii schopnost udržet si svůj tvar a zabraňuje jejímu mačkání. Používají se látky, jako je formaldehyd nebo jiné zesíťovací látky, které chemicky upraví vlákna a udržují textilii hladkou.

  3. Funkční úpravy
    Funkční úpravy jsou navrženy tak, aby textilie získala speciální vlastnosti, které odpovídají konkrétním požadavkům na konečné využití.

    • Antibakteriální úpravy: Tato úprava je důležitá pro zdravotnické textilie a oblečení, kde je třeba omezit růst bakterií. Používají se antibakteriální látky, které zajišťují hygienu a snižují riziko zápachu.
    • Antistatické úpravy: Antistatické látky pomáhají omezit hromadění elektrostatického náboje, který se často vyskytuje u syntetických vláken, jako je polyester nebo nylon. Antistatické úpravy jsou důležité v elektronickém průmyslu a všude tam, kde elektrostatické výboje představují riziko.
    • UV ochranné úpravy: UV ochranné úpravy chrání textilie a pokožku před škodlivým slunečním zářením. Tato úprava je využívána u plážového a outdoorového oblečení a zajišťuje, že textilie nevybledne a poskytuje ochranu pro pokožku nositele.

Procesy aplikace finálních úprav

Každý proces finální úpravy má své specifické kroky, které jsou nezbytné pro dosažení optimálního výsledku a trvanlivosti úpravy na textilii.

  1. Aplikace chemických látek
    Chemické úpravy se na textilie aplikují různými způsoby, například namáčením, postřikem nebo nátěrem. Pro dosažení rovnoměrného pokrytí povrchu textilie a účinnosti úpravy je důležité kontrolovat koncentraci aplikované látky a dobu její expozice.

  2. Sušení a fixace
    Po aplikaci chemických látek následuje sušení a fixace, což zajišťuje pevné vazby mezi látkou a textilií. Proces sušení a fixace probíhá při specifické teplotě, obvykle mezi 120–180 °C, podle typu úpravy a materiálu. Tento krok je klíčový pro dosažení dlouhodobé stálosti úpravy.

  3. Kontrola kvality a testování
    Finální úpravy textilií podléhají přísné kontrole kvality, aby se ověřila jejich účinnost a splnění požadavků. Pro textilie s nehořlavou úpravou se například provádí zkouška hoření, zatímco vodoodpudivé textilie se testují na odolnost vůči vlhkosti a vodě.

Ekologické aspekty finálních úprav

Finální úpravy často zahrnují použití chemikálií, které mohou mít dopad na životní prostředí. Z tohoto důvodu se moderní textilní průmysl stále více zaměřuje na ekologicky šetrné procesy a technologie.

  1. Použití ekologických chemikálií
    V posledních letech jsou čím dál více preferovány biologicky odbouratelné a ekologicky šetrné chemikálie, které minimalizují negativní dopad na životní prostředí. Například místo fluorokarbonů se používají alternativní vodoodpudivé látky, které jsou méně toxické.

  2. Snížení spotřeby vody a energie
    Finální úpravy často vyžadují značné množství vody a energie. Moderní technologie pro recyklaci vody a snižování energetické náročnosti pomáhají snižovat ekologickou stopu těchto procesů.

  3. Likvidace odpadních látek
    Likvidace odpadních chemikálií a zbytků úprav musí být prováděna bezpečným a kontrolovaným způsobem, aby nedocházelo ke kontaminaci vodních toků nebo půdy. Mnohé textilní závody zavádějí vlastní čisticí stanice nebo spolupracují s externími firmami pro ekologické zpracování odpadu.

Výhody a nevýhody finálních úprav textilií

Výhody:

  • Zlepšení vlastností textilií, jako je odolnost proti vodě, nehořlavost, odolnost proti mačkání a UV ochrana.
  • Vyšší estetická a funkční hodnota textilií, která zvyšuje jejich tržní hodnotu a použití.
  • Možnost přizpůsobení textilie konkrétnímu účelu, což je klíčové pro specializované textilie v různých odvětvích.

Nevýhody:

  • Vyšší náklady na výrobu kvůli dražším chemikáliím a složitějším výrobním procesům.
  • Potenciální negativní dopad na životní prostředí, zejména u neekologických chemikálií a neefektivního nakládání s odpady.
  • Možnost snížení prodyšnosti a komfortu textilie, pokud je úprava aplikována v příliš silné vrstvě.

Závěr

Finální úpravy textilií jsou nedílnou součástí textilního průmyslu, která umožňuje přizpůsobení vlastností textilií konkrétním požadavkům trhu. Díky širokému spektru mechanických, chemických a funkčních úprav lze textilie přizpůsobit jak estetickým, tak technickým požadavkům. S rostoucím důrazem na ekologickou udržitelnost se textilní průmysl zaměřuje na šetrnější procesy a nové materiály, které zajišťují vysokou kvalitu úprav s minimálním dopadem na životní prostředí. Finální úpravy jsou tak klíčové nejen pro kvalitu a funkčnost textilií, ale i pro dlouhodobou udržitelnost textilního průmyslu.