Sovětský film Gibelʼ sensacii (rusky Гибель сенсации, v angličtině The Death of the Sensation), režírovaný Alexandr Andrievskij v roce 1935, představuje významný počin rané sovětské vědecko-fantastické kinematografie. ČSFD.cz+3Wikipedia+3Osteuropa-Institut+3 Tato analýza se zaměřuje na konkrétní aspekty jeho vzniku, narativu, ideologického rámce a filmové estetiky.

Produkční kontext a technické údaje
Film vznikl v produkci studií Mežrabpom‑Film (Межрабпом-Фильм) či RVision v Sovětském svazu. Osteuropa-Institut+1 Délka snímku činí přibližně 85 minut. Osteuropa-Institut+1 Produkce vznikla v době, kdy sovětské filmové studio experimentovalo s žánrem science fiction a využívalo motivy techniky a robotizace v rámci ideologického diskurzu. OAPEN Library+1

Narativní linie a tematika
Hlavní dějová linie se zaměřuje na inženýra Jima Ripplea (v originále Джим Риппл), který konstruuje roboty za účelem usnadnění práce dělníkům. Jakmile se však roboti začínají masivně nasazovat ve výrobě, objeví se konflikt – jak s dělnickou třídou, která se ocitá ohrožena, tak s kapitálovými strukturami, které chtějí roboti využít jako zbraň. Nakonec Jim Ripple umírá a dělníci získávají kontrolu nad roboty. Osteuropa-Institut Film zobrazuje technický pokrok nejen jako prostředek osvobození, ale i jako nástroj útlaku. Odborný komentář poukazuje na paralelu s dramatem R.U.R. od Karel Čapek: zatímco Čapek klade důraz na odcizení člověka technikou, Gibelʼ sensacii tematizuje antagonismus mezi vlastníky prostředků (kapitálem) a dělnickou třídou v kontextu robotizace. ČSFD.cz+1

Ideologický a sociální rozměr
Film odráží dobové ideologické tendence: sovětské umění 30. let používalo futuristické technologie jako metaforu revolučních změn a proletariátu osvobozeného moderní technikou. V Gibelʼ sensacii je robotizace prezentována jako přechod mezi kapitalismem a sovětským utopickým ideálem – ale zároveň ukazuje rizika technokratické nadvlády. Jak uvádí literární rozbor: „Technický pokrok neznamená blahobyt proletariátu, nýbrž jeho útisk, což nakonec vede k radikalizaci.“ ČSFD.cz

Estetika a žánrové aspekty
Z estetického hlediska film patří k raným sovětským projevům žánru sci-fi, s expresivními výpravami, robotickými obrazy a futuristickým vizuálem, který byl pro sovětskou kinematografii netypický. Podle zdrojů je uvedeno, že „Gibel’ sensacii … je mezi posledními filmy Mežrabpom-Filmu a generuje výrazné robotické hry, které vzbudily pozdější zájem.“ OAPEN Library Žánrově film můžeme zařadit jako dystopickou sci-fi s prvky politického dramatu – nikoli čistě spekulativní žánr pro zábavu, ale vysoce ideologicky zabarvené dílo.

Přijetí, recepce a význam pro dějiny kinematografie
Film nebyl mezinárodně masově známý v době svého vzniku, ale v retrospektivách se objevuje jako zajímavý dokument žánru. Jak uvádí jeden z výzkumných textů: „S „Gibel’ sensacii“ … se sovětské studio otevřelo novému žánru science fiction. … film byl obnoven v Berlínské Mezinárodní Filmové Festivalu (Berlinale) v roce 2000 v retrospektivě ‚Künstliche Menschen’.“ OAPEN Library V československých kontextech je zaznamenán v katalogu jako adaptace románu Vladka (nebo volně inspirována dramatem Čapka) s hodnocením přibližně 65 % na portálu ČSFD. ČSFD.cz

Závěr
Gibelʼ sensacii představuje významný mezník v oblasti sovětské filmové sci-fi a politické alegorie techniky a kapitálu. Film kombinuje technologické vizionářství s ideologickým kritikou kapitalismu a vazby mezi mocí, technologií a dělnickou třídou. Z hlediska kinematografie nabízí jedinečný pohled na to, jak rané sovětské filmy experimentovaly s formou a obsahem žánru, který byl po desetiletí doménou západních hollywoodských studií.