Starověk: Jednoduché látkové pruhy

První sukně se nosily již ve starověku, kdy muži i ženy nosili jednoduše tvarované kusy látky, které byly ovíjeny kolem těla. Sukně sloužily jako základní oděv pro zakrytí spodní části těla, přičemž jejich délka a materiál se lišily v závislosti na klimatu a společenském postavení nositele.

  • Starověký Egypt: Ženy ve starověkém Egyptě nosily dlouhé, úzké sukně, často vyrobené z lnu, který byl oblíbeným materiálem díky své prodyšnosti. Tyto sukně byly často bílé nebo jemně zdobené výšivkou.
  • Mezopotámie a Řecko: Ve starověké Mezopotámii byly sukně často z vlny a nosily se společně s plášti. V Řecku se sukně staly součástí volných tunik a chitónů, které zakrývaly celé tělo, ale nechávaly velký prostor pro pohyb.

Středověk: Funkční oděv s důrazem na vrchní část těla

V období středověku se sukně staly důležitou součástí ženského oděvu, ale pozornost byla více soustředěna na vrchní části oděvu, jako byly korzety a pláště. Sukně byly dlouhé a často sahaly až k zemi, aby zakryly nohy. Ve vrcholném středověku začaly být sukně propracovanější, s většími objemy a vícevrstvými látkami.

  • 12. a 13. století: Sukně byly relativně jednoduché a dlouhé. V chladnějším klimatu byly vrstveny, což poskytovalo ochranu před počasím.
  • 15. století: Sukně začaly získávat více objemu díky spodním vrstvám z kostic nebo látkovým vycpávkám. Módní trend velkých sukní se stal symbolem bohatství a společenského postavení.

Renesance a baroko: Sukně jako výraz bohatství a společenského postavení

V období renesance a baroka se sukně staly velmi sofistikovanými a bohatě zdobenými. Změna v tvaru sukní byla výrazná díky zavedení krinolín a dalších konstrukcí, které zajišťovaly objem a impozantní vzhled. Sukně byly často těžké a vyrobené z drahých materiálů, jako byly brokáty, hedvábí a samet.

  • Renesance (16. století): Sukně se staly objemnější díky spodním konstrukcím, jako byly "farthingale" (kruhové spodničky), které udržovaly tvar sukní. Sukně byly také zdobeny krajkami, výšivkami a drahými kameny.
  • Baroko (17. století): V baroku se sukně staly ještě pompéznějšími, se zdůrazněným pasem a širokým spodkem. Bohaté ornamenty a složité vzory byly symbolem moci a luxusu.

18. století: Krinolíny a panniers - konstrukce sukní

V 18. století se dámské sukně staly ještě složitějšími díky krinolínám a panniers, což byly konstrukce, které vytvářely extrémní šířku sukní, zejména na bocích. Tento styl byl populární především na evropských dvorech, kde se sukně staly uměleckými díly.

  • Krinolíny a panniers: Tyto konstrukce zajišťovaly, že sukně byly extrémně široké, někdy až nepohodlné pro každodenní nošení. Ženy se často musely přizpůsobit specifickému způsobu chůze a sezení.
  • Francouzský dvůr: Sukně na francouzském dvoře byly zdobeny složitými vzory a látkami, které často vážily několik kilogramů. Zde se sukně staly skutečně luxusním symbolem bohatství.

19. století: Návrat k praktičnosti a elegance

S příchodem 19. století se sukně začaly zjednodušovat, zejména v období po Francouzské revoluci, kdy se móda stala více dostupnou a praktičtější. Empírové šaty se staly populárními, s vysokým pasem a lehčími, splývavými látkami, které zdůrazňovaly ženskou siluetu.

  • Empírový styl: Sukně se nosily s vysokým pasem a byly relativně jednoduché, často vyrobené z lehkých materiálů, jako bylo hedvábí nebo mušelín.
  • Druhá polovina 19. století: Krinolíny se vrátily v mírně zjednodušené podobě, ale s příchodem turnýry (konstrukce, která dávala objem pouze na zadní straně sukně) získaly sukně nový tvar s důrazem na zadní část těla.

20. století: Revoluce ve střihu a délce sukní

  1. století přineslo revoluci v délce a střihu sukní, které se přizpůsobily modernímu životnímu stylu. S příchodem 20. a 30. let se sukně zkrátily, aby odpovídaly potřebám aktivních žen, které se začaly více zapojovat do pracovního života. Zásadní změnou bylo také zavedení mini sukní v 60. letech.
  • 1920s (flapper sukně): Sukně se zkrátily na délku kolem kolen a získaly volnější střihy. Toto období bylo známé pro svou uvolněnou a nespoutanou módu.
  • 60. léta: Mary Quant, britská návrhářka, uvedla do módy mini sukně, které se staly symbolem mládežnické revoluce a svobody.
  • 80. a 90. léta: Sukně se staly více variabilní, přičemž trendy zahrnovaly jak krátké sukně, tak dlouhé, splývavé modely.

Současnost: Rozmanitost střihů a stylů

V současné době existuje nesčetné množství střihů, délek a stylů sukní. Ženy mají na výběr mezi různými variantami - od mini sukní přes midi až po maxi sukně, záleží na individuálním vkusu a příležitosti. Móda sukní se neustále vyvíjí, přičemž návrháři čerpají inspiraci z minulosti i současných trendů.

Závěr

Historie dámských sukní je bohatá a fascinující. Od jednoduchých pruhů látky ve starověku až po složité konstrukce 18. století a moderní rozmanitost střihů – sukně prošly mnoha proměnami. Dnes jsou sukně symbolem ženskosti, stylu a individuality, přičemž každý střih a styl nabízí ženám možnost vyjádřit svou osobnost a přizpůsobit se různým příležitostem.