Materiály používané v pravěku

Pravěcí lidé vyráběli oděvy především z materiálů, které měli k dispozici ve svém okolí. Tyto materiály byly převážně přírodního původu a zahrnovaly:

  • Zvířecí kůže a kožešiny: Nejstarší a nejdůležitější materiál používaný k výrobě oděvů. Zvířecí kůže poskytovala tepelnou izolaci a ochranu před vlhkostí a větrem. Kožešiny byly obzvlášť cenné v chladnějších klimatických podmínkách, například během doby ledové.

  • Rostlinná vlákna: V teplejších oblastech, kde nebylo nutné nosit těžké kožešinové oděvy, lidé využívali rostlinná vlákna. Tyto vlákna mohla pocházet z trav, lýka nebo lnu, která se splétala a tkala do jednoduchých oděvů nebo látek.

  • Střevní materiál a šlachy: V některých kulturách, zejména v arktických oblastech, se používaly střevní materiály a šlachy zvířat, jako například tuleňů, k výrobě nepromokavých oděvů nebo k sešívání kožešin. Tento materiál byl pružný, odolný a zároveň chránil před vlhkostí.

Odívání v paleolitu

Během paleolitu (starší doby kamenné) byly oděvy zcela jednoduché a měly především funkční charakter. V této době nebyly vyvinuty žádné sofistikované techniky tkaní nebo šití, takže oděvy byly vyráběny hlavně z kůží a kožešin.

  • Zpracování kůže: Pravěcí lidé zvířecí kůže zpracovávali pomocí jednoduchých nástrojů, jako byly kamenné škrabky. Kůže se čistila, sušila a změkčovala, aby byla pohodlnější na nošení. Kůže byla také někdy žvýkána, aby se změkčila a byla lépe poddajná.

  • Sešívání a uchycování: Kožešiny byly sešívány pomocí kostěných nebo kamenných jehel a šlach ze zvířat. Tyto primitivní techniky byly dostatečně účinné k vytvoření oděvů, které pravěkým lidem poskytovaly ochranu v drsných podmínkách.

Mezolit a inovace v odívání

V mezolitu (střední doba kamenná) dochází k postupnému zlepšování technik odívání. S rozvojem nových nástrojů, jako jsou jemnější škrabky a primitivní jehly, mohli lidé zpracovávat kůže a kožešiny sofistikovaněji.

  • Vrstvené oděvy: Pravěcí lidé začali nosit vícevrstvé oděvy, které zajišťovaly lepší izolaci a pohodlí. Vrstvení oděvů jim umožnilo lépe přizpůsobit své oblečení různým klimatickým podmínkám.

  • Použití barviv: V této době se také začínají objevovat primitivní barviva, která lidé získávali z přírodních zdrojů, jako jsou rostliny nebo minerály. Barviva se používala k dekoraci oděvů, ale mohla mít i rituální význam.

Neolit a počátky tkaní

Neolit (mladší doba kamenná) přinesl zásadní změny ve způsobu života pravěkých lidí, zejména díky přechodu od lovu a sběru k zemědělství. Tato změna vedla k rozvoji nových technologií včetně textilní výroby.

  • Tkaní a splétání: V neolitu se objevují první tkalcovské stavy a pravěcí lidé začínají tkát látky z rostlinných vláken, jako je len nebo lýko. Tyto textilie byly lehčí a prodyšnější než kůže, což bylo výhodné zejména v teplejších oblastech.

  • Zpracování lnu: Len byl jedním z prvních rostlinných materiálů, který se používal k výrobě oděvů. Lněná vlákna se získávala ze stonků rostliny a poté se zpracovávala na nitě, které se tkaly do tkanin.

  • Zdokonalení technik šití: Pravěcí lidé v tomto období začínají používat jemnější jehly, často vyrobené z kostí nebo slonoviny, které jim umožňovaly šít oděvy precizněji a vytvářet složitější střihy.

Metalurgie a vliv bronzové a železné doby

S příchodem doby bronzové a železné se technologie odívání výrazně zdokonalily. Nové materiály, jako je kov, přinesly nové nástroje pro zpracování textilií.

  • Použití bronzových a železných nástrojů: Jehly a nože z bronzu a železa umožnily přesnější a efektivnější práci s látkami. Tento pokrok umožnil lepší zpracování kůží a výrobu pevnějších textilií.

  • Sofistikovanější tkaniny: Lidé začínají vyrábět stále složitější tkaniny, a to nejen z lnu, ale i z dalších materiálů, jako je vlna. Vlněné oděvy byly ideální pro chladnější podnebí, protože poskytovaly vynikající izolaci a byly odolné proti povětrnostním podmínkám.

Závěr

Pravěcí lidé používali různé materiály pro výrobu svých oděvů, přičemž základem byly zvířecí kůže a kožešiny. Postupem času se jejich techniky zdokonalovaly, což vedlo k využívání rostlinných vláken a rozvoji tkaní. Oděvy se zpočátku zaměřovaly především na ochranu proti počasí, ale postupně získávaly i estetickou a symbolickou funkci. S příchodem bronzové a železné doby se výroba oděvů stala sofistikovanější, což přispělo k dalšímu rozvoji odívání v historii lidstva.