Kalandrování představuje klíčovou mechanickou a fyzikálně-chemickou úpravu textilních materiálů, která slouží k dosažení specifických povrchových vlastností, jako jsou lesk, hladkost, zhutnění a zvýšení mechanické pevnosti. Tento proces je nezbytný zejména při výrobě tkanin a pletenin z přírodních i syntetických vláken, ale nachází uplatnění i v úpravách netkaných textilií a technických materiálů.

Princip kalandrování
Kalandrování spočívá v protlačení textilního materiálu mezi dvěma nebo více válci, které jsou zpravidla vyhřívány a lisovány pod tlakem. Díky kombinaci tlaku, tepla a rychlosti otáčení dochází k plastické deformaci vláken a textilní struktury, čímž se upravují fyzikální vlastnosti povrchu i celkové charakteristiky materiálu.

  • Mechanický tlak – zhutňuje strukturu, uzavírá póry a snižuje objemovou pórovitost.

  • Teplo – umožňuje částečnou termoplastickou deformaci vláken, zejména syntetických, což vede k lepší soudržnosti a povrchové úpravě.

  • Rychlost a doba působení – ovlivňují stupeň a rovnoměrnost úpravy.

Typy kalandrů a zařízení používaných při kalandrování

  • Kalandr se dvěma válci – základní provedení pro jednoduché lisování a hladění povrchu.

  • Kalandr s více válci (tří- a čtyřválcové systémy) – umožňují složitější úpravy s možností regulace teploty a tlaku jednotlivých válců.

  • Speciální kalandry – vybavené válci s texturovaným povrchem pro dosažení strukturovaných efektů, například v imitacích kůže nebo plátnových strukturách.

Faktory ovlivňující efekt kalandrování

  1. Typ textilního materiálu

    • Přírodní vlákna (bavlna, vlna) reagují na kalandrování jinak než termoplastická syntetická vlákna (polyester, polyamid).

    • Směsi vláken vyžadují optimalizaci parametrů pro rovnoměrný efekt.

  2. Teplota válců

    • Vyšší teploty umožňují lepší plastickou deformaci vláken a fixaci povrchových vlastností, avšak příliš vysoká teplota může způsobit poškození vláken.

    • Teplota je volena dle bodu tání nebo skelného přechodu vláken.

  3. Tlak působící na materiál

    • Zvyšuje hustotu a pevnost materiálu, snižuje pórovitost a propustnost.

    • Nadměrný tlak však může vést ke zkreslení rozměrů a zhoršení mechanických vlastností.

  4. Rychlost průchodu a počet průchodů kalandrem

    • Pomalejší rychlost a více průchodů umožňují intenzivnější a rovnoměrnější úpravu.

    • Příliš rychlý průchod může snížit efekt kalandrování.

Dopady kalandrování na vlastnosti textilu

  • Zvýšení lesku a hladkosti povrchu – povrch je zhutněný a hladší, což zlepšuje vizuální kvalitu.

  • Zlepšení mechanických vlastností – vyšší pevnost a odolnost proti mechanickému opotřebení.

  • Snížení propustnosti a pórovitosti – kalandrováním se zmenšují mezery mezi vlákny, což ovlivňuje funkční vlastnosti, např. nepromokavost či tepelnou izolaci.

  • Úprava rozměrů a stability – kalandrování může ovlivnit rozměrovou stálost materiálu.

  • Vliv na další úpravy – povrch po kalandrování je vhodnější pro nanášení barviv, apretur a potisků.

Aplikace kalandrování v textilním průmyslu

  • Výroba oděvních materiálů – zejména u lesklých látek jako satén, atlas, polyesterové tkaniny.

  • Interiérové textilie – závěsy, ubrusy a dekorativní látky vyžadující hladký a estetický povrch.

  • Technické textilie – zlepšení mechanických a bariérových vlastností materiálů.

  • Umělé kůže a koženky – tvorba strukturovaných povrchů.

  • Výroba netkaných textilií – zvýšení hustoty a pevnosti.

Závěr
Kalandrování je významná technologická operace, která umožňuje cílenou úpravu textilních materiálů s dopadem na jejich optické, mechanické a funkční vlastnosti. Správné nastavení parametrů kalandrování je klíčové pro dosažení požadovaných kvalitativních charakteristik a efektivní využití materiálů v širokém spektru aplikací textilního průmyslu. Pokročilé kalandrovací technologie přispívají k inovacím a zvyšují konkurenceschopnost výrobků na trhu.