Komfort v textilu je komplexní vlastnost, která zahrnuje fyzikální, mechanické, termoregulační a psychologické vjemy, jež ovlivňují celkový pocit nositele při kontaktu s textilním materiálem. Kombinace komfortu v textilu představuje souhrn více faktorů, které působí současně a synergicky – tepelný komfort, mechanický komfort, senzorický komfort a fyziologická funkčnost. Správně navržený textilní výrobek tak musí poskytovat nejen ochranu a funkčnost, ale také vysoký stupeň pohody během nošení.

Složky komfortu a jejich kvantifikace

1. Tepelný a termoregulační komfort

  • Vztahuje se na schopnost textilie udržet příznivé mikroklima mezi pokožkou a materiálem, tj. optimální teplotu a vlhkost.

  • Základní parametry:

    • Tepelný odpor R_ct (m²·K/W) – podle normy ISO 11092, měřeno pomocí "sweating guarded hotplate"

    • Odparný odpor R_et (m²·Pa/W) – schopnost odvádět vlhkost z povrchu těla

    • Povrchová teplota – subjektivně vnímána jako „teplý“ či „studený“ dotek

  • Hodnoty typicky:

    • Letní sportovní textil: R_ct ≈ 0,02–0,04

    • Zimní funkční textil: R_ct ≈ 0,06–0,10

2. Mechanický komfort

  • Zahrnuje vnímání odporu a napětí při pohybu, pružnosti, tlaku na tělo nebo sevření.

  • Měří se pomocí přístrojů jako je KES-FB (Kawabata Evaluation System for Fabrics) nebo FAST systém.

  • Hlavní parametry:

    • Pružnost v ohybu a stlačení,

    • Tuhost povrchu,

    • Koeficient tření (vliv na pocit drsnosti a škrábání).

  • Vysoký mechanický komfort poskytují pleteniny s elastickými vlákny a měkkými smyčkami.

3. Senzorický (taktilní) komfort

  • Subjektivní pocit při dotyku s pokožkou.

  • Zahrnuje:

    • Hladkost,

    • Měkkost,

    • Pocit „chladivosti“ nebo „teplosti“ při prvním dotyku,

    • Adhezivitu (přilnavost k pokožce při pocení).

  • Objektivní měření:

    • Skin Model Unit – simuluje podmínky lidské kůže.

    • Fyzikální parametry kontaktu: povrchové napětí, koeficient tření, tloušťka a savost.

4. Fyziologický komfort

  • Schopnost textilu přizpůsobit se pohybům těla, vylučování potu, výměně tepla a plynů.

  • Klíčové faktory:

    • Paropropustnost,

    • Permeabilita,

    • Strečové vlastnosti,

    • Hmotnost textilie (g/m²) – nižší hmotnost obvykle zvyšuje komfort.

  • Typické hodnoty:

    • Aktivní sportovní textil: < 150 g/m²

    • Zimní outdoorové oblečení: 180–250 g/m² (s vyššími R_ct)

Technologické faktory ovlivňující kombinaci komfortu

1. Druh a struktura vlákna

  • Přírodní vlákna (bavlna, len, vlna): výborný senzorický komfort, ale horší regulace vlhkosti u bavlny.

  • Syntetická vlákna (PES, PA, elastan): nízká hmotnost, rychlý odvod potu, nutná chemická úprava pro zvýšení měkkosti.

  • Modifikovaná vlákna: např. Coolmax®, Tactel®, Outlast® – specializovaná pro řízení teploty, potu nebo chladu.

2. Konstrukce tkaniny či pleteniny

  • Pleteniny: pružné, prodyšné, s výborným mechanickým komfortem.

  • Tkaniny: pevnější, s vyšším tepelným odporem, často nutná změkčující úprava.

  • Multilayer struktury (sendvičové kompozity): kombinují výhody různých vrstev – např. vnitřní hydrofilní, střední izolační, vnější hydrofobní.

3. Povrchové a chemické úpravy

  • Hydrofobní nebo hydrofilní úpravy (např. DWR – durable water repellent)

  • Enzymatické změkčení, silikonové změkčovače – zvýšení měkkosti a snížení tření

  • Antibakteriální a dezodorační úpravy – eliminace zápachu, vyšší pocit čistoty

4. Technické parametry během výroby

  • Tenzní poměry při pletení/tkaní – ovlivňují pružnost

  • Gramáž a hustota vazby – korelují s tepelným a mechanickým komfortem

  • Typ použitých švů a způsob konfekce – bezešvé technologie (např. seamless) zvyšují komfort

Praktické aplikace kombinace komfortu v praxi

Sportovní a funkční oděvy

  • Vyžadují ideální kombinaci termoregulačního, senzorického a mechanického komfortu.

  • Použití dvousložkových vláken (např. PES/PA), antibakteriálních úprav, síťovaných pletenin.

Pracovní oděvy a zdravotnický textil

  • Nutnost vyvážení komfortu a odolnosti (mechanická pevnost, údržba).

  • Specifické normy: EN 340, EN ISO 13688 – komfort jako součást funkčnosti oděvu.

Domácí a interiérový textil

  • Důraz na senzorický a teplotní komfort, zejména u ložního prádla a čalounění.

  • Používání viskózových směsí, mikrovláken a prodyšných struktur.

Ochranné textilie (military, HAZMAT, záchranné složky)

  • Nutnost integrace komfortu i při zvýšené hmotnosti a ochraně proti chemickým/rizikovým vlivům.

  • Kombinace aramidových vláken, antistatických a prodyšných membrán (např. Gore-Tex® CROSSTECH®).

Závěr
Kombinace komfortu v textilu představuje multidisciplinární výzvu, která vyžaduje integrovaný přístup k návrhu, volbě materiálu, konstrukci i povrchovým úpravám. S pomocí moderních technologií lze vytvářet textilie, které splňují vysoké nároky na funkčnost i pohodlí nositele v různých podmínkách. Měřitelné parametry, jako je tepelný odpor, tření nebo vlhkostní management, jsou dnes klíčovými ukazateli při vývoji kvalitních a konkurenceschopných produktů.