Gambeson představuje jednu z nejdůležitějších součástí středověké ochranné výstroje. Jeho efektivita spočívala v důmyslné konstrukci, která kombinovala více vrstev měkkých materiálů tak, aby absorbovaly a rozložily energii úderu. V tomto článku se zaměříme na podrobný popis konstrukce gambesonu, včetně výběru materiálů, způsobu vrstvení, střihu, techniky prošívání a upevňovacích prvků. Cílem je poskytnout co nejkonkrétnější a věcný přehled vycházející z dochovaných originálů, písemných pramenů a moderních experimentálních rekonstrukcí.
Materiály použité při výrobě gambesonu
Základem kvalitního gambesonu byla kombinace pevných, přírodních textilních materiálů s různými vlastnostmi:
Povrchové vrstvy (vnější a vnitřní):
Len: nejběžnější materiál, používaný pro svou pevnost a prodyšnost.
Bavlna: v pozdějších obdobích (14.–15. století), zejména ve Středomoří.
Vlna: méně častá pro povrch, ale běžná v chladnějších regionech.
Kůže: výjimečně na ramenou nebo loktech, kde bylo zapotřebí vyšší odolnosti.
Výplň (izolační a ochranná):
Koudel (odpadní len), vlněná plsť, plátěné pruhy, staré hadry či vrstvené látky.
Počet vrstev se pohyboval mezi 5–30 v závislosti na očekávaném způsobu použití (lehké vs. těžké brnění).
Výběr materiálů závisel na dostupnosti, bohatství nositele a vojenské doktríně dané oblasti. Z pohledu ochranných vlastností byl důležitý nejen počet vrstev, ale i jejich hustota a vzájemné sešití.
Vrstvení a tloušťka konstrukce
Konstrukce gambesonu byla založena na vrstvení, které mělo za cíl nejen vytvořit objem, ale i pevně fixovat výplň, aby se neposouvala během boje.
Třívrstvá struktura byla nejběžnější:
Vnější krycí vrstva – pevná tkanina chránící proti opotřebení.
Středová výplňová vrstva – až několik vrstev výplně, ručně seskládané nebo prošité.
Vnitřní podšívka – komfortní textilie přiléhající k tělu.
Tloušťka gambesonu:
Obvyklá v oblasti trupu: 1,0–2,5 cm.
V exponovaných oblastech (ramena, hruď): až 3,5–4 cm.
Naopak v méně ohrožených partiích (záda, podpaží): méně vrstev.
Tato proměnlivá tloušťka se dosahovala buď výběrem různých výplní, nebo částečným vrstvením – tzv. sektorové vrstvení.
Střihové řešení a anatomická konstrukce
Střih gambesonu vycházel z tehdejších principů konstrukce oděvů, ale byl přizpůsoben potřebám pohybu a ochrany. Běžné varianty:
Tvar těla: přiléhavý střih v oblasti trupu, rozšíření směrem ke spodní části (pro pohyb v chůzi či sedu).
Rukávy:
Šité napevno (častější), v některých případech oddělitelné (např. pomocí šněrování).
Konstrukčně buď přímé, nebo tvarované vsazením klínů pro volnost pohybu.
Délka:
Vojenské typy: ke kolenům (11.–13. stol.), později zkrácené ke stehnům nebo bokům.
Civilní a lehké varianty: často sahající jen do pasu.
Kromě hlavního dílu často obsahoval gambeson klíny (gussets) v podpaží a na bocích pro lepší pohyblivost a ventilaci.
Prošívání a jeho funkce
Prošívání bylo klíčovým prvkem konstrukce. Plnilo několik funkcí:
Fixace výplně, aby nedocházelo k jejímu přesouvání během pohybu.
Zvýšení strukturální pevnosti celého oděvu.
Estetická a symbolická hodnota (např. u aristokratických verzí s barevným šitím).
Vzory prošívání:
Svislé linie – nejběžnější, jednoduché a efektivní.
Kosočtverce / diamanty – zvyšovaly strukturální tuhost.
Horizontální pásy – spíše u civilních verzí.
Cílené zesílení – vícevrstvové prošívání v oblasti hrudníku, ramen, předloktí.
Technika šití:
Ruční, s použitím silné lněné nebo konopné nitě.
Hustota stehů: 4–8 stehů na centimetr v exponovaných částech.
Uzlíkové nebo kryté stehy pro vyšší odolnost.
Upevňovací a nosné prvky
Gambesony byly uzavírány a upevňovány pomocí různých metod podle období a regionu:
Šněrování (v oblasti hrudi, boků nebo ramen),
Kožené řemínky a přezky,
Textilní knoflíky nebo kovové háčky,
Poutka a vazby pro přichycení plátových dílů (u arming doubletů).
Vojenské gambesony měly často na ramenou nebo bocích výztuhy nebo vázací poutka pro upevnění ramenních, pažních nebo stehenních plátů zbroje.
Regionální a funkční varianty konstrukce
Existují důkazy o regionálních variacích konstrukce:
Francie / Anglie (13.–14. stol.): dlouhé, silně prošívané gambesony s klíny.
Itálie (15. stol.): krátké arming doublety s úzkými rukávy a systémem zavazování.
Střední Evropa (např. Čechy): adaptace obou stylů, častá kombinace s kroužkovým brněním.
Některé verze byly upraveny i pro jezdecké použití – s vycpávkami v oblasti vnitřních stehen a delší zadní částí.
Závěr
Konstrukce gambesonu je dokladem vysoké úrovně textilního řemesla středověku. Propracovaný systém vrstvení, prošívání a ergonomického tvarování umožňoval účinnou ochranu proti mechanickému poškození, a to často i bez použití kovových komponent. Dnes je rekonstrukce historického gambesonu důležitou součástí studia středověkého vojenství, experimentální archeologie a historického reenactmentu.
