Francouzská krajka je považována za jednu z nejluxusnějších a nejdekorativnějších forem krajkářského umění v Evropě. Její vývoj začal v 17. století, především v regionech Alençon, Chantilly, Valenciennes a Lille. Ve Francii byla krajka nejen ozdobným prvkem, ale i symbolem moci, postavení a vkusu. Krajky byly součástí dvorské módy, zejména za vlády Ludvíka XIV., a rychle se staly významným vývozním artiklem.
Základní znaky krajky ve francouzském stylu
Francouzská krajka se vyznačuje několika specifickými znaky, které ji odlišují od jiných evropských stylů:
Vysoká jemnost a pravidelnost vzoru
Převaha květinových, listových a romantických motivů, často aranžovaných v girlandách nebo asymetrických kompozicích
Použití černé hedvábné nitě (např. Chantilly), nebo naopak jemné bílé lněné příze (např. Alençon)
Spojitá síťovina nebo fond jako základ, který nese dekorativní vzor
Zvýrazněné obrysové linie tzv. cordonnetem – silnější nití pro plastický efekt
Nejznámější typy francouzské krajky
Alençon (jehlová krajka)
Jedna z nejpreciznějších a nejdražších technik, často nazývaná „královna krajek“. Vyrábí se výhradně ručně pomocí jehly a jemné lněné nitě na pergamenovém podkladu. Vzniká v několika krocích: konturování vzoru, výplně dekorativních motivů, tvorba síťky (fond) a vyřezávání přebytečného podkladu. Typická je hustá výšivka, plastický reliéf a extrémní detailnost.
Chantilly (paličkovaná krajka)
Pochází z města Chantilly a je známá zejména díky černé hedvábné přízi, která jí dodává elegantní vzhled. Používá se pro večerní a smuteční oděvy, šály a závoje. Vzor bývá tvořen florálními motivy a síťovým podkladem. Díky své jemnosti a měkkosti je Chantilly krajka oblíbená i ve svatební módě.
Valenciennes (paličkovaná krajka)
Typická jemnou, hustou síťovinou, ve které je vzor přímo zakomponován bez samostatného připojování. Vyrábí se paličkováním a je méně plastická než Alençon nebo Chantilly, zato velmi pevná. Často se používá pro dětské a ložní prádlo.
Lille krajka
Další z variant paličkované krajky, charakteristická světlou přízí a jednoduchým, střídmým vzorem. Byla oblíbená v měšťanských vrstvách a později využívána i v průmyslové výrobě.
Používané techniky
Krajky ve francouzském stylu mohou být vytvořeny několika technikami:
Paličkování (Chantilly, Valenciennes, Lille) – pracuje se s větším počtem paliček a přízí navinutých na cívkách. Vzory jsou tvořeny pomocí podvinků.
Jehlová výšivka (Alençon) – náročná technika založená na precizní ruční práci, používaná zejména pro krajky vysoké kvality.
Cordonnet – zesílená kontura obrysu vzoru, často přidávaná dodatečně pro zvýšení plastického dojmu.
Materiály používané při výrobě
Lněná nit – tradiční materiál pro světlé krajky s vysokou pevností.
Hedvábná nit – jemná, lesklá příze, používaná pro luxusní krajky (zejména Chantilly).
Bavlna – používaná hlavně v průmyslové výrobě napodobenin francouzských krajek.
Syntetické příze – u moderních a průmyslových interpretací, často pro nižší cenu a snadnější údržbu.
Současné využití francouzské krajky
Dnes se krajka ve francouzském stylu používá zejména v:
Haute couture a svatební módě – živůtky, rukávy, šaty, závoje
Prádlo a luxusní spodní oděvy
Dekorační textilie – záclony, polštáře, ubrusy
Repliky historických oděvů – divadlo, film, rekonstrukce krojů
Umělecké instalace a volná textilní tvorba
Péče o krajku francouzského typu
Francouzská krajka je velmi jemná a náročná na údržbu. Doporučuje se:
Ruční praní ve vlažné vodě s jemným mýdlem
Vyvarovat se tření a ždímání
Sušení na rovné ploše s textilií mezi savými materiály
Žehlení přes vlhký hadřík nebo párou z určité vzdálenosti
Závěr
Krajka ve francouzském stylu představuje vrchol evropského krajkářství a spojuje v sobě technickou brilanci, estetický jemnocit a historickou tradici. Díky své eleganci a univerzálnosti si zachovává své místo i v současném designu. Pro odborníky i nadšence do textilního umění zůstává krajka z Francie inspirací a výzvou zároveň.
