Film Lilovyj Šar (rusky „Лиловый шар“, anglicky „The Purple Ball“) je sovětský sci-fi/fantasy snímek z roku 1987 v režii Pavel Arsenov (někdy uváděn jako “Pavel Arsyonov”). kinoafisha.info+2Wikipedia+2
Délka filmu činí přibližně 77 minut. dokina.tiscali.cz+1
Tento film je adaptací (či inspirován) dílem ruského spisovatele sci-fi pro děti a mládež Kir Bulychyov.

Cílovou skupinou jsou děti a mladší adolescenti; film kombinuje prvky dobrodružství, fantazie a vědecké fikce.

Produkční a technické údaje

Narativní struktura a tematika

Film vypráví o tom, že na jedné planetě objeví vědci virus nenávisti, který byl na Zemi zasazen už před 26 000 lety. filmtipset.se+1
Hrdinkou je dívka Alisa Selezněva, známá už z jiných děl Kir Bulychyova, která spolu s profesorem Selezněvem a archeologem Gromozekem cestuje časem do legendární minulosti – do doby draků, čarodějnic a mýtických stvoření – aby virus zastavili. moviemeter.com+1
Tento motiv spojuje dobrodružství s ekologickým a morálním poselstvím: varování před tím, co se stane, jestliže nenávist a konflikty nejsou zastaveny.
Časová cesta funguje jako narativní prostředek prolínání minulosti a budoucnosti, tradičního folklóru se sci-fi premisou.

Žánrové a estetické aspekty

Lilovyj Šar kombinuje fantasy prvky (draci, čarodějnice, mytologické bytosti) s vědeckofantastickými (virus, cestování časem, planeta mimo Zemi). To v sovětské kinematografii není úplně běžné – film tím získává hybridní charakter.
Esteticky je dílo koncipováno jako dětské / rodinné dobrodružství, přesto s nádechem vážnějšího poselství. Na vizuální stránce využívá dobové filmové trikové efekty a scénografii připomínající legendární fantasy ­– což pro sovětský film 80. let je poměrně zajímavá kombinace.
Hodnocení na filmových portálech se pohybuje středně: například rating 58 % na Kinoboxu. dokina.tiscali.cz

Kulturní kontext a význam

Z hlediska sovětské kinematografie je film zajímavý tím, že přináší téma kosmických cest a časových skoků, které byly častější v západních produkcích než ve středoevropském nebo sovětském prostředí.
Navíc adaptace díla Kir Bulychyova, které mělo v Sovětském svazu silného čtenáře-mládežnické publikum, ukazuje snahu propojit populární literaturu s filmem pro mladé diváky.
Film tak lze chápat i jako součást strategie kinematografie směřované k výchově mládeže – nejen zábavnou formou, ale i s morálním přesahem (nenávist, konflikty, odpovědnost).

Recepce a historiografie

Film nezaznamenal široký mezinárodní komerční úspěch, ale má v retrospektivách hodnotu pro studium dětské a mladistvé sci-fi ve východním bloku. Je uváděn v databázích jako sovětský fantasy / sci-fi snímek s dobovou specifičností. moviemeter.com+1
Z odborné literatury je však zmínka spíše okrajová; film se nevyskytuje často ve standardních přehledech sovětské kinematografie „velkých děl“. Přesto může posloužit jako případová studie hybridity žánrů v sovětském kontextu.

Závěr

„Lilovyj Šar“ představuje zajímavý průnik mezi dětskou fantazií, vědeckofikčními motivy a sovětskou filmovou estetikou. Jeho význam spočívá méně ve filmové revoluci a více v tom, že ukazuje, jak Sovětský svaz dokázal vytvářet vlastní verzi dobrodružné sci-fi pro mladé publikum. Z pohledu filmových studií je cenné analyzovat, jak žánrové konvence (časová cesta, virus, fantasy bytosti) přejímá technologicky i tematicky méně privilegovaná kinematografie.