Barevnost textilií hraje zásadní roli při hodnocení kvality finálních výrobků. V moderním textilním průmyslu je požadována nejen vizuální estetika, ale především přesná reprodukovatelnost odstínů. Měření odstínů se proto stalo standardní součástí kontroly kvality, laboratorní přípravy receptur a mezioperační kontroly ve výrobě. Proces měření odstínů vyžaduje standardizované podmínky osvětlení, správné přístrojové vybavení a znalost kolorimetrických principů.

Fyzikální podstata měření barev
Odstín textilie je vnímán jako výsledná barva světla odraženého od povrchu materiálu. Měření odstínu tedy vychází z kvantifikace spektrální odrazivosti vlnových délek světla v rozsahu cca 360–700 nm. Na základě těchto dat se vypočítávají kolorimetrické souřadnice a barevné odchylky podle mezinárodních standardů CIE (Commission Internationale de l'Éclairage).

Základní veličiny a souřadnice

  • CIELAB (L, a, b*)** – nejrozšířenější systém:

    • L – světlost (0 = černá, 100 = bílá)

    • a – os červená–zelená (kladná = červená, záporná = zelená)

    • b – os žlutá–modrá (kladná = žlutá, záporná = modrá)

  • ΔE (Delta E) – míra barevné odchylky mezi vzorkem a standardem:

    • ΔE = √[(ΔL*)² + (Δa*)² + (Δb*)²]

    • Běžně přijatelná tolerance v průmyslu: ΔE ≤ 0,8 (pro metrážní zboží)
      U módních a technických textilií může být požadavek přísnější.

Metody měření odstínů v textilu

  1. Spektrofotometrické měření

    • Nejrozšířenější objektivní metoda.

    • Měří relativní spektrální odrazivost v UV-VIS spektru.

    • Výstupem jsou spektrální křivky a kolorimetrické souřadnice.

    • Přístroje: např. Datacolor, X-Rite, Konica Minolta.

    • Typy přístrojů:

      • Stolní (laboratorní) spektrofotometry – přesné a stabilní

      • Přenosné spektrofotometry – vhodné pro výrobní kontrolu

      • S integrovanou kulovou komorou (D/8 geometrie) nebo 45°/0°

  2. Vizuální porovnání v normovaném světle

    • Porovnání vzorku se standardem v normované světelné komoře (např. D65, TL84, A).

    • Zajišťuje posouzení tzv. metamerie – shoda odstínu při různých typech osvětlení.

    • Subjektivní, vhodné jako doplněk ke spektrofotometrickému měření.

  3. Digitální obrazová analýza (kamera + software)

    • Využívá kamerových systémů a AI analýzy.

    • Hodí se pro automatizované kontroly (např. u textilií v pohybu na lince).

    • Zatím omezené rozlišení pro jemné barevné nuance.

Standardizace měření odstínu

  • Standardní podmínky osvětlení:

    • D65 – denní světlo (6500 K)

    • TL84 – zářivkové světlo používané v obchodech

    • A – žárovkové světlo (teplé)

  • Pozorovací úhel: standardně 10° nebo 2° (CIE Standard Observer)

  • Měřicí geometrie:

    • D/8° – difúzní osvětlení a 8° detekce, eliminuje vliv textury

    • 45°/0° – přímé osvětlení pod 45°, detekce kolmo (citlivé na strukturu povrchu)

  • Kalibrace spektrofotometru:

    • Nutná denní kalibrace pomocí bílého keramického standardu a případně černého pasti (pro odrazivost 0 %)

Interpretace a využití výsledků měření

  • Výsledky se porovnávají s etalonem – vzorkem schváleným zákazníkem nebo normou.

  • Barevná odchylka ΔE se používá pro:

    • Schválení/vyřazení barevné dávky

    • Korekci receptury v laboratoři (pomocí softwaru)

    • Sledování stability výroby – např. posun do žluta, modra, apod.

  • Softwary (např. Datacolor Tools, Color iQC) umožňují:

    • Automatické vyhodnocení shody (PASS/FAIL)

    • Uložení spektrálních dat pro budoucí opakovatelnost

    • Generování statistik (trend, shoda podle dodavatele)

Příklady z praxe

  1. Textilie: 100% bavlna, barva světle modrá

    • L*: 68,25

    • a*: -2,10

    • b*: -15,75

    • ΔE vůči standardu: 0,45 → dávka schválena

  2. Polyesterová podšívka, problém s metamerií

    • Shoda pod D65: ΔE = 0,60

    • Rozdíl pod TL84: ΔE = 1,20 → zákazník reklamuje rozdíl v obchodním světle

  3. Kontrola dodavatele barvené pleteniny

    • Vzorek 1: ΔE = 0,65

    • Vzorek 2: ΔE = 1,05 → zamítnut, mimo toleranci

    • Následuje analýza příčiny: rozdílný šaržový odstín barviva

Závěr
Měření odstínů v textilu je nezbytnou součástí kvalitativního řízení výroby. Díky spektrofotometrickému měření a kolorimetrickým výpočtům lze objektivně hodnotit barevné shody, vyhodnocovat stálost odstínu napříč šaržemi a předcházet reklamacím. Správně provedené měření odstínu minimalizuje ztráty materiálu, zvyšuje spokojenost zákazníka a zajišťuje konkurenceschopnost výrobce na trhu.