Návrat do země Oz (Return to Oz, 1985) je americký fantasy film studia Walt Disney Pictures, který režíroval a spolunapsal Walter Murch – známý zejména jako zvukový designér a střihač filmů Francise Forda Coppoly (Apocalypse Now, The Godfather). Film byl dlouholetým „vášnivým projektem“ Murcha, ač šlo o jeho jediný režijní počin.

Film není přímým pokračováním slavného muzikálu Čaroděj ze země Oz (1939), nýbrž věrnější adaptací dvou knih L. Franka Bauma – The Marvelous Land of Oz (1904) a Ozma of Oz (1907). Zásadní rozdíl spočívá v žánrovém i vizuálním tónu: zatímco film z roku 1939 byl pohádkový muzikál, Návrat do země Oz je temná fantasy s hororovými prvky, která akcentuje psychologické napětí a motiv dětské úzkosti.

Syžet a psychologická rovina příběhu
Děj začíná šest měsíců po návratu Dorotky z Oz. Rodina ji považuje za psychicky narušenou, neboť stále hovoří o „kouzelné zemi“. Ve snaze ji „vyléčit“ je Dorotka poslána na elektroléčbu do sanatoria. Během bouře však uniká a ocitá se opět v zemi Oz – ovšem v mnohem znepokojivější podobě: Smaragdové město je zničeno, obyvatelé proměněni v kámen a nový tyran – Král Nomů – ovládá zemi pomocí magického rubínového klíče.

Na své cestě Dorotka nachází nové spojence: Tik-Toka, mechanického vojáka; Jacka Pumpkinheada, podivnou postavu s dýňovou hlavou (inspirace Frankensteinem); a Gumpa, létající kreaturu složenou z gauče a jelení hlavy. Hlavními antagonistkami jsou Princezna Mombi, která mění své hlavy (variace na disociativní identitu), a Král Nomů, zhmotnění podvědomého strachu.

Zatímco klasický Wizard of Oz z roku 1939 mohl být vnímán jako fantazijní únik z reality, Return to Oz je spíše reflexí dětského traumatu, vnitřní nejistoty a fragmentace identity.

Vizuální a výtvarná stylizace
Film se vyznačuje výtvarnou estetikou evokující gotický expresionismus a stop-motion surrealismus. Použité praktické efekty, animatronika a loutkové animace zajišťovalo studio Will Vinton Studios (později známé jako LAIKA), čímž byl film výrazně odlišen od tehdejší digitální a muzikálové stylizace konkurence.

  • Tik-Tok je ztvárněn jako živá mechanická socha, řízená člověkem uvnitř – což je technicky unikátní výkon.

  • Wheelers – tvorové na kolečkových rukou i nohách – představují vizuálně znepokojivou kombinaci člověka a stroje, inspirovanou kabaretní groteskou.

  • Princezna Mombi vlastní sbírku živých hlav, které si mění podle nálady – vizuálně brilantní, ale i hluboce zneklidňující metafora ztráty identity.

  • Král Nomů, částečně ztvárněný pomocí stop-motion animace, je výrazně stylizován jako část prostředí (srostlý se skalou), což podtrhuje jeho status „neviditelného vládce z hlubin“.

Kameraman David Watkin (držitel Oscara za Out of Africa) zvolil tlumenou paletu barev, přecházející od hnědých a šedých odstínů Kansasu po výrazné, ale neklidné tóny země Oz, což podporuje celkový psychologický efekt „vstupu do znepokojivého jiného světa“.

Hudební složka
Hudbu složil David Shire, známý pro svou práci na thrillerech (The Conversation, All the President’s Men). Soundtrack filmu je založen na melodických motivech s minorovými harmoniemi, často hraných smyčcovými nástroji a dřevěnými dechovými sekcemi. Výsledkem je melancholická a místy až disharmonická atmosféra, která podporuje téma izolace a neklidu.

Hudba má psychologickou funkci – zatímco v původním Wizard of Oz byly písně nositelem radosti a fantazie, zde není žádné zpívání, čímž se film distancuje od muzikálového formátu a klade důraz na narativní hloubku a napětí.

Tematické motivy a psychologická interpretace
Návrat do země Oz nabízí řadu temných motivů, které z něj činí spíše psychologickou fantasy než dětskou pohádku:

  • Psychiatrie a trauma – elektrošoková terapie a izolace Dorotky reflektují historické praktiky psychiatrie a dětskou bezmoc vůči autoritě.

  • Ztráta bezpečí – Oz, původně bezpečné místo plné přátel, je nyní nehostinné a zdevastované – metafora pro ztracené dětství.

  • Dětská rezilience – Dorotka nachází sílu nejen v sobě, ale v solidaritě s „jinými“ a podivíny, čímž film podporuje alternativní hrdinství, založené na empatii, odvaze a přijetí jinakosti.

  • Multiplicita identity – Mombi jako žena s více hlavami, Jack s tělem složeným z tyček, Gump jako stvořenina – to vše symbolizuje nestálost, přechodnost a konstrukci vlastní identity.

Přijetí, distribuce a kultovní status
Film byl při svém uvedení komerčně neúspěšný a kritiky rozdělen – někteří jej považovali za příliš temný pro dětské publikum, jiní za technicky působivý, ale narativně chladný. Utržil zhruba 11 milionů dolarů při rozpočtu 28 milionů. Navzdory tomu si film v průběhu let vybudoval status kultovního díla, zejména mezi fanoušky temné fantasy a gotické estetiky.

V retrospektivních hodnoceních je oceňován pro odvahu stylově i tematicky vybočit ze zažitých žánrových struktur a pro originální interpretaci klasického materiálu. V roce 2021 byl zařazen na seznam "100 nejpodceňovanějších fantasy filmů všech dob" serveru Collider.

Závěr: Návrat do země Oz jako gotická reinterpretace dětství
Návrat do země Oz je neobvyklým příkladem filmové adaptace, která nevnímá fantazii jako útěk od reality, ale jako její reflexi. Téměř expresionistický výtvarný styl, psychologické vrstvy příběhu a netradiční konstrukce hrdinství z něj činí film, který si žádá dospělé čtení i analytický odstup.

Nejde o nostalgický návrat, ale o konfrontaci se ztrátou jistot, s úzkostí a nejistotou, kterou často zažívají děti při vstupu do světa dospělých. V tomto smyslu lze film chápat jako temné zrcadlo dětské psyché, jež má větší příbuznost s tvorbou Tima Burtona než s klasickou disneyovskou poetikou.