Potisk textilií představuje specifickou technologii aplikace barev nebo chemických látek na povrch textilního materiálu s cílem vytvořit trvalý nebo dekorativní vzor. Na rozdíl od barvení, které zajišťuje plošné probarvení celého textilního substrátu, potisk aplikuje barvivo pouze na vymezené oblasti, čímž vzniká vzor. Potisk se uplatňuje v oděvním průmyslu, bytovém textilu, reklamní výrobě, sportovních textiliích, ale i v technických aplikacích (např. značení funkčních oblastí).

Základní požadavky na tiskový proces

  1. Vhodnost substrátu (textilie) – musí být schopen absorbovat nebo fixovat tiskový motiv.

  2. Kompatibilita tiskové pasty s vlákny – různé typy vláken (celulózová, syntetická, proteinová) vyžadují odlišné tiskové systémy.

  3. Stálost tisku – vůči praní, otěru, světlu, UV záření, chemikáliím.

  4. Rozlišovací schopnost a přesnost motivu – důležitá zejména u detailního nebo jemného designu.

Rozdělení potiskových metod podle technologie

  1. Rotující šablonový tisk (rotační sítotisk)

    • Nejrozšířenější průmyslová metoda pro dlouhé série.

    • Tisková pasta se protlačuje přes rotační síto s výsekem vzoru.

    • Vhodné pro tkaniny i pleteniny.

    • Vysoká produktivita (až 100 m/min), omezené množství barev (typicky 6–12).

    • Tisk se fixuje parou, horkým vzduchem nebo chemicky podle použitého systému.

  2. Plochý sítotisk

    • Tradiční metoda pro nižší objemy a širší formáty (např. šály, ubrusy).

    • Vhodný i pro ruční tisk, velká variabilita vzorů.

    • Přesnější vedení motivu, omezená rychlost.

  3. Digitální potisk (inkoustový)

    • Rychle se rozvíjející technologie pro malé a střední série, umožňuje tisknout libovolné motivy bez šablon.

    • Rozlišení až 1200 dpi, bez nutnosti opakování vzoru.

    • Používají se speciální inkousty:

      • Reaktivní – pro celulózová a proteinová vlákna

      • Kyselé – pro hedvábí, vlnu, polyamid

      • Disperzní – pro polyester

      • Pigmentové – univerzální, nejsnadnější na fixaci

    • Fixace inkoustů: teplem, párou nebo UV (v případě UV inkoustů).

    • Vysoké nároky na předúpravu tkanin a postprocesní praní.

  4. Sublimační tisk

    • Používá se především u polyesteru a jeho směsí.

    • Termotransferová metoda – motiv se vytiskne disperzním inkoustem na přenosový papír a poté za vysoké teploty (180–220 °C) přenese na textilii.

    • Molekuly barviva sublimují a difundují do polymerní struktury vlákna.

    • Výsledkem je velmi ostrý, stálý a odolný potisk.

    • Nevhodný pro přírodní vlákna (bavlna, len, vlna).

  5. Přímý termotransferový tisk (DTF, DTF Hybrid)

    • Motiv je nejprve vytištěn na fólii a následně přenesen na textilii pomocí lisování.

    • Možnost tisku na různé povrchy včetně syntetiky, kůže a směsí.

    • Výhodné pro menší produkce, reklamní textil, personalizaci.

  6. Flockový tisk (Flocking)

    • Aplikace lepidla ve vzoru a následné elektrostatické nanesení jemných textilních vláken (flocku).

    • Vzniká sametově hebký reliéfní motiv.

    • Vhodné pro dekorativní efekty.

Tiskové pasty a složení

Základní komponenty tiskové pasty:

  • Barvivo nebo pigment – podle typu vlákna a technologie (reaktivní, disperzní, pigmentový).

  • Zahušťovadlo – pro dosažení správné viskozity (např. algináty, CMC, akryláty).

  • Spojivo – hlavně u pigmentového tisku (polyakrylátové, polyuretanové disperze).

  • Penetranty, smáčedla, antifoamery – pro rovnoměrné rozprostření barviva.

  • Katalyzátory, pufry, soli – ovlivňují fixaci barviva a pH tisku.

Fixace potisku

  • Termická fixace (160–180 °C) – u pigmentových tisků, sublimačních tisků.

  • Parní fixace (100–105 °C / 10–15 min) – reaktivní a kyselé barvy.

  • Chemická fixace – pomocí fixátorů nebo křížících činidel (často u pigmentů).

  • UV zářením – u specifických inkoustů (v reklamním tisku).

Fyzikální a chemické požadavky na tisk

PožadavekMetoda testováníStandardní úroveň
Stálobarevnost na praníISO 105-C06min. stupeň 4/5
Stálobarevnost na otěrISO 105-X12suchý min. 4, mokrý min. 3–4
Stálost na světloISO 105-B02min. stupeň 5/8
Stálost vůči potuISO 105-E04min. 4/5
Rozměrová stálost po fixaciISO 5077±2 %

Výhody a nevýhody jednotlivých technik

TechnikaVýhodyNevýhody
Rotační sítotiskVysoká rychlost, odolnost, nízká cena při velkém objemuNutnost výroby šablon, omezený počet barev
Digitální tiskNeomezené motivy, bez šablon, rychlá změna designuVyšší cena tisku, nároky na údržbu a chemikálie
Sublimační tiskVýborná stálost, živé barvy, vysoké rozlišeníOmezeno na PES materiály, nutnost přenosového média
Flockový tiskEstetický, 3D efekt, hebkostNízká odolnost v praní, omezené použití
Pigmentový tiskUniverzální použití, jednoduchá fixaceNižší stálost a pružnost bez správného pojiva

Aplikace potisku v praxi

  • Oděvní textil – trička, mikiny, spodní prádlo, sportovní oblečení

  • Bytový textil – závěsy, povlečení, ubrusy

  • Dekorativní textil – umělecké tisky, tapety na textilní bázi

  • Reklamní a propagační textil – bannery, tašky, firemní oděvy

  • Technický textil – potisk pro signalizaci, značení, kontrolní systémy (např. QR kódy, RFID potisk)

Závěr
Potisk textilií je zásadním procesem ve zpracování a personalizaci textilních materiálů. S rostoucími požadavky na flexibilitu, individualizaci a ekologii nabývají na významu nové technologie, zejména digitální a bezvodé způsoby tisku. Výběr vhodné metody potisku závisí na typu substrátu, požadovaných vlastnostech.