Prvorepublikové období (1918–1938) bylo pro Československo časem národní hrdosti, rozvoje průmyslu, kultury i vzdělání. Tento rozmach se promítl i do odívání – nejen dospělých, ale i dětí. Dětská móda první republiky v sobě nesla kombinaci elegance, důrazu na praktičnost, hygienu a rostoucí vliv masové výroby. V tomto článku se podrobně podíváme na konkrétní rysy, materiály, střihy a sociální aspekty dětského odívání v tomto období.

Vývoj dětské módy ve 20. a 30. letech 20. století

Dětská móda v období první republiky se začala výrazně odlišovat od oděvů dospělých. Na počátku 20. století bylo běžné, že děti – zejména z vyšších vrstev – nosily zmenšeniny dospělého oblečení. Tento trend však s nástupem první republiky postupně ustupoval a objevily se snahy o vývoj specificky dětské módy.

Dětské oblečení začalo více reflektovat potřeby dětského těla a pohybu. Praktičnost, jednoduchost a snadné oblékání byly klíčovými faktory při návrzích nových střihů. Výrazný vliv měla také pedagogická reforma a hnutí za hygienické a tělu přirozené oblečení.

Materiály používané pro dětské oděvy

Prvorepubliková dětská móda preferovala přírodní a prodyšné materiály, které byly šetrné k dětské pokožce:

  • Bavlna – nejrozšířenější materiál pro každodenní oděvy, spodní prádlo a letní šaty.

  • Len – používal se na letní oblečení pro svou vzdušnost a odolnost.

  • Vlna – hlavně v zimním období, zejména na kabátky, svetříky, punčochy a čepice.

  • Hedvábí – výjimečně, převážně pro slavnostní dívčí šaty v bohatších rodinách.

Důraz byl kladen na kvalitu materiálu a snadnou údržbu. Praní a žehlení bylo v domácnostech běžné, takže oděvy musely být trvanlivé.

Typické oděvy pro děti podle věku a pohlaví

Novorozenci a kojenci:

  • Kojenci byli oblékáni do plátěných košilek, flanelových zavinovaček a později do overalů se zapínáním na rameni nebo zádech.

  • K běžnému oděvu patřily také ručně pletené svetříky a ponožky, často od babiček či matek.

Dívky (2–14 let):

  • Nejčastějším oblečením byly šaty se zvýšeným pasem, často s límečkem „peter pan“, krajkovým lemováním a mašlemi.

  • V zimě nosily vlněné kabátky, punčochy, baretky nebo čepce se stuhami.

  • Pro běžné nošení doma sloužily tzv. zástěrkové šaty, které chránily oděv před ušpiněním.

  • Do školy nosily tmavší šaty, často v kombinaci s bílým límečkem – symbolem čistoty a kázně.

Chlapci (2–14 let):

  • Nejtypičtější oděv tvořily krátké kalhoty po kolena (tzv. pumpky) a košile s náprsenkou, později roláky nebo pletené vesty.

  • Od 10 let se chlapcům začaly kupovat dlouhé kalhoty, jako přechod k dospělému oblečení.

  • Časté byly také lacláče pro menší chlapce, a kšandy na upevnění kalhot.

  • Obuv tvořily většinou kožené kotníkové boty, často s perforací nebo přezkou.

Oblečení podle příležitosti

  • Slavnostní oděv: Pro sváteční dny, školní akademie, svatby a svátky se nosilo formálnější oblečení – dívky v krajkovaných šatech, chlapci v oblecích nebo uniformách.

  • Školní uniformy: V některých školách byly zavedeny šedivé nebo námořnické uniformy, doplněné o školní čepici.

  • Sportovní a volnočasové oblečení: S rozmachem skautingu a tělovýchovy se začalo používat i funkčnější oblečení – kraťasy, sportovní košile, bavlněná trička, tenisky.

Společenské a kulturní vlivy na dětskou módu

  • Vliv buržoazní estetiky: V rodinách měšťanstva a inteligence se kladl důraz na vkusné a čisté oblečení, které odráželo sociální status.

  • Domácí výroba: V mnoha rodinách se šilo doma, často podle střihů z módních časopisů jako „Světozor“, „Ženský svět“ nebo „Hvězda“.

  • Masová konfekce: První československé textilní továrny (např. Baťa, Nehera, Rolný) začaly nabízet dětské oblečení ve standardizovaných velikostech, což umožnilo širší dostupnost módy i v nižších vrstvách.

  • Skauting a Sokol: Oba spolky měly své jednotné oděvy, které formovaly vzhled dětí při veřejných akcích i běžném nošení.

Závěr

Dětská móda první republiky představovala harmonickou kombinaci estetiky, funkčnosti a dobových ideálů výchovy. Oblečení bylo navrhováno tak, aby dětem umožnilo pohyb, bylo hygienické, ale zároveň kultivovalo smysl pro pořádek a krásu. Prvorepubliková dětská móda se tak stala nejen součástí každodenního života, ale i výrazem kulturních a společenských hodnot své doby.