Základní informace a produkční kontext
Film „Puma člověk“ (italsky L’uomo Puma, anglicky The Pumaman) pochází z roku 1980, vznikl v Itálii režií Alberto De Martino. OSOBNOSTI.CZ+3Wikipedia+3fr.wikipedia.org+3 Délka snímku je přibližně 90 minut. dokina.tiscali.cz Žánrově se jedná o dobrodružné / akční sci-fi s prvky fantasy. OSOBNOSTI.CZ+1 V hlavních rolích vystupují například Walter George Alton (jako Tony Farms / Puma Man) a Donald Pleasence (jako padouch Kobras). Wikipedia+1

Režisér De Martino sám později uvedl, že tento film považuje za jediný, který „udělal špatně“. Wikipedia+1 Ve filmografii je tento snímek často uváděn jako příklad tzv. „B-movie“ a v žánrovém kruhu kultovní dílo právě pro svou nedokonalost.

Dějová linie a narativní struktura
Děj se opírá o mytologii mimozemské nadvlády nad starověkými Aztéky: tisíce let zpátky přistáli na Zemi a vytvořili bohy, z nichž vzešel Pumaman – člověk-bůh s nadlidskými schopnostmi. Wikipedia+1 Hlavní zápletkou je temný plán Dr. Kobrase (Donald Pleasence), který ukradl aztéckou zlatou masku umožňující ovládat mysl lidí – a hodlá pod jejím vlivem převzít moc nad světem. Wikipedia+1

Tony Farms je nekonvenční paleontolog, který nevědomky zdědil moc Pumamana. Když maska spustí řetězec událostí, Tony si musí osvojit své schopnosti a postavit se Kobrasovi. Finální akt zahrnuje honičku, souboj nad Londýnem a záchranu lidstva – barevné, někdy absurdní vyústění typické pro žánr. Wikipedia

Narativní struktura se řídí tato schémata:

  • Expozice: představení masky, legendy Pumamana a antagonistova plánu.

  • Konfrontace: Tony se dozvídá pravdu, padouch postupuje, konflikt roste.

  • Rozuzlení: vyvrcholení ve velkém souboji, padouch je poražen, svět zachráněn.

Tematické a ideové roviny
Film pracuje s několika motivy:

  • Téma moci a kontroly – když padouch využívá artefaktu k ovládání myslí, film upozorňuje na nebezpečí manipulace a moci bez odpovědnosti.

  • Téma dedičství a identity – Tony jako obyčejný člověk najednou nese roli božské entity, což staví otázky ohledně odpovědnosti, schopností a lidskosti.

  • Téma mitologie a moderní věda – kombinace aztéckých legend a moderního vědeckého světa (paleontologie, archeologie), tedy konflikt mezi starým mýtem a soudobou racionalitou.

Z pohledu ideové roviny lze film vnímat i jako reflexi 80. let, kdy se snahy o „velké plány“ (např. ovládnutí světa) často objevovaly v populární kultuře jako metafory pro mocenské strategie studené války a technologické ambice.

Styl, technické provedení a estetika
Styl filmu je výrazně žánrový – vizuální efekty nejsou na hollywoodské úrovni, střih je rychlý, kamera často fixuje akční momenty spíše než složité kompozice. Například dle kritik byla „létací“ sekvence Pumamana nápadná, ale z technického hlediska slabě provedená. Wikipedia

Produkční hodnoty:

Vizuálně snímek kombinuje „levné“ trikové efekty, výpravu s aztéckou estetikou a moderní metropoli (např. Londýn), což vytváří nekonvenční koláž – právě to přispívá k jeho kultovnímu statusu.

Herecké výkony a postavy

  • Walter George Alton jako Tony Farms/Puma Man: herecký výkon je poměrně statický a archetypální, což odpovídá snímku, kde se spíše spoléhá na koncept než na hlubokou postavu.

  • Donald Pleasence jako Kobras: známý herec podává výkon „výrazného záporáka“, čímž dodává filmu určitou váhu – avšak scenáristicky je postava poněkud karikaturní.

  • Další postavy: Sydne Rome jako Jane Dodson, Miguel Ángel Fuentes jako Vadinho (mimozemský/Aztecký rádce) – všechny spadají do žánrových archetypů.

Z perspektivy herecké analýzy je výkon přiměřený očekávání – film není zaměřen na psychologické nuance, ale na akční a fantastický příběh.

Přijetí, kritika a kulturní význam
„Puma člověk“ byl v době uvedení komerčně neúspěšný v Itálii; režisér De Martino sám označil film za chybu. Wikipedia Film je v některých seznamech uváděn jako jeden z nejhorších superhrdinských filmů vůbec. Wikipedia+1

Kritike uvádějí například: Lexikon filmu označil snímek za „levný odvar Superman-žánru“. Wikipedia V českém prostředí má film nízké hodnocení (~24 % na Kinoboxu). dokina.tiscali.cz

Z kulturního hlediska je film zajímavý jako příklad evropské (italské) superhrdinské produkce mimo hollywoodský systém – což přináší jiný styl, jinou kvalitu i jiné očekávání.

Závěr
Film „Puma člověk“ je zajímavým případem v historii žánru superhrdinů: na jedné straně konvenční v motivu „obyčejného muže, který získá nadlidské schopnosti“, na straně druhé výrazně specifický – produkčně i esteticky odlišný od mainstreamu. Z hlediska filmové analýzy nabízí možnost zkoumat: žánrovou adaptaci superhrdinského modelu v italské produkci, technologická a rozpočtová omezení a jejich dopad na výsledek, a též kulturní rozdíly v pojetí hrdiny mimo dominantní Hollywood.