Základní údaje a kontext

  • Název: Sémě člověka (italsky Il seme dell’uomo) OSOBNOSTI.CZ+3FDb.cz+3dokina.tiscali.cz+3

  • Režie: Marco Ferreri FDb.cz+2dokina.tiscali.cz+2

  • Scénář: Marco Ferreri, Sergio Bazzini dokina.tiscali.cz+1

  • Hudba: Teo Usuelli FDb.cz+2ČSFD.sk+2

  • Kamera: Mario Vulpiani FDb.cz+1

  • Délka: přibližně 113 minut FDb.cz+1

  • Země vzniku: Itálie / Francie, rok uváděný jako 1968/1969 FDb.cz+2dokina.tiscali.cz+2

  • Žánr: drama / sci‑fi / fantasy / romantický / mysteriózní — dystopické prvky

  • Děj a tematická výstavba

    • Film se odehrává v post‑apokalyptickém světě zasaženém epidemií. Společnost je rozdělená do kontaminovaných zón a čistých zón. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Hlavní postavy: Cino a Dora, mladý pár, který žije v relativní izolaci blízko moře v domě na pláži. ČSFD.sk+1

    • Do jejich života vstupuje tajemná cizinka (The Foreigner Woman), která představuje potenciál pro obnovu lidstva — právě tito tři lidé jsou jediní, kdo mohou zplodit další potomky. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Dora prožívá žárlivou konfrontaci s cizinkou, která částečně testuje věrnost, závist, lidské tužby v extrémním prostředí. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Cino si transformuje svůj dům do jakéhosi “muzea” – shromažďuje exponáty minulého konzumního života (auta, ledničky, lampy) jako relikvie lidské civilizace, která je již téměř minulostí. OSOBNOSTI.CZ+1

    Styl, režijní přístup a estetika

    • Marco Ferreri využívá dystopický rámec spíše jako alegorii než striktní sci‑fi. Přestože prostředí je futuristické / post‑epidemické, režisér drží snímek v realistickém tónu, bez nadbytečných technologických vizualizací či futuristických gadgetů. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Velký důraz je kladen na interiér domu‑muzea, volně přístupný obraz materiálního dědictví, které zaniká. Tento dům funguje jako metafora zániku a nostalgie. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Hudba (Teo Usuelli) používá části musique concrète (experimentální zvukové koláže), které podtrhují atmosféru deziluze a narušené humanisty. Zvukové zneklidnění funguje jako prvek, který snižuje komfort diváka. ČSFD.sk+1

    Symbolika a interpretace

    • Semínko / plození jako metafora: Plodit další generaci není v tomto světě jen biologickým aktem, ale také morálním a existenčním rozhodnutím. Film se ptá, zda vůbec má smysl pokračovat, pokud většina hodnot a institucí, které civilizaci definovaly, zanikla. OSOBNOSTI.CZ+1

    • Cizinka představuje “jiné”, “jinakost”, možnou naději, ale i zdroj konfliktu. Její přítomnost destabilizuje vztah mezi Dorou a Cinom – otázky žárlivosti, loajality, identity.

    • Materiální svět jako muzeum: objekty každodenního života vystavené jako exponáty přestávají fungovat – už nejsou nástroji, ale symboly minulosti, nostalgie, ztráty. Tím film kritizuje konzumní kulturu a přístup k hmotnému jako nejistému základu identity.

    • Pesimismus ohledně obnovy společnosti: Ferreri v podstatě naznačuje, že plození – tedy generativní budoucnost – nemusí vést k lepšímu lidstvu. Staré chyby, žárlivost, egoismus, sociální napětí se znovu objeví i mezi “vyvolenými”.

    Silné stránky a slabiny filmu

    Silné stránky:

    1. Silná alegorická vrstva – film neexplicitně staví otázky morálky, přežití, vztahu člověka k minulosti, což poskytuje prostor pro reflexi a interpretaci.

    2. Vizuální styl a symbolika – muzeum, interiér domu, zbytky civilizace, kontrast mezi životem venku v kontaminované zóně a izolací hlavních postav.

    3. Herecké výkony – Anne Wiazemsky jako Dora a Annie Girardot jako cizinka přinášejí emocionální hloubku do jednoduchého, ale vypovídajícího příběhu. FDb.cz+1

    4. Filmová atmosféra – kombinace realistického zobrazení a dystopických prvků, hudebních vrstev i vizuálního post‑apokalyptického rázu.

    Slabiny:

    1. Tempo a expozice – některé pasáže mohou působit pomalu, či příliš meditativně pro diváky, kteří očekávají více akce či dramatických zvratů.

    2. Nejednoznačnost motivací – vztahy postav jsou někdy méně protkané logikou; např. proč přesně cizinka přijíždí, jaké jsou její přesné cíle v dlouhodobějším horizontu, zůstává částečně v mlze.

    3. Žánrový rámec sci‑fi / postapokalypsi může klamat – diváci, kteří očekávají klasický sci‑fi s futuristickými technologiemi, mohou být zklamáni spíše hermetičtějším, filozofickým zaměřením.

    Recepce a kulturní význam

    • Hodnocení na českých portálech se drží střední či spíše kladné – např. Kinobox uvádí skóre kolem 68 % OSOBNOSTI.CZ+1

    • Film je interpretován jako kritika modernity a konzumu, vizí možné budoucnosti, která není lepší, pouze přeživší. Mnohé recenze zdůrazňují, že i přes svou dobu vzniku mluví Sémě člověka aktuálně – konfrontace s ekologickou hrozbou, epidemií, strachem ze ztráty lidské podstaty. ČSFD.sk+1

    • V rámci díla Marca Ferreriho se film řadí mezi jeho dystopické / satirické práce, byť méně známé než některé jiné. Ukazuje, že Ferreri nespoléhal jen na ironii či grotesku, ale i na zádumčivější, existenciální témata.

    Závěr

    Film Sémě člověka je dílo, které staví zásadní otázku: co znamená pokračovat jako člověk, když svět ztrácí své hodnoty a strukturu. Ferreri vytváří vnitřně ambivalentní dystopii – má realistické i symbolické prvky – a nevyhýbá se tomu, že obnova lidstva může být takřka iluzí, pokud lidská přirozenost zůstane nezměněna.

    Pro diváka, který hledá film s filozofickým přesah‑otázkami, obrazem společnosti v krizi, s poetikou ztráty a naděje zároveň, nabízí Sémě člověka bohatý materiál. Pro ty, kteří preferují jasně definované žánry nebo akci, bude jeho tempo a ambivalence možná náročnější.