“Slečna Golem” (anglicky Miss Golem) je československý film z roku 1972 v režii Jaroslava Balíka. Filmový přehled+2XFilms+2 Scénář k němu napsal Josef Nesvadba, známý autor science‑fiction. Filmový přehled+1 Délka filmu je přibližně 96 minut.
H2: Žánr a tematika
Film je zařazen mezi fantastické komedie / sci-fi. Filmový přehled+1 Hlavním tématem je tvorba umělé bytosti – dvojnice ženy – a otázky identity, moci a morálky. Podle anotace Filmového přehledu, „Golemka“ („slečna Golem“) je genetická dvojnice Věry, umělá bytost, která se z počáteční pečující sluhy stává manipulátorkou a tyrankou. Filmový přehled
H3: Dějová linie
Děj se odehrává ve fiktivní Praze ve 20. letech 20. století. Filmový přehled Věra je hosteska na výstavě Futurum, kde se prezentují roboti domácího typu. Česká televize+1 Mladý vynálezce Petr pozve Věru do své laboratoře, kde experimentuje s tvorbou „golemů“ – lidských dvojníků. Filmový přehled Během experimentu Věra nešťastnou náhodou zapříčiní vznik své identické kopie, „Golemky“. Filmový přehled+1 Zpočátku je Golemka hodná, usiluje o Věru a zastupuje ji i v běžném životě, ale postupně se její chování mění – začne usilovat o bohatství, moc a nezávislost. Filmový přehled Vyvrcholení spočívá v tom, že Golemka usiluje dokonce o manželství s Petrem a chystá intriky proti Věře. Filmový přehled Nakonec Petr rozpozná dvojčata, odhalí podstatu Golemky a „lidskou“ Věru zachrání. Golemka se pak sama zničí. Filmový přehled+1
H4: Postavy a herecké obsazení
Věra / Golemka – Jana Brejchová: titulní dívka a její umělá dvojnice. XFilms+1
Petr – Jan Tříska: vynálezce, který experimentuje s tvorbou umělých bytostí. Filmový přehled
Dále ve filmu hrají: Martin Růžek, Josef Somr, Luděk Munzar, Ota Sklenčka a další. XFilms
H5: Technické provedení, režie a symbolika
Režie Jaroslav Balík spojuje komediální a vědeckofantastické prvky, čímž vytváří lehce satirický, ale také morálně významný film. XFilms+1
Scénář Josefa Nesvadby přináší zajímavou vizi „klonování“ / umělé bytosti dříve, než bylo klonování v reálu diskutováno – film tak předjímá některé etické otázky spojené s kopií člověka. filmeurope.cz+1
Hudbu složil Karel Mareš. XFilms
Kamera: Josef Illík. XFilms
Symbolika: Golemka (umělá dvojnice) reprezentuje nejen technologii a vědu, ale i nebezpečí, které může přinést ztráta identity a morální kontroly. Film reflektuje obavy z nekontrolované vědecké síly, ale zároveň ukazuje lidský rozměr: Golemka je v počátku „služebnice“, ale touha po nezávislosti se stává destruktivní.
H5 (další): Kulturní a historický význam
Film je považován za dílo, které reprezentuje československou sci-fi v době normalizace. Podle Popisu osobností.cz je v něm přítomen i politický podtext – zlo je spojeno s „bestialitou imperialistů“ a ziskuchtivostí. OSOBNOSTI.CZ
Téma genetické dvojnice (klonování) činí film stále relevantním i v moderním kontextu bioetiky a sci‑fi reflexí lidské identity.
Dílo přispívá k širšímu zpracování golemovské mytologie v české kultuře, i když jde o netradiční interpretaci (ne klasický golem z hlíny, ale lidský doppelgänger / „golemka“).
„Slečna Golem“ je také zajímavá z historického pohledu kinematografie, protože kombinuje lehkost komedie s vážnějším vědecko-fantastickým námětem, což nebylo v československém filmu té doby běžné.
Závěr
“Slečna Golem” je technicky relativně jednoduchý, ale koncepčně ambiciózní film, který spojuje klasickou golemovskou tematiku s futuristickou vizí umělé bytosti. Díky kombinaci komedie, sci-fi a morální alegorie nabízí divákovi nejen zábavu, ale i podněty k zamyšlení nad identitou, zodpovědností vědy a etickými důsledky lidské tvořivosti. Film zůstává relevantní i v dnešní době – jak pro milovníky kinematografie, tak pro zájemce o bioetiku a filozofii vědy.
