Význam šlichtování v textilním průmyslu

Šlichtování má několik zásadních přínosů, které usnadňují tkaní a zlepšují kvalitu výsledného výrobku:

  • Zvýšení pevnosti nití: Šlichta dodává nitím dodatečnou pevnost, což snižuje riziko přetržení během tkaní.
  • Ochrana proti oděru: Nanesená vrstva šlichty chrání nitě před mechanickým opotřebením při průchodu tkalcovským strojem.
  • Snížení tření: Šlichta snižuje tření mezi nitěmi a částmi stroje, což zlepšuje průběh tkaní a minimalizuje vznik statické elektřiny.
  • Zlepšení vzhledu a kvality tkaniny: Šlichtování zajišťuje hladší povrch tkaniny a zlepšuje její vzhled.

Složení šlichtovacích směsí

Šlichtovací směs, neboli šlichta, je klíčovým faktorem úspěšného šlichtování. Složení směsi se pečlivě volí podle typu nitě, její jemnosti, druhu vlákna a požadavků na výslednou tkaninu. Základní složky šlichtovacích směsí zahrnují:

  1. Škrobové deriváty
    Škrob je jednou z nejpoužívanějších složek v šlichtovacích směsích, zejména pro bavlněné a směsové textilie. Škrob se získává z rostlin (nejčastěji z kukuřice, brambor nebo pšenice) a má schopnost vytvářet pevnou a ochrannou vrstvu kolem nití. V závislosti na požadovaných vlastnostech směsi se používají různé formy škrobu, jako je přírodní škrob, modifikovaný škrob nebo škrobové deriváty.

    • Výhody: Vysoká pevnost, cenová dostupnost a dobrá biologická odbouratelnost.
    • Nevýhody: Nižší odolnost vůči vodě a nutnost odstranění škrobu po tkaní.

  2. Polyvinylalkohol (PVA)
    Polyvinylalkohol (PVA) je syntetický polymer, který poskytuje vysokou pevnost a odolnost vůči oděru. PVA se často používá pro šlichtování syntetických vláken a směsí, kde je potřeba zvýšená pevnost.

    • Výhody: Dobrá odolnost vůči vodě, pružnost a pevnost.
    • Nevýhody: Vyšší cena a nutnost ekologicky šetrné likvidace zbytků.

  3. Akryláty a další polymery
    Akryláty a další syntetické polymery se používají pro specifické aplikace, kde je vyžadována vysoká pružnost a odolnost vůči mechanickému namáhání. Tyto látky dodávají šlichtovací směsi elasticitu a trvanlivost.

    • Výhody: Zvýšená pružnost a vysoká odolnost vůči opotřebení.
    • Nevýhody: Vyšší cena a složitější aplikace.

  4. Mastek a lubrikanty
    Pro snížení tření během tkaní se do šlichty často přidávají lubrikanty a mastek. Tyto látky snižují tření mezi nitěmi a součástmi tkalcovského stroje a omezují elektrostatické náboje.

    • Výhody: Snižují tření a zlepšují zpracovatelnost nití.
    • Nevýhody: Mohou ovlivnit čistotu textilie a složitost následného praní.

Průběh šlichtovacího procesu

Samotný proces šlichtování zahrnuje několik kroků, které je nutné provést s maximální pečlivostí, aby se dosáhlo požadovaného výsledku. Hlavní fáze procesu jsou:

  1. Příprava šlichtovací směsi
    Šlichtovací směs se připravuje z výše uvedených složek v přesně definovaném poměru. Složky se míchají ve vyhřívané nádobě, kde dochází k rozpouštění a mísení. Směs musí mít optimální viskozitu, aby se dala rovnoměrně nanést na nitě.

  2. Aplikace šlichty na nitě
    Následně jsou osnovní nitě vedeny přes šlichtovací lázeň, kde se na ně nanese tenká vrstva směsi. Tloušťka vrstvy a konzistence šlichty jsou klíčové faktory pro dosažení optimální ochrany nití.

    • Konstrukce stroje: Šlichtovací stroje mají často několik válců a napínacích zařízení, která zajišťují, že šlichta je rovnoměrně nanesena po celé délce nití.

  3. Odstraňování přebytečné šlichty
    Po aplikaci je nutné odstranit přebytečnou šlichtu, aby nedošlo k nadměrnému ztuhnutí nití. Tato fáze zahrnuje průchod nití přes odvodňovací válce, které odstraní nadbytečné množství šlichty.

  4. Sušení
    Po nanesení šlichty a odstranění přebytečného množství následuje sušení nití. Sušení je důležité pro zajištění pevnosti a stability šlichtovací vrstvy. Nitě jsou vedeny přes sušící válce nebo přes horkovzdušné zařízení, kde dochází k odpaření vody.

    • Sušící zařízení: Moderní šlichtovací stroje mají pokročilé sušící systémy, které umožňují rychlé a rovnoměrné sušení při optimální teplotě.

Odšlichtování (odstranění šlichty)

Po dokončení tkaní musí být šlichta z textilie odstraněna, což se nazývá odšlichtování. Tento proces je nezbytný pro dosažení požadované měkkosti a absorpčních vlastností textilie.

  1. Metody odšlichtování
    Existují různé metody odšlichtování, které závisí na typu použité šlichty. Mezi běžné postupy patří enzymatické odstranění (zejména pro škrobové šlichty), alkalické odšlichtování nebo použití rozpouštědel.

    • Enzymatické odšlichtování: Enzymy specificky zaměřené na rozklad škrobu se používají k odstranění škrobové šlichty bez poškození vlákna.
    • Alkalické odšlichtování: Pro syntetické šlichty, jako je PVA, se často používá alkalický roztok, který zajišťuje efektivní odstranění šlichty.

  2. Význam odšlichtování
    Správné odstranění šlichty zajišťuje měkkost, prodyšnost a absorpční schopnosti textilie. Nedostatečné odstranění může vést k tvrdosti textilie a ovlivnit její následné zpracování, například při barvení nebo apretaci.

Výhody a nevýhody šlichtování

Výhody:

  • Zvýšení pevnosti a odolnosti osnovních nití při tkaní.
  • Snížení počtu přetrhů nití, což zlepšuje efektivitu a kvalitu výroby.
  • Ochrana nití proti oděru a opotřebení.
  • Možnost použití široké škály směsí pro různé typy vláken.

Nevýhody:

  • Nutnost následného odšlichtování, které zvyšuje výrobní náklady.
  • Možné negativní dopady na životní prostředí, zejména při použití syntetických složek.
  • Použití chemických látek vyžaduje pečlivé řízení a kontrolu pro minimalizaci negativních dopadů.

Závěr

Šlichtování je nezbytným procesem v textilní výrobě, který zajišťuje pevnost, odolnost a zpracovatelnost osnovních nití při tkaní. Výběr správné šlichtovací směsi a pečlivé provedení procesu jsou klíčové pro dosažení optimálních vlastností textilie. Šlichtování je nezbytné zejména u jemných a křehkých nití, které jsou vystaveny náročným podmínkám při tkaní. Přes své výhody však šlichtování vyžaduje následné odšlichtování a ekologické nakládání s použitými chemikáliemi, což je výzvou pro moderní textilní průmysl s důrazem na udržitelnost a ochranu životního prostředí.