Science fiction (sci-fi) je víc než literární nebo filmový žánr. Jde o kulturní formu, která flexibilně reaguje na technologické, politické a společenské změny. Od svého vzniku v 19. století až po současnost reflektuje sci-fi obavy, ideály a konflikty konkrétních historických epoch. Společenský vývoj sci-fi je tak úzce propojen s vývojem samotné společnosti – jejími hodnotami, krizemi i ambicemi.
Sci-fi jako produkt industrializace a osvícenství
Základy žánru vznikají v době průmyslové revoluce a vědeckého racionalismu. Autoři jako Mary Shelley či Jules Verne reagují na:
Obavy z nekontrolovaného technického pokroku (Frankenstein),
Optimismus spojený s objevováním světa a ovládnutím přírody (cesty do středu Země, na Měsíc),
Změnu role člověka ve světě – z božího tvora na technického tvůrce.
Společenský kontext této fáze sci-fi odráží pozitivní víru v rozum, ale zároveň první náznaky technofobie.
Meziválečné období: Totalita, válka a umělý člověk
Mezi světovými válkami se sci-fi začíná více politizovat a moralizovat. Dochází k prudkému nárůstu totalitních ideologií (fašismus, komunismus), které ovlivňují obraz budoucnosti:
Karel Čapek – R.U.R. (1920): roboti jako metafora dělnické třídy a odcizení v industrializované společnosti.
Zamjatin – My (1924): kritika kolektivismu a absolutní moci státu.
Fritz Lang – Metropolis (1927): konflikt mezi technickou elitou a dělnickým podzemím.
Sci-fi se zde začíná chovat jako sociální alegorie, nikoli jen jako technologická spekulace.
Studená válka a paranoia: Sci-fi jako zrcadlo ideologického konfliktu
Období od konce 40. let do 80. let 20. století je poznamenáno bipolárním konfliktem mezi USA a SSSR. V tomto období sci-fi:
Reflektuje strach z jaderné války (Fahrenheit 451, Den, kdy se zastavila Země),
Vytváří postapokalyptické scénáře (např. Planeta opic, Mad Max),
Představuje mimozemšťany jako metaforu „druhého“ – Sovětů nebo Američanů, podle úhlu pohledu,
Analyzuje možnost absolutní kontroly skrze technologie (1984, THX 1138).
Sci-fi zároveň začíná být využívána jako nástroj kritiky konzumní společnosti, byrokracie a militarismu.
60.–70. léta: Sci-fi a kontrakultura
V éře hippies, feminismus, občanských práv a ekologických hnutí se sci-fi diverzifikuje a reaguje na nové společenské výzvy:
Genderová problematika: Levá ruka tmy od Ursuly K. Le Guin zobrazuje planetu bez pevného pohlaví.
Ekologická témata: Duna (Frank Herbert) tematizuje rovnováhu přírody, vody a moci.
Alternativní kultury a psychedelie: Philip K. Dick rozostřuje realitu, identitu a vědomí.
Sci-fi se stává experimentálním prostorem pro modelování jiných společností, často utopických nebo ekologicky udržitelných.
Kyberpunk a pozdní kapitalismus
Od 80. let je sci-fi ovlivněna nástupem počítačů, sítí, robotiky a globalizovaného kapitalismu. Kyberpunk vzniká jako odpověď na technokratickou dystopii:
William Gibson – Neuromancer: dehumanizace skrze technologie, vliv megakorporací.
Blade Runner (film): umělé bytosti žádající uznání své existence.
Společenské znaky:
Deregulace,
Urbanizace,
Eroze státní moci,
Hybridizace člověka a stroje.
Kyberpunk sci-fi není jen estetika neonů a hackerů – je to kritika neoliberalismu a informační nerovnosti.
21. století: Klimatická úzkost, diverzita a spekulativní etika
Dnešní sci-fi reaguje na:
Klimatické změny (New York 2140, The Ministry for the Future),
Sociální spravedlnost (afrofuturismus, postkoloniální sci-fi),
Etiku umělé inteligence, genetiky a autonomie.
Současné sci-fi se dále:
Globalizuje (autoři z Číny, Nigérie, Indie),
Hybridizuje (s hororem, fantasy, magickým realismem),
Přesouvá do interaktivních médií (videohry, virtuální realita, AI generovaný obsah).
Závěr: Sci-fi jako kulturní seismograf
Společenský vývoj sci-fi ukazuje, že tento žánr není pouhou hrou s představivostí. Je to reflexe a predikce – forma kulturní kritiky, která zkoumá nejen to, co může být technicky možné, ale i to, co bude eticky únosné, politicky pravděpodobné a civilizačně rozhodující.
Každá éra sci-fi vypovídá o svých strachách, nadějích a hodnotách. V tomto smyslu je science fiction zpětným zrcátkem i zkušební laboratoří lidstva.
