Koudel je vedlejším produktem při zpracování lýkových rostlin, zejména lnu (Linum usitatissimum) a konopí (Cannabis sativa), kdy dochází k oddělování vláken od dřevnatého jádra stonku. Proces její výroby zahrnuje několik zásadních fází, z nichž sušení a lámání patří k nejdůležitějším. Tyto fáze mají zásadní vliv na výslednou kvalitu vláken – a tím i na jejich vhodnost pro další použití, například jako výplň do gambesonů, těsnicí materiál, nebo jako součást lanoví. Tento článek se detailně věnuje technologickému postupu sušení a lámání, s důrazem na technické aspekty, dobové nástroje a fyzikální proměny materiálu.
Předpoklady pro sušení a lámání
Před vlastním sušením a lámáním musí být rostlinný materiál připraven v předešlých krocích:
Sklizeň rostlin – ve stádiu technické zralosti (před plným dozráním semen), obvykle v létě.
Rosolování nebo máčení – fermentační proces, který uvolňuje pektiny a umožňuje oddělení lýkových vláken od pazdeří (dřevnatého stonku).
Předběžné osušení – po rosolování se stonky rozprostírají na loukách, kde dochází k částečnému vyschnutí.
Následující dvě fáze – sušení a lámání – umožňují mechanické oddělení vláken a výrobu jak přadného vlákna, tak i koudele.
Sušení koudele: Účel, metody a požadavky
Sušení je klíčovým krokem zajišťujícím, že materiál bude dostatečně křehký pro lámání, ale zároveň si zachová vlákennou integritu. Úkolem sušení je snížit vlhkost stonků (po rosolování) na hodnoty mezi 10–15 %, aby došlo k optimálnímu štěpení pazdeří při lámání.
Tradiční způsoby sušení:
Sluneční sušení na poli – nejběžnější metoda, kdy se stonky rozprostírají v tenké vrstvě na travnatých plochách. Doba sušení: 4–10 dní v závislosti na počasí.
Sušení na hácích nebo tyčích – ve svazcích, zavěšené na dřevěných konstrukcích nebo plotech, často používané v podzimním období.
Sušení u pece nebo v sušárnách – rychlejší metoda pro chladnější období; riziko přesušení či spálení vláken.
Kritické parametry:
Teplota vzduchu: ideálně 20–35 °C.
Relativní vlhkost vzduchu: pod 60 %.
Průchodnost vzduchu: důležitá pro rovnoměrné sušení (průvan, otevřené plochy).
Následky nevhodného sušení:
Přesušení → lámavost vláken, ztráta pružnosti.
Nedosušení → plesnivění, špatné lámání, nižší kvalita vláken.
Lámání: Mechanické oddělení lýkového vlákna od pazdeří
Lámání (někdy označované jako „lámání stonku“ nebo „lámaní pazdeří“) je mechanický proces, jehož cílem je:
Rozdrtit dřevnaté části (pazdeří) na malé kousky.
Zachovat vlákenné svazky lýka co nejdelší a nejúplnější.
Uvolnit vláknitý materiál pro další česání (výroba přadného vlákna i koudele).
Tradiční nástroje:
Lámačka (často dřevěná) – jednoduchý pákový mechanismus, tvořený několika břevny (příčně uložené).
Materiál se vloží mezi horní a spodní rameno.
Horní břevno se přiklápí silou paže – dochází k drcení a oddělení pazdeří.
Postup se několikrát opakuje po celé délce stonku.
Šlapací nebo ruční mlýnky – užívané v pozdějších obdobích, zejména v manufakturním zpracování. Umožňují vyšší efektivitu.
Technika lámání:
Jednotlivé stonky nebo malé svazky se lámou postupně, odspodu nahoru.
Cílem je rozdrtit pazdeří, ale nezničit lýkové vlákno.
Dobrý lámací proces poznáme tak, že zůstávají dlouhá, pružná vlákna a jemné kousky pazdeří, které lze později snadno vytřást nebo vyškrábat.
Výsledek lámání:
Dlouhá lýková vlákna → dále česaná, určena k předení.
Krátká vlákna + nečistoty → oddělena jako koudel (technické vlákno).
Kvalita koudele po lámání
Kvalita získané koudele závisí na:
Míře lámání – příliš slabé lámání → vlákna nejsou uvolněna; příliš silné → vlákna se lámou na příliš malé kusy.
Rovnoměrnosti sušení – nestejnoměrně vysušené stonky vedou k nehomogennímu lámání.
Zbytkové vlhkosti – příliš vlhký materiál se „drtí“ místo „láme“, což vede k znečištění koudele pazdeřím.
Správně zpracovaná koudel má:
Délku vláken 2–5 cm
Měkký, ale hrubý omak
Dobrou nasákavost a pružnost
Minimum pazdeří a prachu
Závěr
Proces sušení a lámání představuje klíčovou technologickou fázi při výrobě koudelového materiálu. Ovlivňuje nejen jeho fyzikální a mechanické vlastnosti, ale i možnosti následného využití. Důsledná kontrola parametrů sušení (vlhkost, teplota, proudění vzduchu) a technika lámání (drcení bez poškození vláken) vedou k efektivnímu oddělení kvalitního přadného vlákna a hodnotné koudele.
Zvládnutí tohoto procesu bylo v minulosti základním předpokladem pro výrobu oděvních, vojenských i stavebních komponent a i dnes má význam v rekonstrukční, řemeslné i ekologické výrobě.
