Sympatetická magie je magický koncept založený na principu spojitosti a podobnosti, který tvrdí, že objekty nebo bytosti vzájemně propojené mohou ovlivňovat jedna druhou, i když jsou fyzicky oddělené. Tento princip vychází z myšlenky, že podobné věci mají moc ovlivňovat se navzájem (zákon podobnosti) nebo že objekty, které byly jednou spojeny, si uchovávají magické propojení (zákon kontaktu).
Základní principy sympatetické magie
- Zákon podobnosti: „Podobné vyvolává podobné.“ Například rituály, při kterých se figurky nebo symboly používají jako reprezentace lidí, mají za cíl ovlivnit tyto osoby.
- Příklad: Voodoo panenky, kde manipulace s figurkou ovlivňuje osobu, kterou reprezentuje.
- Zákon kontaktu: „To, co bylo jednou spojeno, zůstává spojeno.“ Předměty, které byly ve fyzickém kontaktu s osobou, mohou být použity k ovlivnění této osoby.
- Příklad: Vlasy, nehty nebo oblečení používané při magických rituálech.
Historie sympatetické magie
Sympatetická magie je jedním z nejstarších známých magických principů, jehož kořeny sahají do pravěkých a raných civilizací.
- Pravěké kultury: Malby v jeskyních často znázorňovaly lov nebo jiné činnosti, které měly magicky zajistit úspěch. Například malba zvířete prostřeleného šípem měla přinést štěstí lovci.
- Antické civilizace: Řekové a Římané používali sympatetickou magii v lékařství, kdy se podobné rostliny nebo předměty používaly k léčbě příslušných částí těla (doktrína signatur).
- Středověká Evropa: V této době byla sympatetická magie spojena s alchymií a astrologií, kdy se předpokládalo, že makrokosmos (vesmír) a mikrokosmos (člověk) jsou vzájemně propojené.
Sympatetická magie ve fantasy literatuře
Sympatetická magie je častým motivem v literatuře, zejména ve fantasy, kde slouží jako prostředek k vytváření originálních magických systémů.
- Patrick Rothfuss: Jméno větru
Sympatetická magie je hlavním magickým systémem tohoto díla. Spojuje zákon podobnosti a kontaktu, přičemž každý magický úkon vyžaduje energii a znalosti fyziky. Například manipulace s předmětem vyžaduje propojení s jeho sympatetickým „dvojníkem“. - George R.R. Martin: Píseň ledu a ohně
Čarodějnictví Melisandry zahrnuje prvky sympatetické magie, například použití krve krále Stannise k vyvolání magických efektů. - J.K. Rowling: Harry Potter
Použití vlasů nebo nehtů v lektvaru mnoholičného lektvaru je příkladem sympatetické magie, která využívá osobní propojení k transformaci.
Aplikace sympatetické magie v rituálech
V příbězích i v reálné magické praxi sympatetická magie zahrnuje následující rituály:
- Léčivé rituály: Použití rostlin, které svou formou připomínají části lidského těla, k léčbě těchto částí.
- Ovlivnění počasí: Rituály, při kterých se napodobuje pršet nebo foukat vítr, aby se vyvolaly skutečné klimatické jevy.
- Ovládnutí osudu osoby: Vytvoření symbolického spojení mezi předmětem (např. panenka, obrázek) a konkrétní osobou za účelem jejího ovlivnění.
Pravidla a limity sympatetické magie
Dobře koncipovaná sympatetická magie ve fantasy příbězích obvykle zahrnuje pravidla a limity, které jí dávají věrohodnost:
- Energie a cena: Každý magický úkon vyžaduje fyzickou nebo duševní energii, která zabraňuje nadužívání magie.
- Přesnost spojení: K úspěšnému provedení sympatetické magie je třeba přesný symbol nebo skutečný fyzický předmět.
- Nebezpečí zpětného vlivu: Pokud magické propojení selže, může to mít negativní dopady na sesílatele magie.
Vliv sympatetické magie na moderní kulturu
Sympatetická magie se objevuje nejen ve fantasy, ale také v populární kultuře, filmech a hrách. Například filmy jako Voodoo nebo hry jako The Elder Scrolls často obsahují sympatetické rituály jako součást herní mechaniky nebo příběhu. Téma propojení a vlivu na dálku také ovlivňuje moderní fikci spojenou s psychologií a metafyzikou.
Závěr
Sympatetická magie představuje fascinující prvek fantasy literatury a mytologie, který spojuje kreativitu s hlubokými archetypy lidského myšlení. Její flexibilita a možnosti přidávají příběhům hloubku a originalitu, což z ní činí jeden z nejvýznamnějších principů magického vyprávění.
