Úvod a literární východiska
Tajuplný ostrov (L’Île mystérieuse, 1874) je jeden z vrcholných románů Julese Verna, představitele vědeckofantastické literatury 19. století. Tento dobrodružný román navazuje volně na předchozí Verneova díla (Dvacet tisíc mil pod mořem a Děti kapitána Granta) a je výrazným příkladem propojení vědeckého optimismu a imperiálního myšlení. Filmové adaptace této předlohy se rozprostírají napříč stoletím, každá však přistupuje k látce jinak: od věrné adaptace až po volné parafráze žánrově modifikované (sci-fi, fantasy, akční film).
Významné filmové adaptace
Tajuplný ostrov (1929, režie: Lucien Hubbard)
První (částečně) zvuková verze románu, zčásti ještě němá, natočená jako vysokorozpočtový spektákl společnosti MGM.
Příběh silně modifikován, přidány mimozemské prvky.
Důraz kladen na technické efekty (podmořské scény), na úkor věrnosti předloze.
Mysterious Island (1961, režie: Cy Endfield, produkce Ray Harryhausen)
Britská adaptace s ikonickými stop-motion efekty Raye Harryhausena.
Zavedení gigantických zvířat (krabi, ptáci) – výrazné odchýlení od vědeckého realismu k dobrodružné fantasy.
Přesto zachovává základní verneovskou ideu o využití vědy jako nástroje přežití.
Kapitán Nemo ztvárněn jako tragická postava, čímž se prohlubuje intertextualita s 20 000 mil pod mořem.
Le Secret de l’île mystérieuse (1973, režie: Juan Antonio Bardem, Henri Colpi)
Francouzsko-španělská koprodukce, nejvěrnější knižní předloze.
Zachován humanistický a civilizační tón, důraz na kolektivní úsilí a technickou racionalitu.
Film se drží realistického vyobrazení postav i vědeckých aspektů přežití na ostrově.
Journey 2: The Mysterious Island (2012, režie: Brad Peyton)
Volná moderní adaptace s akčními a dobrodružnými prvky, cílená na mladé publikum.
Silně stylizovaný vizuál, CGI prostředí, humor a akce na úkor vědecké logiky.
Film obsahuje explicitní odkazy na Vernův svět, ale převrací ho do rodinné podívané s hollywoodskou strukturou.
Žánrová stylizace a přechod mezi médii
Zatímco Verneův román je příkladem vědeckého románu (roman scientifique), většina filmových adaptací osciluje mezi sci-fi, dobrodružným filmem, survival narativem a v pozdějších obdobích fantasy. Tento posun souvisí se změnou očekávání diváků i možnostmi vizuálních efektů. Přesuny žánrového rámce mají dopad na interpretaci základních motivů:
Věda jako prostředek emancipačního úsilí se v novějších verzích redukuje na pozadí.
Příroda jako výzva je v novějších adaptacích estetizována nebo nahrazena spektáklem (např. obří fauna).
Kolektivní spolupráce ustupuje individuálním hrdinům a rodinným strukturám.
Vědecký diskurz a jeho filmová reprezentace
Verneova didaktická metoda se ve filmech transformuje podle doby vzniku:
V adaptacích z 50.–70. let je věda prezentována jako pozitivní síla racionality, ztělesněná postavami inženýra (Smith/Cyrus) nebo kapitána Nema.
V novějších verzích (po roce 2000) dochází k deintellektualizaci vědeckých prvků – věda je spíše nástrojem zábavy než epistemologickým modelem světa.
Mizí reálné principy fyziky, biologie a chemie, převažuje magicko-technologický realismus, kde „všechno je možné“.
Kolonialismus, gender a kulturní ideologie
Román nese typické znaky koloniální ideologie 19. století – civilizační mise Evropanů, „osvojení“ neobydleného prostoru, přeměna přírody v kulturu. Filmy často tyto motivy přejímají implicitně:
Postavy kolonizují prostor ostrova, využívají přírodní zdroje, pojmenovávají objekty a zakládají novou společnost.
V některých verzích (zejména Journey 2) se tyto motivy překlápějí do ekologického narativu, ale bez hlubší kritiky.
Genderové role: ženy často chybí, nebo jsou pasivní (výjimkou je 2012, kde má postava Kailani akčnější roli, ale spíše v rámci hollywoodské šablony).
Závěr
Film Tajuplný ostrov a jeho četné adaptace představují bohaté pole pro mezioborovou analýzu: literární adaptace, žánrové proměny, ideologické posuny i technologický vývoj audiovizuálního média. Zatímco Verne vytvořil v 19. století vědeckou vizi moderního člověka, filmové verze často reflektují spíše kulturní vkus své doby. Přesto je Tajuplný ostrov i nadále významnou součástí filmové historie, která ukazuje, jak se proměňuje naše představa o vědě, hrdinství a místě člověka ve světě.
