Film The Zero Theorem pochází z roku 2013, režisérem je Terry Gilliam. fullerstudio.fuller.edu+5Wikipedia+5Roger Ebert+5 Děj se odehrává v bližší budoucnosti a film má stopáž přibližně 1 h 47 min (v některých verzích 106 min). Wikipedia+1 Rozpočet byl odhadován mezi 8,5 a 13,5 miliony USD. Wikipedia+1 Hlavní role hrají Christoph Waltz jako Qohen Leth, Mélanie Thierry jako Bainsley, David Thewlis jako Joby a další. 

Dějová osnova a narativní konstrukce
V dystopickém světě korporace Mancom zadá sociálně izolovanému programátorovi Qohenovi Lethovi úkol vyřešit tajemný „nulový teorém“ – matematický problém, který má potvrdit, zda existence má smysl nebo naopak smysl nemá. IMDb+2Wikipedia+2 Qohen žije v opuštěném kostele‑bydlišti, čeká na telefonát, který má potvrdit význam jeho života. Tato osobní motivace je v konfliktu s korporátní mašinérií, jež čeká výsledek. fullerstudio.fuller.edu+1 Do toho vstupuje ženská postava Bainsley, nový spolupacient Bob, virtuální realita a vizuální apokalyptické obrazy černé díry. IMDb+1

Narativ filmu není striktně lineární – Gilliam pracuje s surrealistickými momenty, snovými scénami a vizuálními vložkami, což činí dějovou linii volutnější a více reflexivní než akční. Roger Ebert

Žánrové, tematické a ideové roviny
Film spojuje žánry: dystopie, sci‑fi, psychologický experiment a existenciální drama. Mezi klíčová témata patří:

  • Hledání smyslu (či jeho absence) – Qohenova snaha najít význam života a korporátní snaha dokázat, že nic neznamená vše („Everything = Nothing“) se uskutečňují naprosto protichůdně. Roger Ebert+1

  • Technologie, korporace a alienace – svět filmu připomíná pokračování Gilliamových děl Brazil a 12 Monkeys, přičemž tentokrát moc není primárně státní, ale korporátní. digitalspy.com

  • Izolace, identita a víra – Qohenovo veřejné i soukromé bytí je plné odcizení, jeho čekání na telefonát má náboženský podtext. fullerstudio.fuller.edu+1

  • Surrealismus a vizuální estetika jako forma kritiky – film používá kinematografii a výpravu jako prostředek pro pochopení chaosu moderního světa. Collider

Vizuální styl, režie a technické provedení
Terry Gilliam v tomto díle potvrzuje svůj vizuální rukopis: silné barvy, zkosené úhly, přetížené scény, které kladou na diváka náročnost i zábavu. Collider+1 Výprava má výraznou retro‑sf stylizaci spolu s hi‑tech prvky a futuristickými vizemi – interiér Qohenova prostoru (kostel, vyhořelý, pokrytý kabelem, obrazem černé díry) je silným obrazovým symbolem. fullerstudio.fuller.edu+1 Kamera a střih často působí fragmentovaně, aby reflektovaly mentální stav protagonista a strukturu světa. Wikipedie

Recepce, silné stránky a kritické poznámky
Film obdržel smíšené recenze – na Rotten Tomatoes kolem 49 % kriticky pozitivních recenzí. Rotten Tomatoes Kritici chválili vizuální styl a herecký výkon Waltze, ale upozorňovali na příliš roztříštěný scénář či nedostatečně vyladěné téma. Roger Ebert Některé recenze také poukazují, že globální box‑office byl slabý ve srovnání s rozpočtem. Wikipedia+1 Význam filmu spočívá v tom, že představuje jednu z posledních filmů Gilliamovy kariéry, které se věnují dystopii a humanismu v prostředí korporátního dohledu.

Závěr
Film The Zero Theorem patří ke klíčovým dílům pro poznání, jak lze filmem reflektovat moderní technologické utopie a distopie, filozofické otázky o smyslu života a vztah člověka a stroje. Ačkoli možná nedosahuje srozumitelné linearity nebo široké komerční přitažlivosti, z pohledu filmové analýzy nabízí bohatý materiál pro studium: corporativizace společnosti, vizuální stylizace dystopie, individuální krize i režijní autorský rukopis.