Šlichty jsou vodné roztoky nebo disperze polymerních látek, které se aplikují na osnovní příze s cílem zvýšit jejich odolnost proti mechanickému namáhání při tkaní. Správná volba typu šlichty hraje zásadní roli v předkalcovské přípravě, protože přímo ovlivňuje kvalitu osnovy, provozuschopnost tkacích strojů a výsledné vlastnosti tkaniny. Různé druhy šlicht se liší svým chemickým složením, fyzikálními vlastnostmi, aplikací i způsobem odstranění z hotové tkaniny (tzv. desizace).
Základní klasifikace šlicht podle složení
Šlichty lze rozdělit do tří hlavních kategorií:
Přírodní šlichty
Syntetické (umělé) šlichty
Kombinované (smíšené) šlichty
Každý typ má své výhody i nevýhody v závislosti na druhu příze, charakteru výroby, požadované kvalitě a způsobu desizace.
1. Přírodní šlichty
Přírodní šlichty jsou založeny především na škrobu a jeho derivátech. Používají se zejména při šlichtování bavlněných nebo viskózových přízí.
Škrob (kukuřičný, bramborový, pšeničný)
Nízká cena, dobrá filmotvornost, vysoká viskozita.
Hůře se odstraňuje (nutná enzymatická desizace).
Nevhodný pro syntetická vlákna – slabší adheze.
Dextrin (částečně hydrolyzovaný škrob)
Nižší viskozita, lepší smáčivost.
Vhodný pro jemnější příze nebo směsi.
Karboxymethylcelulóza (CMC)
Přírodní polysacharid s dobrou rozpustností ve vodě.
Zlepšuje pružnost filmu, snižuje tření, podporuje odstranitelnost.
Použití: Bavlna, viskóza, len; nízko až středně zatížené tkaniny.
2. Syntetické šlichty
Syntetické šlichty jsou tvořeny vodorozpustnými polymery nebo kopolymery. Jsou oblíbené pro svou vysokou stabilitu, dobrou odstranitelnost a kompatibilitu se syntetickými vlákny.
Polyvinylalkohol (PVA)
Výborná filmotvornost, vysoká pevnost filmu, dobrá smáčivost.
Dobře přilne k PES, PA a směsným přízím.
Dobře odstranitelná alkalickou desizací.
Vyšší cena než škrob.
Akrylátové polymery
Vysoká elasticita, snižují křehkost filmu.
Vhodné pro jemné příze a technické textilie.
Mohou být ve formě kopolymerních disperzí.
Polyakrylamid (PAM)
Zlepšuje pevnost šlichtového filmu, snižuje spotřebu šlichty.
Používá se v kombinacích.
Použití: PES, PA, PAN příze, směsi bavlna/PES, jemné a vysoce zatěžované osnovy.
3. Kombinované (smíšené) šlichty
Kombinace přírodních a syntetických polymerů se používají ke kompenzaci nedostatků jednotlivých složek. Cílem je optimalizovat filmotvornost, pružnost, smáčivost, cenu i odstranitelnost.
Škrob + PVA
Nejčastější kombinace v praxi.
Škrob snižuje náklady, PVA zvyšuje adhezi a pružnost.
Poměr obvykle 60:40 až 80:20.
CMC + akrylát
Pro jemné příze, redukuje tření a zvyšuje elasticitu filmu.
PVA + změkčovadla (glycerin, PEG)
Snižuje tvrdost filmu a lámavost, zvyšuje ohybovou odolnost.
Použití: Všestranné použití – od bavlny po syntetiku, včetně technických textilií.
Srovnání hlavních typů šlicht (přehledová tabulka)
Typ šlichty | Výhody | Nevýhody | Odstranění |
---|---|---|---|
Škrob | Levný, dobrá filmotvornost | Obtížně odstranitelný, křehký film | Enzymaticky |
PVA | Výborná adheze, pevnost, odolnost | Vyšší cena | Alkalicky |
CMC | Dobrá rozpustnost, zjemňuje film | Nižší pevnost filmu | Vodou/alkalicky |
Akrylát | Pružnost, nižší tření, odolnost | Vyšší cena, někdy horší viskozita | Alkalicky |
Kombinované směsi | Vyvážené vlastnosti, univerzálnost | Nutná přesná formulace | Závisí na složení |
Volba šlichty podle typu příze
Typ příze | Doporučená šlichta |
---|---|
Bavlna | Škrob, škrob + CMC |
PES (polyester) | PVA, PVA + škrob, PVA + akrylát |
Bavlna/PES směs | Kombinace škrob + PVA |
Viskóza | CMC, škrob + CMC |
Polyamid (PA) | PVA, akrylát + CMC |
Technické příze | Akrylát + PVA + změkčovadla |
Doplňkové složky šlichtových směsí
Změkčovadla – glycerin, PEG, sorbitol (zvyšují pružnost filmu).
Smáčedla – např. neiontové tenzidy pro zlepšení smáčení příze.
Antistatika – snižují elektrostatické náboje u syntetiky.
Antimikrobiální přísady – pro skladovatelnost šlichtových lázní.
Zahušťovadla/viskozifikační látky – pro úpravu reologie směsi.
Závěr
Typ šlichty je nutné volit vždy na základě konkrétních podmínek výroby: typu příze, způsobu tkaní, požadovaného výkonu tkacího stroje a způsobu následného zpracování tkaniny. Moderní šlichty se vyznačují nejen lepší filmotvorností, ale také šetrností k životnímu prostředí, snadnější odstranitelností a lepší kompatibilitou s digitálními šlichtovacími linkami. Využití kombinovaných receptur představuje flexibilní a účinný přístup k optimalizaci výkonu celého šlichtovacího procesu.