Základní informace o filmu a jeho předloze

Valerian a město tisíce planet (Valerian and the City of a Thousand Planets) je francouzský sci-fi film z roku 2017, který režíroval a produkoval Luc Besson. Scénář napsal sám Besson podle francouzského komiksu Valérian et Laureline, který od roku 1967 publikovali Pierre Christin (scénář) a Jean-Claude Mézières (ilustrace). Komiks patří mezi klíčová díla evropské science fiction a silně ovlivnil například Star Wars nebo Pátý element (také režie Besson).

Děj a tematické jádro filmu

Film se odehrává v 28. století, kdy lidstvo navázalo kontakt s mimozemskými civilizacemi. V centru dění stojí dva vesmírní agenti – major Valerian (Dane DeHaan) a seržantka Laureline (Cara Delevingne) – kteří jsou vysláni na orbitální stanici Alpha, město tisíce planet, kde dochází k narušení stability a existenciálnímu ohrožení celého systému.

Hlavní tematické okruhy:

  • Multikulturalismus a koexistence: Stanice Alpha je modelovým světem, kde stovky různých druhů spolupracují – metafora pro ideál galaktické unie, ale i zranitelnost systému bez etických základů.

  • Kolonialismus a odpovědnost: Zničení planety mírumilovných Pearlanů lidmi (nebo jejich zástupci) je přímou alegorií na reálný kolonialismus, genocidu a potlačení jiných kultur.

  • Láska a identita: Romantická linka mezi Valerianem a Laureline má překvapivě silný emocionální rozměr a staví na kontrastu mezi povinností a city.


Vizuální styl, efekty a produkční kontext

Luc Besson se pokusil vytvořit největší evropský sci-fi film všech dob. Rozpočet filmu dosáhl výše přes 180 milionů dolarů, čímž se stal nejdražším nezávislým evropským filmem historie. Na tvorbě vizuálních efektů se podílela studia Weta Digital a Industrial Light & Magic, přičemž na obrazovce se objevuje přes 2 700 CGI záběrů.

Vizuální styl filmu je výrazně ovlivněn původní komiksovou estetikou: zářivé barvy, exotické mimozemské světy, architektura i fauna/flóra byly navrženy s důrazem na originalitu a neamerické vizuální konvence. Jedním z nejvíce ceněných segmentů je virtuální trh "Big Market", kde se prolínají dimenze reality a iluze.


Režie, scénář a vyprávěcí struktura

Bessonův režijní styl je zde velmi stylizovaný a vizuálně nasycený, nicméně scénář je často kritizován za přílišnou roztříštěnost a nedostatečné psychologické prokreslení hlavních postav. Děj je lineární, avšak přerušovaný epizodickými scénami, které někdy působí jako samostatná "okna do světa", nikoli jako organické součásti hlavního narativu.

Silná stránka: světová výstavba (worldbuilding). Slabá stránka: nelineární emocionální oblouk postav a slabší dialogy.


Hudba a zvuková složka

Hudbu složil Alexandre Desplat, ovšem část skladeb byla kvůli produkčním změnám vyřazena a nahrazena kompozicemi Evana Evanse a dalších autorů. Úvodní sekvence s písní “Space Oddity” (David Bowie) je jedním z vrcholů filmu – poetická a symbolická prezentace vývoje vesmírné stanice Alpha.

Zvukové efekty a mixáž odpovídají standardům AAA produkce – prostorové ztvárnění, futuristické zvuky lodí, zbraní a prostředí jsou na vysoké úrovni.


Obsazení a herecké výkony

Výkony hlavních herců – Dane DeHaan a Cara Delevingne – byly přijaty rozporuplně. Kritici poukazují na chybějící chemii mezi oběma představiteli a na nevýraznost Valerianovy postavy. Naopak Cara Delevingne byla často označována za výraznější a charismatičtější.

Vedlejší role ztvárnili mimo jiné Clive Owen, Rihanna (jako Bubble), Ethan Hawke nebo Rutger Hauer (v malé roli prezidenta Federace).


Přijetí a dopad

Přestože film zaznamenal pozitivní ohlasy z hlediska vizuální kreativity a věrnosti duchu předlohy, v pokladnách kin komerčně selhal – při rozpočtu přes 180 milionů dolarů vydělal jen něco málo přes 225 milionů celosvětově, což při marketingových nákladech znamenalo ztrátu.

Film si nicméně získal kultovní status mezi fanoušky evropské sci-fi a jako adaptace se považuje za jeden z nejvěrnějších přepisů evropského komiksového stylu do hraného filmu.


Závěr

Valerian a město tisíce planet je filmem, který se pokusil redefinovat hranice evropské science fiction a nabídnout alternativu k hollywoodskému pojetí žánru. Z hlediska výtvarného a světotvorného je mimořádně bohatý a inovativní. Na druhé straně trpí dramaturgickými nedostatky a nevyváženým tempem. Přesto představuje zásadní pokus o emancipaci evropské fantastiky ve filmovém průmyslu a inspiraci pro budoucí adaptace komiksového materiálu mimo americký kulturní rámec.