Vkládání krajky (insertion lace) je specifický způsob aplikace, při němž je krajka vsazena mezi dvě textilní vrstvy nebo přímo do konstrukční linie oděvu či textilu, čímž tvoří součást nosné struktury a nikoliv pouze povrchovou dekoraci. Tento postup je hojně využíván v oděvní technice, bytovém textilu a zejména v liturgickém odívání, kde umožňuje propojení symboliky, estetiky a funkční struktury v jednom prvku.
Z hlediska textilní technologie se jedná o náročnější proces než běžné našívání, neboť vyžaduje precizní manipulaci s krajkou, rovnoměrnost švového přídavku, souměrnost vzoru a respektování směru nitě jak u krajky, tak u podkladu.
Typologie vkládané krajky podle konstrukce
1. Rovná vkládaná krajka
– Nejčastější typ, používaný v linii rovných švů (např. na rukávech, jhu, lemu sukně).
– Vhodné pro torchon, strojovou rovnou krajku, některé typy háčkovaných a vyšívaných krajek.
2. Tvarovaná vkládaná krajka
– Vsazuje se do zakřivených linií (např. u výstřihů, obloukových členění).
– Nutná úprava krajky – např. zastřižení v oblouku, tvarování napařováním nebo použití krajky s pružnou strukturou.
3. Víceřadá vkládaná krajka
– Více krajkových pásů se vkládá paralelně vedle sebe (např. u slavnostních alb, záclon, pokrývek).
– Nutná přesnost v rozměrové a vzorové návaznosti.
Výběr vhodného typu krajky pro vkládání
Typ krajky | Vlastnosti | Vhodnost pro vkládání |
---|---|---|
Torchon | Rovná, pevná, snadno začištitelná | Velmi vhodná |
Strojová rovná krajka | Pravidelný okraj, dostupnost | Vhodná |
Háčkovaná krajka | Hrubší, plastická | Vhodná do rustikálních textilií |
Tylová krajka s výšivkou | Jemná, průhledná | Vhodná do prádla a slavnostních textilií |
Paličkovaná krajka s nepravidelným okrajem | Obtížně všívatelná | Nevhodná bez úprav |
Technologický postup vkládání krajky
1. Příprava podkladu a krajky
– Krajka musí být opravena, vyrovnána a případně zažehlená.
– Okraje krajky se mohou obnitkovat (overlock) nebo ponechat nezačištěné, pokud je stabilní.
– Látka se nastřihne v místě budoucí vsadky, přičemž se počítá se švovým přídavkem 1–1,5 cm.
2. Všívání krajky
– Krajka se vloží mezi dva díly látky lícem k líci.
– Sešije se jednoduchým nebo francouzským švem podle potřeby (např. u prádla).
– Poté se švové přídavky rozevřou, zažehlí a prošijí z líce, případně se krajka ještě přišije z rubu klíčkovacím stehem, aby byla plně fixována.
3. Začištění a kontrola
– Švové přídavky nesmí prosvítat skrze krajku.
– Okraje krajky musí symetricky navazovat a nesmí být vlnité.
– Vzor krajky by měl být opticky vycentrován.
Specifika vkládání krajky v liturgickém textilu
V liturgickém kontextu je vkládaná krajka:
Součástí strukturální kompozice (např. v dolním lemu alby, na rukávech rochety).
Obvykle paličkovaná torchonová krajka nebo jemná strojová tylovka.
Důležitá je ikonografie – např. opakující se kříž, hrozen, kalich.
Krajka je často podložena jemnou batistovou nebo tylovou výztuhou pro lepší stabilitu.
Vkládání probíhá s důrazem na reverzibilitu (možnost demontáže pro praní nebo restaurování).
Užití v konfekčním a bytovém textilu
Dámské halenky a šaty – vsazené pásky krajky do živůtku, rukávu, sukňového lemu
Ložní prádlo – vkládaná krajka na povlaky, přehozy, deky
Záclony a závěsy – střídání pruhů textilie a krajky (zejména u vitrážových záclon)
Křestní košilky, dětské šaty – jemná vkládaná krajka s výšivkou
Údržba textilu s vkládanou krajkou
Praní dle citlivější složky (nejčastěji krajka)
Doporučeno ruční praní nebo program na jemné prádlo (30–40 °C)
Sušení na plocho nebo na ramínku bez přímého slunce
Žehlení z rubu, ideálně přes plátno
U liturgických textilií možnost dočasného vypárání krajky před praním
Závěr
Vkládání krajky představuje vysoce odbornou textilní techniku, která vyžaduje precizní zpracování, znalost materiálů a respekt k konstrukční logice výrobku. Správně provedené vkládání krajky zvýší nejen estetickou hodnotu, ale i strukturální soudržnost a funkčnost výsledného textilu. V oblasti oděvnictví, liturgie i bytového textilu zůstává tato technika tradiční, ale stále aktuální součástí textilního řemesla.