Tkaniny jsou plošné textilie vyráběné proplétáním dvou soustav nití – osnovy a útku. Jejich výsledné vlastnosti nejsou určeny pouze použitým materiálem, ale také strukturou vazby, hustotou tkaní, jemností příze, způsobem úpravy a dalšími technologickými faktory. Vlastnosti tkanin zásadním způsobem ovlivňují jejich funkčnost, komfort nošení, životnost a vhodnost pro konkrétní aplikaci. Pro odborné hodnocení se tyto vlastnosti dělí na mechanické, fyzikální, chemické, funkční a estetické.
Mechanické vlastnosti tkanin
Pevnost v tahu
Pevnost v tahu je schopnost tkaniny odolávat silám působícím ve směru osnovy nebo útku bez přetržení. Je ovlivněna:
Materiálem příze (např. polyester má vyšší pevnost než bavlna)
Hustotou tkaní (více nití = vyšší pevnost)
Typem vazby (např. plátnová vazba má vyšší pevnost než atlasová)
Použití: důležitá u technických textilií, pracovních oděvů, stanovin a výztuží.
Tažnost a roztažnost
Tažnost je schopnost tkaniny prodloužit se před přetržením. Roztažnost zahrnuje také elastické prodloužení a návrat do původního stavu. Přirozená tažnost závisí na vláknu a vazbě:
Přírodní vlákna (např. bavlna) mají malou tažnost
Elastická vlákna (např. elastan) výrazně zvyšují roztažnost
Pleteniny jsou obecně roztažnější než tkaniny, ale tkaniny s keprovou nebo elastickou osnovou mohou vykazovat pružnost
Odolnost proti oděru
Jedná se o schopnost tkaniny odolávat mechanickému opotřebení při tření. Testuje se např. metodou Martindale. Tkaniny s vyšší hustotou, keprovou vazbou nebo syntetickým složením bývají odolnější.
Použití: čalounění, pracovní oděvy, obuvnický textil, technické krytiny.
Fyzikální vlastnosti tkanin
Gramáž (plošná hmotnost)
Udává se v g/m² a udává hmotnost textilie na jednotku plochy. Vyšší gramáž znamená obvykle vyšší odolnost, ale nižší prodyšnost a komfort.
Lehká tkanina: <150 g/m² (např. košilovina)
Středně těžká: 150–250 g/m² (např. oblekové látky)
Těžká: >250 g/m² (např. džínovina, pracovní textilie)
Propustnost vzduchu a par
Tkaniny musí umožnit cirkulaci vzduchu a odvod vlhkosti z těla. To je klíčové pro komfort při nošení. Propustnost závisí na:
Hustotě tkaní
Typu vláken (přírodní vs. syntetická)
Úpravách povrchu (např. zátěr snižuje propustnost)
Použití: sportovní a funkční oděvy, pracovní oděvy, ložní prádlo.
Tepelná vodivost a izolace
Tkaniny s nízkou tepelnou vodivostí poskytují tepelnou izolaci. Vzduch zachycený v mezerách mezi vlákny hraje klíčovou roli. Vlněné tkaniny izolují lépe než polyesterové kvůli vyšší schopnosti zachytit vzduch.
Použití: zimní oděvy, izolační vrstvy, stínicí textilie.
Chemické a biologické vlastnosti tkanin
Odolnost vůči chemikáliím
Syntetická vlákna (např. polyester, polypropylen) bývají odolná vůči kyselinám a zásadám, zatímco přírodní vlákna (bavlna, len) jsou citlivější.
Použití: pracovní oděvy pro chemický průmysl, filtrační textilie.
Odolnost proti mikroorganismům a plísním
Přírodní vlákna jsou náchylnější k napadení plísněmi a mikroorganismy, zejména ve vlhkém prostředí. Antimikrobiální úpravy (např. ionty stříbra) se používají k zajištění hygieny.
Použití: zdravotnické textilie, ložní prádlo, sportovní oděvy.
Funkční vlastnosti tkanin
Vodoodpudivost a nepropustnost
Vodoodpudivé tkaniny mají úpravu, která brání vsáknutí vody (např. DWR – Durable Water Repellent). Pro vodonepropustnost je nutná kombinace zátěru nebo membrány.
Vodoodpudivá tkanina = kapky stékají po povrchu
Vodonepropustná tkanina = odolá tlaku vody (měří se v mm vodního sloupce)
Použití: outdoor vybavení, pláštěnky, technické krytiny.
Hořlavost a zpomalování hoření
Tkaniny mohou být inherentně nehořlavé (např. aramidová vlákna) nebo chemicky ošetřené. Nehořlavost je zásadní u ochranných oděvů (např. hasičské, svářečské obleky).
Antistatické vlastnosti
Tkaniny mohou být upraveny tak, aby zabránily vzniku elektrostatického náboje. Přidávají se vodivé nitě (uhlíkové, kovové) nebo antistatické úpravy.
Použití: elektronický průmysl, výbušné prostředí, čisté provozy.
UV odolnost
Tkaniny vystavené UV záření (zejména polyesterové) mohou časem degradovat. UV stabilizace je důležitá pro outdoorové použití.
Použití: markýzy, plachty, stany, zahradní textilie.
Estetické a uživatelské vlastnosti tkanin
Omák a poddajnost
Omák (vjem na dotek) je subjektivní vlastnost ovlivněná materiálem, typem příze a finální úpravou. Například česané bavlněné tkaniny jsou jemnější než polyesterové.
Srážlivost
Přírodní tkaniny (zejména bavlna a len) mají tendenci se srážet při praní. Srážlivost se minimalizuje sanforizací – mechanickou předúpravou tkaniny.
Záhybovatelnost a mačkavost
Syntetické tkaniny jsou méně náchylné k mačkání než přírodní. Mačkavost lze snížit chemickými úpravami (např. permanentní lisování).
Stálobarevnost
Označuje schopnost tkaniny udržet barvu při praní, slunění, otěru apod. Hodnotí se stupnicí 1–5 nebo 1–8 (podle normy ISO 105).
Závěr
Vlastnosti tkanin určují jejich kvalitu, vhodnost pro daný účel a uživatelský komfort. Správný výběr tkaniny závisí na konkrétním požadavku – ať už jde o estetiku, funkčnost, bezpečnost nebo technickou náročnost aplikace. Důkladné porozumění mechanickým, fyzikálním a funkčním charakteristikám je klíčové nejen pro výrobce, ale i pro designéry, technické pracovníky a koncové uživatele v různých odvětvích.
