Volánky (z francouzského volant = letící, vlající) jsou ozdobné pruhy látky, které jsou podélně nařasené nebo zřasené a následně našité na jinou textilii. Slouží jako estetický a často i konstrukční detail, který dodává oděvu objem, pohyb a romantický charakter. Volánky byly populární již v období baroka a rokoka, vracely se v různých formách během viktoriánské éry, 30. a 70. let 20. století a i dnes jsou běžným prvkem v dámské módě.
Konstrukční princip volánků
Volánek vzniká zpravidla tak, že je pruh látky delší než cílové místo, kam bude přišit, a díky tomu se při sešití vytvoří rýhy nebo vlnky. Délka volánku vůči místu našití se obvykle udává v poměru:
1,5 : 1 – lehké nařasení
2 : 1 – střední objem
3 : 1 a více – bohatý, výrazný efekt
Zásadní jsou dvě hodnoty:
Délka základny (šíře okraje, kam se volánek přišívá)
Šířka volánku (od základny k vnějšímu okraji, tedy výška volánku)
Typy volánků podle konstrukce
Klasický rovný volánek
Jednoduchý pruh látky nařasený po jedné straně.
Použití: lemy rukávů, sukní, halenek.
Kruhový (kruhově stříhaný) volánek
Vystřihuje se ve tvaru kruhu nebo spirály; nevzniká řasením, ale přirozeným vlněním.
Výhoda: bez nadbytečné hmotnosti a švu.
Použití: elegantní límce, šaty, taneční kostýmy.
Vícenásobný (kaskádový) volánek
Vrstvení více volánků nad sebe.
Využití: společenské šaty, bohaté rukávy, dekorativní detaily.
Volán do tvaru V nebo U
Konstruován tak, aby vytvářel dynamické linie v dekoltu nebo zádech.
Použití: halenky, šaty, topy.
Volán s obráceným nařasením (inverzní)
Volán je sešit tak, že se jeho křivka stáčí dovnitř.
Efekt: měkký, méně vystupující objem.
Technické zpracování volánků
Volánky se mohou zpracovávat ručně, strojově nebo průmyslově – způsob závisí na použití a typu látky.
Postup výroby klasického volánku:
Střih pruhu látky – délka dle požadovaného poměru řasení (např. 2× delší než cíl).
Začištění okrajů – pomocí overlocku, lemování nebo ozdobného stehu (např. rolovaný lem).
Nařasení – buď pomocí dvou rovnoběžných stehů a následného stažení nitě, nebo pomocí řasicí patky.
Přišití na základní látku – rovnoměrné rozprostření řas, následné prošití.
Materiály vhodné pro volánky
Volánky mohou být zhotoveny z téměř jakéhokoli materiálu, ale nejčastěji se používají:
Lehké a splývavé látky: šifon, žoržet, viskóza, hedvábí
Tužší materiály pro strukturu: organza, taft, popelín
Úplety pro sportovní nebo dětskou módu
Krajky a tyl – pro spodní sukně, spodní lemování nebo spodní volán
Vliv volánků na konstrukci a siluetu oděvu
Volánky nejsou pouze dekorativní – jejich umístění ovlivňuje optické proporce těla:
Volánky na ramenou – rozšiřují ramena, vyvažují boky
Volánky na sukni – přidávají objem a pohyb v dolní části
Svislé volánky – prodlužují postavu
Horizontální volánky – rozšiřují danou oblast
Stylistické a estetické využití volánků
Romantický styl – typické pro volánky na rukávech, dekoltech, sukních
Vintage móda – návraty ke stylům 30., 40. a 70. let
Boho a etno prvky – volánky z přírodních materiálů v kombinaci se střapci
Haute couture a avantgarda – asymetrické, vrstvené a objemné volánky jako dominanta oděvu
Volánky v průmyslové výrobě
Automatizace – moderní šicí stroje s řasicími programy (např. smock nebo shirring)
CAD/CAM systémy – přesné návrhy střihu volánku podle typu látky a výsledného efektu
Vrstvení s jinými prvky – krajka, výšivka, výztuhy pro tvarování objemu
Údržba a trvanlivost volánků
Závisí na materiálu a konstrukci:
Jemné látky: doporučeno ruční praní nebo program pro jemné prádlo
Pevné látky: běžná údržba, ale nutno chránit před deformací
Žehlení: jemně napařovat; spirálové nebo kruhové volánky napařovat do tvaru
Skladování: oděvy s objemnými volánky nejlépe zavěšené na ramínku
Závěr
Volánky představují více než jen ozdobný detail – jsou konstrukčním prvkem s významným vlivem na siluetu, pohyb i vnímání oděvu. Díky své variabilitě a schopnosti dodat oděvu jemnost, romantičnost nebo naopak dramatický objem, si udržují své místo v moderním i tradičním návrhářství. Správně navržený a technicky provedený volánek může být klíčovým prvkem celého designu.
