Korzet je technicky i historicky komplexní oděvní součást, která sloužila od středověku až do počátku 20. století jako tvarující a podpůrný prvek ženské siluety, případně i jako součást mužského nebo zdravotního oděvu. Výroba korzetu vyžaduje znalosti v oblasti oděvní konstrukce, práce s výztuhami, textilní technologií, historických střihů i ergonomie lidského těla. V tomto článku se zaměříme na konkrétní technologický proces výroby korzetů, používané materiály, typy výztuh, systémy šněrování i důležité rozdíly mezi módními, zdravotními a reenactorskými (rekonstrukčními) korzety.
Typy korzetů podle účelu a konstrukce
Historické korzety – založené na střihové analýze dochovaných oděvů (např. 16.–19. století)
Módní korzety – moderní reinterpretace, často bez výztuh nebo s minimálním tvarem
Zdravotní/ortopedické korzety – zaměřené na podporu zad a korekci páteře
Scénické korzety – určené pro film, divadlo nebo cosplay, někdy bez plné funkčnosti
Tightlacing korzety – konstrukčně robustní, pro trvalou úpravu pasu
Základní konstrukční anatomie korzetu
Přední díl (bust) – často vybaven ocelovým zapínáním (busk)
Zadní díl (back) – šněrovací pole se zpevněnými kraji
Boční díly (side panels) – přechod mezi hrudníkem a boky
Pasová linie (waist tape) – všitá výztužná stuha, která zabraňuje nadměrnému napětí
Tunýlky (boning channels) – kapsy pro výztuhy, zpravidla dvojité švy nebo samostatně našité pruhy
Používané materiály a jejich vlastnosti
1. Hlavní tkaniny (vnější a podšívkové):
Coutil – hustě tkaná bavlněná látka určená speciálně pro korzety, odolná proti deformaci
Twill, denim, kepr – pevné, ale méně specializované varianty
Satén, brokát, žakár – dekorativní vrstva, často kombinována s pevnější podšívkou
Plátno, plátěný batist – u historických replik, vrstvený s dalšími výztužemi
2. Výztuhy (kostice):
Spirálová ocel – pružná, umožňuje ohyb do všech směrů (používá se na bocích, poprsí)
Plochá ocel – velmi pevná, omezuje pohyb (vhodná pro záda a pod prsy)
Syntetické kostice (plastové) – levné, ale snadno se deformují, nevhodné pro těsné korzety
Historicky používaný velrybí vous (baleen) – dnes nahrazován spirálovou ocelí
3. Výztuhy a výztužné pásky:
Pasová stuha (waist tape) – bavlněná nebo polyesterová, všitá do švu nebo pod podšívku
Kovové busky (busk fastening) – přední zapínání s kolíky a očky
Očkování (grommets) – kovová oka (mosaz, ocel) pro šněrování
Postup výroby korzetu – krok za krokem
1. Konstrukce střihu
Vychází z historických střihových předloh nebo individuálního měření
Typicky 6 až 14 panelů, čím více panelů, tím lepší modelace
U historických replik se často používají dochované střihy (např. Patterns of Fashion – J. Arnold)
2. Příprava materiálu
Podlepování vrchní látky lepicí vložkou (pokud není použit coutil)
Střih se klade ve směru osnovy, aby nedocházelo k deformaci
V případě vícevrsstvého korzetu se jednotlivé vrstvy sesazují ručně nebo pomocí lepení
3. Šití panelů a tvorba tunýlků pro kostice
Všechny švy jsou pevně prošity (2–3x), často kombinací strojového a ručního šití
Tunýlky vznikají překladem švu, přišitím pásků nebo podsádkou
V případě historických metod – šité ručně, někdy skryté v podšívce
4. Vsazení busku (přední zapínání)
Levá část: přišití části s kolíky
Pravá část: opatrné proříznutí otvorů a přišití dílu s očky
Pevné podšití obou stran kvůli zatížení při oblékání
5. Všití pasové stuhy
Umístěna v oblasti nejužší části pasu
Propojuje všechny panely a chrání před deformací při utažení
6. Šněrovací pole
Vytvoření tunýlků pro zadní výztuhy
Zatlučení kovových oček pomocí lisovacích kleští nebo lisu
Všití zadního krycího klínu (lacing panel) – volitelně
7. Finální kompletace a lemování
Zastřižení horního a dolního okraje
Lemování (bias binding) – bavlněný nebo saténový lem, ručně nebo strojově
Případné dekorace: vyšívání, krajky, aplikace, šněrovací stuhy
8. Šněrování a funkční nastavení
Dvoubodové šněrování s „bunny ears“ – nejčastější pro správné stažení v oblasti pasu
Šněrovací šňůra: plochá polyesterová nebo bavlněná, neklouzavá, vysoké pevnosti
Zkušební nošení, test pevnosti, případné úpravy
Kritéria hodnocení kvality korzetu
Anatomická přesnost střihu – komfort při nošení, bez bolesti žeber a zad
Rovnost a pevnost švů – žádné tahání, deformace
Zajištění výztuh – kostice se nesmí posouvat ani prorazit tunýlek
Kvalitní zapínání a šněrování – správně rozmístěná oka, nevytrhávající se
Estetika zpracování – pravidelnost lemu, symetrie
Závěr
Výroba funkčního a esteticky kvalitního korzetu je řemeslně i konstrukčně náročná disciplína, která vyžaduje precizní práci, kvalitní materiály a znalost ergonomie. Správný korzet poskytuje nejen formální tvarování postavy, ale také podporu zad, estetickou hodnotu a v případě historických replik i věrnost předloze. Ať už jde o barokní šněrovačku, viktoriánský tightlacer nebo moderní fashion korzet, jeho konstrukce je výsledkem technologické přesnosti, praktické zkušenosti a pečlivého plánování každého detailu.
