Rolák je typ pleteného oděvu s prodlouženým límcem, který obepíná krk a poskytuje tepelný komfort. Od 20. století se stal základním prvkem unisex šatníku, využívaným jak v každodenním nošení, tak v pracovních i sportovních podmínkách. Výroba roláků představuje komplexní proces, zahrnující výběr vhodných textilních materiálů, specifickou pletací technologii, konstrukci střihu a finální úpravy, které ovlivňují funkčnost, estetiku a životnost výrobku. Tento článek se podrobně věnuje všem klíčovým aspektům průmyslové výroby roláků.

Materiálové složení a požadavky na pleteninu

Volba materiálu má zásadní vliv na vlastnosti roláku, jako jsou tepelná izolace, pružnost, omak, prodyšnost a stálost tvaru.

  • Přírodní materiály:

    • Bavlna (CO): příjemná na omak, prodyšná, vhodná pro lehké roláky do přechodového období. Nevýhodou je nižší pružnost a větší srážlivost.

    • Vlna (WO): ideální pro zimní roláky, má vysokou izolační schopnost, termoregulační vlastnosti a schopnost pohlcovat vlhkost bez pocitu vlhkosti.

    • Merino vlna: jemnější než běžná vlna, nedráždí pokožku, vhodná i pro sportovní a funkční varianty.

  • Syntetické materiály:

    • Polyester (PES), polyamid (PA): zvyšují odolnost, stálost barev a urychlují schnutí. Často se používají ve směsích.

    • Elastan (EA): zajišťuje elasticitu, používá se v podílu 2–10 % pro zlepšení přiléhavosti materiálu.

  • Směsové příze:
    Kombinace přírodních a syntetických vláken (např. 70 % bavlna / 30 % PES) optimalizuje vlastnosti výsledné pleteniny.

Doporučená plošná hmotnost pleteniny:
Pro klasický celoroční rolák se používají úplety o hmotnosti 180–240 g/m². Zimní a sportovní roláky mohou přesahovat 300 g/m².

Technologie výroby pleteniny

Roláky se vyrábějí převážně z úpletů, nikoli tkanin, protože úplet nabízí potřebnou pružnost a přizpůsobivost tělu.

  • Druh pleteniny:

    • Jersey (jednolícní úplet): používán pro lehčí, méně hřejivé roláky.

    • Interlok (dvojlícní úplet): vyšší hmotnost, lepší termoizolační vlastnosti, použití pro zimní roláky.

    • Žebrovaný úplet (např. 2x2 rib): typický pro límce roláků – zajišťuje elasticitu a tvarovou stálost.

    • Froté / počesané úplety: zvyšují tepelný komfort a příjemnost na dotek (zejména v dětské a sportovní módě).

  • Stroje používané pro výrobu:

    • Kruhové pletací stroje: pro metrážový úplet.

    • Ploché pletací stroje (např. Shima Seiki, Stoll): pro tvarově pletené díly (celý díl bez potřeby výstřihu).

Konstrukce střihu a dílů roláku

Rolák se skládá z několika základních dílů:

  1. Přední díl

  2. Zadní díl

  3. Rukávy (set-in nebo raglánové)

  4. Límec (nákrčník) – klíčový prvek, který odlišuje rolák od jiných svetrů

Typy límců u roláků:

  • Vysoký překládací límec: nejběžnější, výška 15–25 cm, přehýbá se přes sebe. Uplatnění v klasické i sportovní módě.

  • Nízký stojáček: výška cca 5–10 cm, často bezešvý, elegantnější a méně formální.

  • Rolák s asymetrickým zapínáním (např. zip): praktický u sportovních a outdoorových verzí.

Zásady konstrukce:

  • Při návrhu střihu je nutné počítat s elasticitou materiálu (tzv. negativní přídavek – zmenšení rozměru oproti tělu).

  • Rukávy a boky by měly být přiléhavé, aby se dosáhlo funkčnosti a estetického vzhledu.

  • Důležitá je volba směru pružnosti materiálu (směr osnovy / útku u úpletu).

Výrobní proces – technologický postup

  1. Návrh střihu a výběr materiálu
    Vyhotovení střihových šablon v CAD systému (např. Lectra, Gerber) nebo ručně.

  2. Příprava úpletu
    Kontrola vad, předsrážení, případně napařování pro stabilizaci.

  3. Stříhání dílů
    Plošné nebo vrstvené, s ohledem na pružnost a směr oček.

  4. Šití / spojování dílů

    • Používá se overlock, pružný steh nebo plochý šev (flatlock).

    • Pro roláky vyšší kvality se používá bezešvá technologie (např. seamless knitting).

  5. Všívání límce
    Zvláštní pozornost se věnuje plynulému napojení límce na průkrčník, aby nedocházelo k deformaci.

  6. Finální úpravy

    • Pára, žehlení, stabilizace tvaru.

    • Kontrola kvality, případné opravy švů.

    • Etiketování a balení.

Zátěžové testy a certifikace

Pro kontrolu kvality se u hotových roláků provádějí následující testy:

  • Stálost rozměrů po praní (ČSN EN ISO 6330)

  • Stálobarevnost (EN ISO 105-C06)

  • Pevnost ve švu (EN ISO 13935-2)

  • Propustnost vodních par (pro funkční roláky – EN 31092)

  • Zkouška na žmolkování (Martindale nebo Pilling Box)

Závěr

Výroba roláků je technologicky náročný proces, který spojuje znalosti z oblasti textilního inženýrství, oděvní konstrukce i průmyslového designu. Volba vhodné pleteniny, konstrukční řešení límce a kvalitní spojovací technologie jsou klíčovými faktory, které ovlivňují výslednou funkčnost, pohodlí a životnost výrobku. Moderní výrobní procesy stále častěji využívají bezodpadové a bezešvé techniky, které reflektují požadavky trhu na udržitelnost a komfort.