Žakár je druh tkaniny, která se vyznačuje složitým, často vícebarevným vzorem, vázaným přímo při tkaní pomocí speciálního mechanismu – žakárového ústrojí. Na rozdíl od tisknutých nebo vyšívaných vzorů je žakárový motiv strukturálně integrován do samotné textilie. Žakárové tkaniny se vyznačují vysokou estetickou a technickou hodnotou a nacházejí uplatnění v bytovém textilu, módě, interiérech a technických aplikacích.

Princip žakárové vazby a historie
Technologie je pojmenována po Josephu Marie Jacquardovi, který v roce 1804 vyvinul automatický systém řízení jednotlivých nití osnovy pomocí děrných štítků. Tento princip umožnil samostatné zdvihání každé osnovní nitě, a tím vznik složitých vzorů nezávisle na opakování osnovního rámu. Dnes jsou tradiční děrné štítky nahrazeny elektronickým žakárovým ústrojím řízeným počítačem (CAD/CAM systémy).

Technologické prvky výroby žakárové tkaniny

  1. Žakárový stroj

    • Součást tkacího stavu, který umožňuje individuální ovládání až několika tisíc osnovních nití.

    • Dříve mechanický (děrné štítky), dnes elektronický (Jacquard module s řízením podle digitální předlohy).

  2. Příprava vzoru a návrhu

    • Vzory jsou vytvářeny ve speciálních CAD programech (např. NedGraphics, ArahWeave), kde se určuje jak barevnost, tak typ vazby pro každý bod tkaniny.

    • Výsledkem je tzv. vazební plán, který obsahuje informace pro řízení osnovních nití.

  3. Materiály používané pro žakár

    • Přírodní vlákna: bavlna, len, vlna, hedvábí – především v módním a bytovém textilu.

    • Chemická vlákna: polyester, viskóza, acetát – pro efektové, dekorativní a technické tkaniny.

    • Směsové příze: kombinace pro zvýšení pevnosti, lesku či komfortu.

  4. Tkaní a struktura

    • Vazby se kombinují: plátnová, keprová, atlasová a jejich varianty.

    • Vrstvené struktury (dvouvrstvé žakáry) umožňují tvorbu plastických, reverzibilních nebo tepelně izolačních tkanin.

    • Lze dosáhnout reliéfních efektů, negativně-pozitivních vzorů, nebo kombinace matného a lesklého povrchu.

  5. Barevné varianty žakáru

    • Jednobarevný žakár: vzor tvořen pouze strukturou (mat/lesk, různé vazby).

    • Vícebarevný žakár: kombinace barevných útkových nití nebo i barevných osnov.

    • Efektní příze: použití přízí s metalickým vláknem, bouclé, melír nebo filamentové příze pro dodání vizuální hloubky.

Typy žakárových tkanin podle použití

  • Oděvní žakár: brokáty, damasky, žakárové úplety – šaty, saka, kabáty.

  • Bytový textil: závěsy, potahy, přehozy, ubrusy – často z polyesteru nebo směsí s bavlnou.

  • Technické textilie: žakárové výztuže pro kompozity, izolační tkaniny s funkční strukturou.

  • Dekorační tkaniny: tapety, nástěnné textilie, slavnostní textil.

Úpravy žakárových tkanin

  • Mechanické úpravy: kalandrování, žíhání, kartáčování (v závislosti na typu příze).

  • Chemické úpravy: impregnace (např. proti skvrnám), sanforizace (proti srážení), barvení v kuse nebo reaktivní potisk.

  • Speciální efekty: hydrofobní, nehořlavé a antibakteriální úpravy, v případě technických tkanin i povrchové vrstvy (např. akryl, PU).

Výhody a nevýhody žakárových tkanin

VýhodaNevýhoda
Složitý a trvanlivý vzorVyšší výrobní náklady
Estetická hodnotaDelší čas návrhu a výroby
Široká variabilitaOmezená pružnost (u tkanin)
Vysoká pevnost a stálostVyšší hmotnost (některé typy)

Závěr
Výroba žakáru představuje spojení pokročilých technologií a textilního designu. Díky žakárovému mechanismu lze vytvářet vysoce komplexní a esteticky hodnotné vzory, které jsou strukturálně integrovány do tkaniny. Ať už se jedná o luxusní módní textilie, bytový design nebo technické aplikace, žakár představuje jednu z nejpokročilejších a nejuniverzálnějších forem tkanin. Moderní digitální technologie navíc umožňují efektivnější návrh, simulaci i výrobu s ohledem na ekologii a udržitelnost.