Science fiction (sci-fi) je literární a filmový žánr, který zobrazuje spekulativní vědecké a technologické objevy, často zasazené do budoucnosti, jiných planet či alternativních realit. Slouží nejen jako forma zábavy, ale i jako prostředek k reflexi společenských, etických a technologických otázek.
Kořeny sci-fi: Vědecké romány 19. století
Sci-fi vzniká na pomezí vědy a literatury v 19. století v souvislosti s nástupem industrializace. Mezi zakladatele žánru patří:
Mary Shelley – Frankenstein (1818): považováno za první sci-fi román, zabývající se umělým životem a odpovědností vědy.
Jules Verne – Cesta na Měsíc, 20 000 mil pod mořem: technologický optimismus, důraz na vědeckou přesnost.
H. G. Wells – Válka světů, Stroj času: první použití motivů jako cestování časem, mimozemské invaze a společenské dystopie.
Zlatý věk sci-fi (30.–50. léta 20. století)
Toto období je charakterizováno prudkým rozvojem žánru zejména v USA. Důležitou roli sehrály pulp magazíny jako Amazing Stories a autoři tzv. hard sci-fi:
Isaac Asimov – Nadace, Robotické zákony: kybernetika, společenské systémy.
Arthur C. Clarke – 2001: Vesmírná odysea: kosmologie, vývoj inteligence.
Robert A. Heinlein – Cizinec v cizí zemi, Hvězdná pěchota: militarismus, sociální organizace.
Sci-fi této éry odráží technologický optimismus, důvěru v pokrok a často antropocentrické pohledy na vesmír.
Nová vlna (60.–70. léta): Filozofičtější a sociální sci-fi
Reakce na studenou válku, hippies, postkolonialismus a ekologické hnutí přinesla změnu stylu:
Důraz na psychologii, subjektivní realitu a alternativní společnosti.
Autoři jako Philip K. Dick (Blade Runner, Ubik) a Ursula K. Le Guin (Lev ruka temnoty) zkoumají realitu, gender, jazyk a identitu.
Sci-fi přestává být jen technická – stává se prostředkem kritiky západní společnosti a tradičních hodnot.
Kyberpunk a postmodernismus (80.–90. léta)
S nástupem počítačů, internetu a globalizace vzniká podžánr kyberpunk, který propojuje digitální technologie, hackery, korporátní nadvládu a rozpad identity:
William Gibson – Neuromancer: kyberprostor, umělá inteligence, digitální vědomí.
Bruce Sterling, Pat Cadigan – reflexe nadměrné virtualizace a informačního přetížení.
Kyberpunk spojuje antihrdiny, dekonstrukci reality a kritiku pozdního kapitalismu.
Současná sci-fi (21. století): Klimatická, inkluzivní a spekulativní
Moderní sci-fi se obrací k klimatickým změnám (climate fiction), inkluzivní reprezentaci a mezikulturním perspektivám. Často čerpá z reálných vědeckých výzkumů, zejména v oblastech AI, biotechnologií, sociálních sítí a kolonizace vesmíru.
Významní autoři a témata:
Kim Stanley Robinson – New York 2140, Mars trilogie: klimatická adaptace, ekonomické modely.
Ann Leckie, Becky Chambers – nebinární postavy, etika mezidruhové komunikace.
Cixin Liu (Problém tří těles) – čínská perspektiva, kosmická filozofie.
Zároveň se prosazují žánrové fúze (sci-fi s hororem, fantasy, historickým románem) a multiplatformní narace (knihy, hry, seriály, virtuální realita).
Závěr: Sci-fi jako zrcadlo technického a společenského vývoje
Vývoj sci-fi odráží vztah společnosti k vědě, moci, technologii a lidství. Od průmyslové revoluce po klimatickou krizi se sci-fi stává nástrojem kritického myšlení a předvídání možných budoucností. Díky své adaptabilitě a schopnosti kombinovat vědeckou presnost s literární imaginací zůstává jedním z nejvlivnějších žánrů moderní kultury.
