Historie vzniku a ambice projektu
Dokumentární film „Život v jednom dni“ (originální název Life in a Day, 2011) režiséra Kevin Macdonald a producenta Ridley Scott vznikl jako globální filmový experiment založený na crowdsourcingu – lidé z celého světa byli vyzváni, aby 24. července 2010 zaznamenali svůj každodenní život a nahráli video‑záznamy na platformu YouTube.

Do projektu bylo nakonec zasláno přes 80 000 video příspěvků ze 192 zemí, z nichž tým následně vybral a sestříhal o něco více než 4 500 hodin materiálu na film o délce zhruba 95 minut. Wikipedia+1
Premiéra proběhla na festivalu Sundance Film Festival 27. ledna 2011 a zároveň byla zpřístupněna online na YouTube. Wikipedia+1

Produkce – technické detaily
Film trvá přibližně 94 – 95 minut. Wikipedia+1 Vizuálně vznikl jako koláž různorodých amatérských videozáznamů zachycených v jeden den, jejichž kvalita, formát a obsah se značně lišily – to představovalo výraznou výzvu pro výběr, standardizaci, třídění a střih. Macdonaldův tým musel zpracovat tisíce hodin záběrů a s využitím asistence více editorů vybrat klíčové momenty, které potom tvoří narativní linii dokumentu. TIME+1
Distribuce zahrnovala kino‑uvedení, festivalovou prezentaci i volné zpřístupnění na YouTube včetně českých titulků. blog.youtube+1

Dějová linie a tematické motivy
„Život v jednom dni“ nemá klasickou dějovou linii s protagonisty a zápletkou – spíše funguje jako mozaika okamžiků z běžného života napříč kontinenty: probouzení, práce, rodina, oslavy, konflikty, drobné i zásadní změny… Projekt reflektuje univerzálnost lidské zkušenosti a zároveň její kulturní a situační specifičnost. OSOBNOSTI.CZ
Mezi klíčové tematické motivy patří:

  • globalizace a individualita: film ukazuje, že ačkoliv lidé žijí v různých kulturách, mají společné rituály a chvíle – vstávání, jídlo, komunikace, radost i trápení. Common Sense Media+1

  • technologie a participace: projekt staví na masovém zapojení uživatelů internetu – tím redefinuje hranici mezi filmovým tvůrcem a publikem.

  • časová momentka lidstva: zachycuje jeden den jako „časovou kapsli“ pro budoucí generace – co znamená být člověkem v tomto konkrétním momentu dějin. TIME

  • dramaturgie každodennosti versus výjimečnost: film střídá banalitu (např. ranní rituály) s dramatickými momenty (porody, smrt, extrémní situace), čímž zdůrazňuje, že život zahrnuje obojí.

Vizuální a zvuková stránka filmu
Vizuální styl je fragmentární – vznikl kombinací amatérských záběrů s různou kvalitou a formátem, což dodává autentický, ale zároveň náročný vizuální dojem. Kamera (v čtvrtořím prakticky amatérská) přináší širokou škálu úhlů, od selfie videí po profesionálnější natáčení. Zvuková složka spočívá převážně v původních záběrech – dialogy, ruchy prostředí – a není výrazně „filmově“ upravena, což podporuje dojem svědectví. Recenze uvádějí, že film je „radostný i znepokojující“, dokáže vyvolat smích i slzy. Rotten Tomatoes+1

Přijetí kritikou a kulturní dopad
Film získal na recenzních agregátorech pozitivní hodnocení; na Rotten Tomatoes má Tomatometer cca 79 % (76 recenzí) s průměrným skóre kolem 6,8–7/10. Rotten Tomatoes Mezitím Metacritic uvádí smíšené až průměrné hodnocení – Metascore 58/100. metacritic.com Kritici vyzdvihují inovativnost formátu a emocionální dopad, někdy však kritizují, že absence překvapivé kulminace a volná struktura mohou působit roztříštěně. Rotten Tomatoes
Kulturní význam spočívá v tom, že film je jedním z prvních výraznějších příkladů „crowdsourced“ kinematografie – využívá veřejné video‑materiály k vytvoření profesionálního filmu. TIME+1 Projekt otevírá diskusi o participativní tvorbě, kolektivním vyprávění a nové roli internetu a uživatelů v média.

Závěr
„Život v jednom dni“ představuje experimentální dokument, který svým rozsahem i formou překračuje běžné hranice žánru. Nabízí bohatý, mnohovrstevný obraz lidské existence – od všedních drobností až po zásadní životní momenty – a činí z běžného dne fascinující filmovou relaci. Technicky je projekt náročný na výběr a střih, ale výsledkem je výrazné dílo reflektující současnou dobu. Pro zájemce o filmovou formu, digitální kulturu či sociologii vizuálních médií je tento snímek velmi cenným studijním materiálem.